V úvodu vysvětlím souvislost mezi horním zákonem (zákon č. 44/1988 Sb.) a Hrabovou. Horní zákon řeší mimo jiné i problematiku důlních škod, vzniklých nepochybně i na katastru Hrabové. Mezi škody lze počítat i negativní dopady na životní prostředí.
Důsledky hornické činnosti se projeví dříve nebo později na povrchu území, obvykle jeho nerovnoměrným poklesem. Následkem toho může být narušena statika budov a měněn vodní režim spodních i povrchových vod. Výrazným způsobem mohou poškozovat životní prostředí i odvaly hlušin, kalové a sedimentační nádrže.
Důl Paskov těžil uhlí i pod Hrabovou. Dobývací prostor končil přibližně na úrovni ulice Poplužní. V jižní části Hrabové nastaly i poklesy povrchu území. Škody na stavbách, pokud je mi známo, prozatím nebyly uplatňovány. Viditelný vliv poddolování se projevil na odtokových poměrech povrchových vod. Hrozilo nebezpečí, že v okolí horního toku Ščučí vznikne bezodtoková kotlina. Zamezit tomu měl tzv. odlehčovací kanál Ščučí, uvedený do provozu v roce 1990. Má však mnoho konstrukčních a jiných nedostatků, následkem kterých jsou trvale podmáčeny okolní stavby a pozemky.
Pak je v jižní části Hrabové problém s odvaly hlušin, sedimentačních nádrží a s dalšími vodohospodářskými zařízeními.
Zcela ideální by bylo obnovení původního stavu zdejší krajiny. Dříve zde byla orná půda a hráz bývalého rybníka Pilík, která sloužila místnímu obyvatelstvu jako spojnice mezi Hrabovou a Mitrovicemi.
Po ukončení provozu uhelného prádla Dolu Paskov zde zůstala vyvýšená rekultivovaná plocha, dvě vodní nádrže s čerpací stanicí a průsakový kanál s čerpačkou a trafostanici. Původní hráz bývalého rybníka Pilík byla částečně zasypána hlušinou.
„Lámání chleba“ nastalo na konci roku 2017, a to v souvislosti s probíhajícím procesem EIA, který řešil budoucnost tohoto území po ukončení těžby uhlí z hlediska posuzování vlivů na životního prostředí.
I zde byla povinnost respektovat § 31 odst. 5 horního zákona následujícího znění: Těžební organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou po ukončení jeho provozu. Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.
Tehdejší radní MOb Hrabová ( pánové Trávníček, Rundt, Balušek, Lyčka, Pospěch) nepovažovali v tehdy probíhajícím procesu EIA za nutné připomenout nedořešenou problematiku odlehčovacího kanálu Ščučí, problematiku jímky pod odvalem D2, a soustředili se pouze na oblast Pilíků.
Radní zde měli dvě možnosti:
1. Požadovat rekultivaci ploch vodních nádrží pro zemědělské účely nebo tuto plochu zalesnit. Zrušit průsakový kanál a obnovit původní hráz rybníka Pilík po celé její délce.
2. Zachovat obě vodní nádrže včetně průsakového kanálu. Netrvat na obnově hráze.
Radní se rozhodli pro alternativu č. 2.
Ještě stojí za připomenutí způsob financování těchto sanačních prací. Podle horního zákona musí těžební organizace vytvářet pro tyto účely finanční fond, a to na vrub provozních nákladů. Odhaduji, že tento fond, financovaný z prodeje zde vytěženého uhlí, obsahuje mnoho peněz. Požadavky Hrabové byly velmi skromné, vlastně téměř nulové. Nebyla požadována ani rekonstrukce odlehčovacího kanálu Ščučí,ani řešení problematiky jímky pod odvalem D2, ani zasypání průsakového kanálu, ani obnova historické rybniční hráze. To vše k velké spokojenosti OKD.
Od uvedeného rozhodnutí tehdejších radních Hrabové uplynuly již tři roky. Za to dobu zde nastaly dvě změny. Dokončila se rekultivace kalové jímky Pilík 3 a zlepšilo se oplocení severní strany průsakového kanálu. Vše ostatní zůstalo jako dříve.
Zdá se, že tento stav je pro veřejnost Hrabové vyhovující, problematika Pilíků je zcela na okraji zájmů zdejších obyvatel.
Obávám se, že naši potomci nám tento laxní postoj budou velmi vyčítat. Zapomíná se na skutečnost, že toto území je majetkem akciové společnosti a rozhodujícím faktorem jejího dalšího využití bude především finanční prospěch firmy. A toto využití nemusí být v souladu se zájmy a potřebami obyvatel Hrabové.
22.9.2020 V.S.