Včera mi napsal Ing. Milan Orkáč toto:
„Všude, kde se objevil bobr, vznikají škody. Ničí hráze, v místech, kde mu to vyhovuje zastavuje či pouští vodu, a zejména pak likviduje porost a také stromy. Vzniklé škody kompenzuje stát. Nemá rád domácí ratlíky a v případě ohrožení umí s nimi pěkně zatočit“.
Zásadně s tímto negativní hodnocením bobrů nesouhlasím. Jsou to živé bytosti, zakládají rodinu, pečují o své potomky. Co je na to špatného? Již dlouho mám pocit, že lidé si ve vztahu k ostatním živočichům počínají velmi necitlivě a také nezodpovědně. A pak se diví, že se příroda občas i brání.
Lidé zneužívají své výjimečné vlastnosti a velmi bezohledně zachází se svými příbuznými z živočišné říše.
Odjakživa mi bylo líto krav. Odevzdaně se podřizovaly nucenému pobytu ve chlévě, dokonce bez odporu se nechaly zneužívat i jako tažná síla. O těchto příkořích hovoří jejich smutné a vyčítavé oči. Podobně na to byli a stále jsou i koně. Nikdy jsem nepochopil, proč se tak statná a inteligentní zvířata nechávají bez odporu zapřáhat do chomoutů a poslušně plní příkazy lidí.
Již dlouho se lidé velmi necitlivě chovají i ke slepicím. Míním tím klecové chovy. Vždyť v těchto klecích tito bezbranní tvorečkové velice trpí, ale co mohou dělat? Pouze poslušně snášet vajíčka. Vrcholem lidské krutosti byl klecový chov kožešinových zvířat. Naštěstí již neexistuje.
A je mnoho podobných problematických vztahů člověka k ostatním živým bytostem.
Existují lidé (a naštěstí i politici), kterým to není lhostejné. Velice fandím zákonům o ochraně vlků, medvědů, rysů, divokých prasat, a také bobrů. Vždyť jimi způsobené škody (vyjádřeno ve finančních jednotkách) jsou zcela nepodstatné.Podstatně menší, než škody způsobené průmyslem.
Chápu, že člověk musí mít pro svou existenci maso, vajíčka, mléko. Ale měl by tyto potraviny získávat pokud možno ve vztahu k živočichům s maximální ohleduplností. Vždyť to jsou naši příbuzní, i když vzdálení. Jsem přesvědčen, že všichni živí tvorové na naší planetě mají nárok na svou existenci. Nebo ne?
Rád bych se dozvěděl, jaký mají na tuto otázku názor čtenáři Hrabovských novin. Obávám se, že je jim to vcelku jedno.
25.4.2020 V.S.