Hříchy našich předků

Míním tím nezodpovědné počínání našich otců a dědečků v poválečných letech při likvidaci některých  místních potoků a drenážních systémů.  

 Velikým prohřeškem byla likvidace potoka, který začínal pod mostem přes Ostravici, pokračoval  územím dnešní Tajgy, pak tekl podél Mlynářské ulice, podél ulice Na Návsí v Hrabůvce a končil ve Vítkovicích, kde vody našeho „Dunaje“ ochlazovaly pancíře zdejších vysokých pecí.  Před válkou a ještě i po válce  se hrabovská mládež v létě chodívala koupat do tohoto potoka, který v určitých místech byl dostatečně široký i hluboký a byl nazýván „Dunajem“. Sloužil také  k odvádění dešťové vody ze střední a severní části Hrabové.

Druhým prohřeškem našich předků bylo zasypání přítoků  potoka Ščučí v oblasti od dnešního Statku po ulici Bělská. Na tento čin pravděpodobně doplatí dříve nebo později majitelé RD, postavených v nedávné době na ploše jižně od této ulice. Tedy v případě vydatnějších dešťů.

Pochvala patří  bývalým  místním  správním orgánúm  a příslušným  organizacím  za rozšíření a úpravu koryta Ščučí od km 0,00  po km 1,24. Tedy po ulici Jezerní. Stalo se tak v sedmdesátých letech minulého století. Další plánovaná etapa, úprava koryta až po ulici Šolcovou, se již neuskutečnila. Pak potok Ščučí  končí regulačním uzlem na odlehčovacím kanále v blízkosti ulice Slínové v km 4,150. Tato část Ščučí protéká zahradami a loukami a koryto není  udržováno v potřebném profilu.  V případě vytrvalých dešťů budou mít majitelé okolních RD velké starosti.    

 Problémem může být odtok dešťových vod z areálu průmyslové zóny, vybudované v nedávných letech  na ploše 115 ha v okolí Krmelínské ulice. Dříve tam dešťová voda vsakovala do zemědělské půdy, nyní jsou zde hektary střech a silničního asfaltu.  Místní potok Zyf pro odvod těchto vod  nemá dostatečnou kapacitu.Takže případná dlouhodobější změna počasí může  být pohromou jak pro tento areál tak pro blízké okolí. Tento problém není „hříchem“ minulé, ale  současné generace.

A nakonec se zmíním o meliorizačních aktivitách našich předků. Jak je všeobecně známo, byla velká část Hrabové v letech 1920-1930 doslova „prošpikována“ drenážními trubkami.  Stále vlastním (jako památku po předcích)  speciální rýč s úzkou a dlouhou ocelovou plochou, kterou se vyrývaly velmi úzké kanálky, na jejichž dno se kladly drenážní trubky. Rýhy byly široké pohých 15 cm a hluboké 1,5 až 2 m. Trubky se usazovaly pomocí háčků o potřebné délce na dno těchto kanálků.

 Tento drenážní systém byl narušen velkou nezodpovědností  investorů, kteří v poválečném období kladli do zdejší půdy různá potrubí, stavěli cesty, kanalizační stoky a jiné podzemní objekty a nesnažili se zachovat funkčnost drenáží.  A  opět můžeme děkovat náhodě, že již dlouho vydatně nepršelo. Určitě by bylo vhodné posoudit možnost alespoň částečné obnovy těch nejdůležitějších drenážních  tras. Plány jsou určitě k dispozici v různých arcivech, možná i v archivu našeho stavebního úřadu.  Financovat by tyto práce museli pochopitelně současní vlastnící pozemků.

Jsou takoví občané, kteří věří, že nastalo období sucha a mé obavy z povodní pokládají za zcela  zbytečné. Já jsem zastáncem přísloví, že „kdo je připraven, nebude překvapen“. A voda, stejně jako oheň,  je dobrý sluha, ale zlý pán.

7.4.2018    V.S.