Hrabovské paradoxy

Sleduji pravidelně místní sociální sítě a zjišťuji, že velký ohlas má vždy zpráva o zatoulané kočičce, o psích hovínkách, o projevech vandalismu,  o kriminálních činech a o podobných událostech.

 Ale informace o  „věcech  veřejných“, o místní politice, nevyvolají  téměř žádný ohlas.  Kupříkladu informace z posledních dnů o bližících se volbách, o kandidátkách, o volebních programech a třeba i o přesunu volebního střediska  z Bělské ulice na ulici Bažanovou.

Navzdory tomuto zdánlivému nezájmu občanů o tyto záležitosti přijde k volbám v Hrabové  téměř 50 % voličů!  

Mám pro to následující vysvětlení.  Na  jednodušší záležitosti  není problém reagovat. To umí každý. Horší  to je u veřejné správy. Ne každý ví, jak má fungovat. Ne každý občan má znalosti o úkolech místní  státní správy a samosprávy,  přehled o příslušné legislativě. Bez těchto znalostí  se pak o této problematice obtížně diskutuje.

Ale téměř všichni jsou si vědomi významu voleb. Všichni chápou, že ve vedení městského obvodu by měli být schopní  občané. Ty podle svého nejlepšího svědomí a vědomí u voleb preferují.

Problémem je nabídka.  Nejsem přesvědčen o tom, že nabídka je optimální. Ty nejschopnější občany v nabídce nenacházím. Zabývají se svou pracovní kariérou, rodinou a svými koničky, na ostatní  jim nezbývá čas.

 Za zcela nedostatečné  považuji finanční  ohodnocení funkce starosty.  Je ve službě 24 hodin denně a 365 dnů v roce, kdekdo ho může kdykoliv kritizovat, a často i vulgárně a mnohdy zcela neoprávněně.   Předpokládají  se u něho  organizační a manažérské schopnosti, důstojná  reprezentace obce, znalost zákonů, může být kdykoliv zastupitelstvem odvolán, a to vše za cca 60 tisíc Kč měsíčně. Očekával  jsem před letošními komunálnímu volbami příslušné nařízení vlády o zvýšení těchto odměn, ale nestalo se tak.

14. 8. 2022    V.S.