Klub přátel Pilíků - odborné školení 2

Dnešním tématem je problematika sedimentačního kanálu.

V mých očích je to „vřed Hrabové“, a to jednak svým neestetickým vzhledem, ale hlavně tím, že  v bahně tohoto kanálu končí  poměrně často svůj život srnky a srnci.  Jsou to velmi sympatická, něžná a  po všech stránkách výjimečná  lesní zvířata, která nikomu neublíží. Jsou okrasou zdejší přírody. Jejich přežití je zcela závislé na ohleduplném počínání lidí. V Hrabové tomu tak, bohužel, není a zdejší veřejná správa k tomu již mnoho let nečinně přihlíží.  

Pokud někdo z kolemjdoucích spatří tato zoufalá zvířata v bezvýchodné situaci na dně  kanálu, obvykle zavolá mobilem č. 112  nebo 150 a vzápětí přijedou hasiči.  V  březnu se tak stalo třikrát.

 Nynější funkce tohoto kanálu  je velmi  problematická a existují  možnosti jeho zrušení.  Realizaci brání nejenom nezájem majitele (OKD), ale také nezájem samosprávy a státní správy Hrabové.

Začnu od Adama. Tento kanál sloužil v minulosti k dočišťování vratné technologické vody Uhelného prádla Dolu Paskov. Technologická voda  z  usazovací nádrže  NP1 přetekla  přes scezovací objekt a nakonec skončila v sedimentačním kanále.  Po zbavení hrubých nečistot byla  voda přečerpána do nádrže Pilík 4 a nakonec skončila  opět v technologických zařízeních Uhelného prádla. Roční spotřeba této vody byla cca 730 tis. m/3.  K tomu je  nutno připočíst  i vodu, která do sedimentačního kanálu prosakuje z okolí. O jejím množství se můžeme pouze dohadovat. Závisí  asi na kolísání hladiny spodní vody v této lokalitě.

A jsme u kořene našeho problému. Lze  sedimentační kanál zrušit a zasypat? Bezpochyby by to prospělo nejenom zdejší lesní zvěři, ale také estetickému vzhledu těchto míst.  Ale jaké to bude mít důsledky na vodní režim Pilíků a na široké okolí? To je možno zodpovědně posoudit pouze na základě odborné studie, která stále neexistuje. Povinnost zajistit její zpracování mají  OKD, které tak doposud neučinily. K této nečinnosti OKD  je lhostejné i vedení Hrabové.

Pravděpodobně zde mají svůj význam i finanční náklady, spojené s eventuálním zasypáním sedimentačního kanálu. Možná by bylo nutno na jeho dno vybavit kanalizačním potrubím, které by odvedlo tzv. průsaky buď do Ščučí nebo do nádrže č. 4. Náklady by to byly asi dost vysoké. Ale to vše by vyplynulo ze stále neexistující odborné studie.

Likvidaci kanálu a další nezbytné práce  by musely financovat OKD. Tato firma ale  momentálně šetří každou korunu. To je asi hlavní důvod jejich liknavosti. Důvod liknavosti a nezájmu  samosprávy a státní správy Hrabové v posouzení možnosti likvidace sedimentačního kanálu si  neumím vysvětlit.

Musím zmínit i následující zajímavost. Smutný osud lesní zvěře nebyl lhostejný ani  členkám místního spolku Zelená Hrabová. Přišly s nápadem sedimentační kanál oplotit a tím  tento problém vyřešit.  Pro realizaci tohoto záměru spolek  Zelená Hrabová dokonce obdržel z obecní pokladny 40 tis. Kč. Shodou různých okolností se toto oplocení doposud nepodařilo uskutečnit. 

 Je zvláštní, že nikdo ze zastupitelů neupozornil na skutečnost, že daný problém lze řešit i bez oplocení, a to uplatněním  § 35 Stavebního zákona. Ten umožňuje nařídit provedení potřebných zabezpečovacích prací vlastníkovi stavby, tedy OKD. 

Závěr dnešního školení: Členům KPP doporučuji domácí studium následujících textů:

1. Stavební zákon, § 135. Je zde uveden úřední  postup, který by zajistil větší bezpečnost zde žijící lesní zvěři před pádem do kanálu.

2. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, § 9a, bod č.3. Pojednává se zde  o způsobu realizace podmínek, obsažených v „Závazném stanovisku“ EIA.

3. Doporučení komise VDA z 19.2.2020, bod č. 2a. Komise doporučuje Radě MOb Hrabová požádat o právní pomoc advokáta Mgr. Kubalu s cílem urychlené realizace příslušných zjištění EIA z roku 2018.

Pravděpodobně se členům KPP jeví tyto „domácí úkoly“ jako příliš náročné.  Vážení kolegové, nejsou. Náročný  je pouze současný svět a prosadí  se pouze ti, kteří mu porozumí.

9.4.2020    V.S.