Navigace: Vladimír Slavík > Budoucnost Pilíků je stále nejistá (pokr.3)

Budoucnost Pilíků je stále nejistá (pokr.3)

 

Nad dokumentací EIA ve věci ukončení hornické činnosti Dolu Paskov jsem strávil velmi mnoho času. Jednak pro můj blízký vztah k Pilíkům, jednak proto, abych se blíže seznámil s konkrétním příkladem realizace zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v případě, o kterém mám velmi detailní informace.

Utvořil jsem si názor, že praktické uplatňování tohoto  zákona má ještě mnohé problémy. Podle mého  názoru je zde malý prostor pro oponentní názory těch,  kteří mají výhrady k závěrům zpracovatelů  dokumentace i k závěrům autorů posudku.

Uvedu to na následujícím příkladě:

MOb Hrabová navrhoval provést vyčistění nádrží  Pilík 4,5.  Tedy odstranění ze dna těchto budoucích rybníků nánosy   sedimentovaných usazenin, které jsou tvořeny především  lupky,  nepatrným množstvím uhlí, zbytky z předčištěných odpadních vod   z nedalekých provozoven a kanceláří  a organickou hmotou (listím) z okolních dřevin.  Lupek obsahuje značné množství uhličitanu vápenatého, který ovlivňuje  bazicitu rybniční vody. Optimální hodnota  Ph faktoru  je v rybniční vodě 7,0 – 8,0.

 Požadavek na vyčištění dna nádrží (viz způvodnění zpracovatele posudku na str. 42) byl  zamítnut z následujících důvodů:  

  • Obsah uhlí v těchto sedimentech je považován za prospěšný. (Údajně umožňuje zachycení škodlivých látek z odpadních vod, vypouštěných do nádrží z areálu firmy Green Gas).
  • Odstranění bahna by mělo devastující účinky na  ekosystém nádrží. (Dočasné vyprázdnění nádrží   by poškodilo zdejší vodní  rostliny  a živočichy).
  • Bylo by nutné zajistit odvoz vytěženého materiálu (Údajně není pro jeho uložení  vhodné místo).

Z uvedenými důvody se ztotožnil i zpracovatel posudku.Dovolím si tvrdit, že jde víceméně o výmluvy, které mají „zdůvodnit“  zbytečnost  a dokonce škodlivost požadavku na vyčistění dna nádrží.

Tyto nádrže byly  již jednou (cca v roce 1990) vypuštěny, byly odstraněny  sedimenty o tloušťce cca 30 cm a opět napuštěny. Detaily  si velmi dobře pamatuji, sledoval jsem tuto práci téměř každodenně. Z nádrží  bylo tehdy odstraněno cca 24 tisíc m/3 sedimentů.

Vyčištění nádrží mělo na zdejší flóru i faunu  velmi blahodárný vliv, rybáři se těšili v dalších letech z kvalitních úlovků,  rychle se zde rozmnožila populace okounů, línů, plotic, cejnů, karase. Dokonce se zde vytírali i candáti. Objevila  se  i vzácná hořavka duhová.  Pilíky  se staly vyhledávaným místem i pro akvaristy, kteří zde lovili ve velkých množstvích  nitěnky.

Na Pilících  se objevily  i kachny, potápky,  volavky a dokonce každoročně i labutě.

Ale  postupně se tyto druhy ryb a i ptáků  ztrácely. Vyhynula i hořavka duhová a  Pilíky  byly vyřazeny z Evropsky významných  lokalit. Nikdo nezkoumal příčiny těchto změn. Co když  to byly sedimenty, které zcela změnily životní podmínky v těchto nádržích?

A ještě jedna poznámka k údajným  důvodům, proč  Pilíky  nelze odbahnit. Každého napadne, že  by se především měla změřit  tloušťka  předpokládaných sedimentů a jejich chemické a jiné složení.  Toto má vliv na kvalitu vody, na obsah kyslíku a kyselost (zásaditost) vody.  Důležitá je  i hmotnost sušiny , obsah fosforu, dusičnanů, dusitanů a amoniaku. O těchto záležitostech není v dokumentech  EIA  žádná zmínka.

V zítřejším článku se pokusím naznačit možnosti, jak postupovat při dalších pokusech o „záchraně“ Pilíků, jakožto významného prostoru, který může sloužit  budoucím pokolením  pro relaxaci a odpočinek.  Soudím, že již v blízké budoucnosti bude těchto míst v blízkosti Ostravy velmi málo.

24.5.2018    V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma