Budoucnost sídliště Šídlovec

Důvodem  pro napsání tohoto článku je následující  bod volebního programu ODS Hrabová:

 „ Zaměříme se na bytový fond, na potřebné opravy, rekonstrukce a zahájíme  diskusi o možném prodeji bytů současným nájemníkům“.

Na úvod několik důležitých historických údajů. Městský obvod při svém vzniku v roce 1991 převzal do své správy 614 bytů. Poměrně záhy bylo přikročeno k jejich privatizaci. Do prvé  vlny v roce 1995 bylo  zařazeno 318 bytů novější části Šídlovce. Takto získané peněžní prostředky (cca 20 mil. Kč) byly použity na modernizaci sídliště, především jeho starší části.

Pokud jde starší část sídliště, i zde se privatizovalo, ale poněkud nesystematicky.   Z původnodního  počtu 278 bytů zůstalo k dnešnímu dni ve správě městského obvodu ještě 223 bytů.

Vzniká otázka, co s nimi? Je nepochybné, že tak velké množství obecních bytů je pro městský obvod velká zátěž. Nejenom zátěž finanční (bytové domy byly postaveny před osmdesáti lety)  ale i administrativní.

Takže je nejvyšší čas se tímto problémem zodpovědně a seriózně zabývat.  Přitom je nutno si položit následující otázky:

1. Je tento bytový fond ve správě MOb  použitelný pro řešení současných a i budoucích bytových a sociálních  potřeb občanů Hrabové? Opět je zde problém doby jeho vzniku. V dnešní době bytové domy pro různé sociální skupiny mají zcela jiné stavební  řešení. Viz nyní stavěné bytové domy naproti sklenářství Kohutek.

2. Je možné tyto byty odprodat současným nájemcům? Bylo by to ideální, pokud nájemci projeví zájem.  Výhody privatizace lze prokázat na současném stavu bytového fondu Nového Šídlovce. I bez péče  „eráru“ si toto sídliště zachovává svůj vysoký standart. Majitelé bytů se o svůj majetek starají příkladným způsobem.  I zde se projevila  přednost soukromého vlastnictví před kolektivním.

Na závěr několik údajů o rentabilitě bytového fondu, spravovaném městským obvodem.  Tedy,  zdali zde bydlící občané hradí všechny náklady, spojené s bydlením.

Poslední podrobné údaje jsou uvedeny  v Závěrečném účtu z  roku 2014. Na nájemném bylo vybráno 6 836 tis. Kč ( 2 554 Kč za byt a za měsíc). Celkové výnosy byly 7 653  tis. Kč,  náklady včetně údržby a oprav činily 8 654 tis. Kč, takže obecní  pokladna na tyto byty doplatila 1 mil. Kč, tedy téměř 5 tisíc na každý byt.

Za rok 2015 jsou v závěrečném účtu údaje pouze za období leden-říjen se ztrátou  1 010 tis. Kč.

Za rok 2016 nebyly v Závěrečném účtu o bytovém fondu žádné údaje.

Podle ZÚ za rok 2017 činily výnosy 7 525 tis. Kč, náklady 4 527 tis. Kč, takže bylo dosaženo kladného hospodářského výsledku. Ale není zřejmé, zda do nákladů byly započteny  všechny náklady, spojené  s údržbou a se správou bytů.

Potěšitelné jsou údaje, uvedené v návrhu rozpočtu  MOb na rok 2019. Na straně příjmů je částka 10 590 tis. Kč, na straně výdajů 9 414 Kč, a to včetně nákladů na správu bytového fondu.

 Takže postupně vzniká finanční rezerva, nutná pro budoucí vysoké náklady, spojené s opravami střech a ze zateplováním fasád.

Nepochybuji o tom, že uvedenou problematikou se v nastávajícím funkčním období bude systematicky zabývat především finanční výbor. A možná i pracovní skupina, která má na starosti „Strategický plán Hrabové“. Nemohu nezmínit ani nově vytvořenou bytovou komisi pod vedením Ing. Květoslavy Hrabovské. Doufám, že i tato bude problematice eventuální privatizace ( a také rentabilitě)  těchto bytů  věnovat potřebnou  pozornost. 

12. 12. 2018     V.S.