Jak se kdysi bydlelo

Dřívější obytné budovy v Hrabové  podrobně popsal v  kronice z roku 1922 tehdejší kronikář  pan učitel Zdeněk Oliva.

„Až do roku 1848 byly zde budovy obytné vesměs dřevěné, kryté ponejvíce došky, méně šindelem. Došky z režné slámy vydržely až 30 roků. Teprve okolo roku 1850 se začaly stavět budovy zděné, a to z ručně vyrobených cihel o rozměrech  7x15x30 cm, ale na špatnou maltu, do které bylo přimícháno i bláto, a bez izolace proti spodní vodě.

Základy byly z říčního kamene o hloubce nejvíce 60 cm, okna o světlosti  80x100 cm, výška stropu podvalného, časem klenutého,  2,4 až 2,5 m, střecha převislá, krov hambálkový, kalenice česká, krytina došková, zřídka šindelová.

Stavělo se podle jednotného vzoru.  Síň byla veskrz. Od hlavního vchodu ze dvora byla nejdřív „velká jizba“  s většími dveřmi.  Dále byla kuchyň,  vedle které „jizbička“ , sloužící za jídelnu i ložnici pro děvečky nebo děti . Někdy v této místnosti přebývali i výměnkáři“.

 Kronika pak pokračuje popisem okolí  těchto stavení, popisem  chlévů, nádvoří , stodol a také hnojiště.

Po přečtení tohoto zápisu jsem si položil následující otázky:

1) Proč byly  levné dřevěné sroubenky nahrazeny drahými  zděnými domky?

2) Proč se v Hrabové nepoužívaly ke stavbě obytných domů  nepálené „vepřovice“?

3) Kde se v okolí Hrabové  produkovalo  tak velké množství pálených  cihel? Cihelna v Řepištích vznikla až vroce 1927.

4) Proč byly levné dřevěné stropy (podvaly)  nahrazeny drahými  klenutými?

5) Co to je  „krov bambalkový“ a „kalenice česká“?

Pokud někdo ze čtenářů Hrabovských novin zná na tyto otázky odpovědi,  rád je zveřejním.

18. 8. 2022    V.S.