Zakladatelem knihovny byl tehdejší řídící učitel naší školy František Bartoník. Stalo se tak v roce 1882. Nově vzniklé obecní knihovně darovali své knihy někteří místní občané a ti movitější přispěli finančně na nákup nových knih. O rok později byl František Bartoník i u zrodu zdejšího Čtenářského spolku. Ten pořádal besedy, přednášky a také návštěvy různých výstav a památných míst v širokém okolí.
V obecní kronice se dočteme nejenom o těchto skromných začátcích knihovny, ale i o nebývalém zájmu místních občanů o knihy. Velké oblibě se těšily knihy o historii českého národa, knihy českých buditelů a také i literatura odborná, pojednávající o moderních způsobech zemědělství, o pěstování ovocných stromů, o včelařství a chovu domácích zvířat.
Knihovníci požívali mezi obyvatelstvem velkou úctu. Nemohu nevzpomenou knihovníka pana Antonína Konvičku. Tehdy byla knihovna v přízemí dnešní radnice. Bylo mi cca 15 let a pan Konvička mi vždy doporučil příslušnou knihu z oblasti, o kterou jsem se zajímal, a to i s patřičným odborným komentářem.
Záliba v četbě u hrabovských občanů trvá dodnes. Možná ji poněkud ovlivnila televize, ale klasická kniha má stále své kouzlo. Při čtení knihy vnímám mimoděk i specifickou vůni papíru, u starších knih obdivuji i jejich vazbu, zajímají mě i technické a jiné údaje na úvodních a závěrečných stránkách atd. To vše televizní obrazovka neposkytuje.
Pochopitelně mi neuniklo, že místní knihovnu propaguje na stránkách Hrabovských listů i šéfredaktor Petr Žižka. Od jeho nástupu do funkce v roce 2016 je v každém čísle HL je zmínka i o místní knihovně. V posledním čísle z května 2019 je to dokonce celostránkový článek paní knihovnice Martiny Šalati o aktivitách knihovny. Skromné prostory knihovny se postupně stávají i místem pro besedy s občany, a to na různá témata.
V pravidelných informacích o činnosti obecní knihovny nejsme výjimeční. Stejně si počínají v okolních obcích. V červnovém čísle Paskovského zpravodaje je podrobná zpráva o aktivitách místní knihovny s uveřejněním jmen „nejpilnějších´“ čtenářů jak z řad dětí tak z řad dospělých. U dětí to byla Kateřina Březinová, která si doposud vypůjčila 132 knih. U dětí se také prověřuje znalost obsahu vypůjčených knih. Vzhledem k přirozené soutěživosti dětí pokládám tuto soutěž na velmi užitečnou.
Řídící učitel František Bartoník, který působil v Hrabové v letech 1882 až 1919, se nezasloužil pouze o místní knihovnu. Byl také významným členem tehdejšího zastupitelstva, organizátorem spolkového života a působil i v různých organizacích mimo Hrabovou. Byl také oblíbeným a uznávaným učitelem. Zván byl ostravským Komenským. To jsou věty z obecní kroniky z roku 1929, kdy zemřel.
Velice by se mi líbila pamětní deska na budově nynější radnice a někdejší školy, kterou v roce 1904 pomáhal založit. Současná generace by tímto počinem mohla projevit vděk a úctu této výjimečné osobnosti.
27. 6. 2019 V.S.