Hrabová v roce 1900

Někteří občané se zajímají o historii všeobecně a snaží se získat informace i  o minulosti naší obce. Pokusím se uspokojit jejich zvědavost a přiblížit jim Hrabovou z roku 1900.

 Naše obec vznikla ve 13. století a její obyvatelé se živili až do nedávna zemědělstvím.  Vše se změnilo v 19. století.  V okolí  začaly vznikat průmyslové podniky a mnoho zdejších občanů tam našlo snadnější obživu. Děti sedláků odcházeny do města  a  grunty často měnily své majitele.

 Kronikář Zdeněk Oliva to popisuje takto: „Tak Mičkův statek č. 54 koupil  J. Ulčák ze Staré Vsi, v roce 1890 po Břenkovi  přišel  na číslo 55 František Adámek z Morávky, Míček Teofil i Antonín přišli na číslo 46 ze Švrkly, Josef Kudělka  na číslo 45 přišel ze Svinova, Kaloč na číslo 44 z Vratimova, Černý na bývalé fojtství č. 36 přišel z Přívoza, Lička na číslo 38 po domácím Ličkovi  přišel  ze Zábřeha, grunt Mutinův č.31 se rozprodal. Kroček na č. 28 přišel se svým bratrem z Řepišť, Petr na číslo 23 z Kunčic. Statek č. 21 vedle hospody Turadtovy vyměnil od roku 1885 do roku 1907 majitele šestkrát, posledním je Al. Olčák z Kunčic. Na sousedním statku č. 19 je od roku 1900 také už pátý majitel,  Mojžíšek ze Sedlic. Další statek č. 18 po několika prodejích  se rozdrobil na dvě části. Jednu  koupil Malinovský ze Žabňa, druhou Slíva z Rakovce“.

Do Hrabové se začali ve velkých počtech stěhovat dělníci, kteří našli práci v hutích a na šachtách. Bydleli jednak v  podnájmu, jednak si začali stavět vlastní příbytky. Nájemní byty  byly přeplněny, v některých žilo i 10 osob. Pro vlastníky těchto bytů byla činže vítaným přivýdělkem. Mezi vlastníky nájemních  bytů byli  často i místní sedláci. 

 Nové domky se stavěly  hlavně kolem cesty, vedoucí z Mor. Ostravy do Místku. Přestavovaly se i grunty.  Původní dřevěné obytné i užitkové budovy se měnily na zděné, střešní došky a šindely byly nahrazeny dehtovanou lepenkou a pálenou křídlicí.

Pro místní obyvatelstvo to bylo několik úspěšných  let. Rychlý rozvoj okolního průmyslu vyvolal zájem o zemědělské plodiny, dělníci si v těchto fabrikách poměrně dobře vydělávali.

  Tehdejší Hrabovou popisuje kronikář  Z. Oliva takto: „Hlavní osada se rozkládá podél okresní silnice od jihu k severu. Od  Šedova kříže při hranici pasovské až k hranici novobělskou  jest silnice 4 km dlouhá“.  Zmiňuje  „Adámkovou samotu“, hrabovský mlýn,  osadu  Závodí a  Žižkov a lokalitu  zvanou  „Na kopci“.  Zmiňuje dnes již napomenuté  místní názvy  „Hulovec“, „Pajorkovec“ a „Měkýšovec“,  

Na mapě z roku 1909 jsou ještě zakresleny  rybníky  Pilík,  Prostředník, Starý a Nový Hurt, Starý a Nový Krašický, Bezďák a Šídlovec.  Kolem hlavní cesty jsou v mapě vyznačeny grunty a polnosti místních sedláků. Z vedlejších komunikací jsou vyznačeny Krmelínská, Mlynářská, Jezdiště, Poplužní a Bělská.

V roce 1900 se uskutečnilo v tehdejší monarchii  sčítání lidu.  V  Hrabové bylo v té době  173 domů ve kterých žilo 1 747 obyvatel.  Většina z nich vyznávala katolickou víru, židů bylo 10  a evangelíků 6.  Pokud jde o národnost, žilo zde vedle Čechů také  45 Němců a 7 Poláků.  Místní sedláci a chalupnici vlastnili  61 koní, 318 ks hovězího dobytka, 243 prasat, 20 koz,  1 053 slepic,  112 hus, 37 kachen a   199 ks jiné drůbeže ( krocani, holubi a pod.) V obci bylo evidováno   12  včelích úlů.

Největší zemědělskou usedlostí byl velkostatek hraběte Stolberga. Včetně rybníků měl rozlohu 262 ha. Zemědělských gruntů   bylo tehdy v Hrabové 32. Největším  místním sedlákem na čísle 34 byl Jan Piskoř, vlastnil 26 ha pozemků, 3 koně, 5 ks hovězího dobytka, 5 prasat, 36 slepic, 5 hus.

Spokojený život občanů byl  tehdy mimo jiné faktory  závislý  i na kvalitě místní samosprávy. V těchto letech byli ve vedení obce tři výjimečné  osobnosti:  Sedlák a podnikatel Ludvík Staněk, mlynář Jan Vogt a nadučitel František Bartoník.  Řádně pečovali nejen o obecní pokladnu a obecní majetek, ale měli velký podíl  i na tehdejším  politickém a spolkovém životě v Hrabové.  Zasloužili se o  i úspěšnou činnost zdejších spolků, jak všeobecně vzdělávacích tak i ostatních, a to svou osobní účastí ve vedoucích funkcích. V té době to byl Sbor dobrovolných hasičů, Čtenářský spolek a Sokol.   O aktivní činnosti  jmenovaných vypovídají materiály, uchované v obecním archivu. Svým funkcím věnovali neuvěřitelné množství  času. Škoda,  že  osobnosti tohoto typu  se nevyskytují v Hrabové i dnes. Zodpovědně vykonávali své funkce i i ostatní členové obecního výboru, pánové  F. Adámek, J. Fýrek, J. Kudělka, F. Lička č. 30, J. Nováček, K. Olšanský, I. Raška a  F. Lička  č. 38. Svědčí o tom plnění náročných úkolů, kterými byli starostou pověřováni. 

9.8.2020     V.S.