Knižní čtvrtek o knize Jana Němce

Navzdory  vysokým cenám knih se stále zvyšuje počet jejich autorů.  Mnoho z nich jsou absolventy vysokých škol, a to nejen tuzemských. To vše se projevuje i v úrovni nově vydávaných titulů.

Napadá mě zde přirovnání ke  krasobruslení.   Estetickým zážitkem je u krasobruslení  ladnost  pohybu,  náročnost jednotlivých prvků  a také kostýmy bruslařů.  Zatímco v šedesátých letech minulého století byly vrcholem bruslařského umění  dvouobrátkové skoky ( salchow, rittberger, lutz,  axel), dnešní bruslaři  předvádí tyto  skoky  se třemi a dokonce se čtyřmi obrátkami. Pozoruhodný  vývoj je i u kostýmů, které jsou nedílnou součástí estetických zážitků při sledování krasobruslení.

Dnešní spisovatelé by již neuspěli s dříve používanými literárními metodami.  Čtenář vyžaduje nejenom  poutavý příběh, ale i  literární formu  se stále novými prvky.  A   čím více častěji  i určité poučení, sdělení nových poznatků, třeba i románovou  formou. 

Včechno to je obsaženo v knize Jana Němce (nar. 1981 v Brně) s názvem „Dějiny světla“.  Jde o beletrizovaný životopis světově známého  českého fotografa Františka Drtikola (1883 – 1961). Mimo  uměleckou fotografii se zabýval i východními filosofiemi, zejména buddhismem.

Spisovateli se v této knize  podařilo zúročit jak své umění  literáta tak i vědomosti, nabyté studiem sociologie a religionistiky na brněnské  Masarykově univerzitě  tak i znalostí z oboru divadelní dramaturgie na Janáčkově univerzitě v Brně.  Využil i poznatků, získaných studiem knih německých mystiků a  evropských i mimoevropských odborníků v oblasti buddhismu.

V souvislosti s profesí  Františka Drtikola jsem vybral z textu knihy  následující ukázku:

 „ Většina lidí se před  aparátem tváří jinak, než jací ve skutečnosti jsou, a to obvykle s větším úsilím, než jaké jsou jejich přetvařovací schopnosti. Ztrácejí vědomí sebe sama, svůj výraz, obvyklý postoj, představu o vlastním těle. A tebe čím dál víc vzrušuje přesný opak: sebepoznání. Jak pronikáš do vlastního nitra, divíš se čím dál víc tomu, že většina lidí žije zcela nevědomě, bez jakéhokoliv zájmu o svou existenci, jako by samo pro sebe nebyli ani tou nejmenší záhadou. Lpí na svém životě, jako by neexistovalo nic lepšího, pyšní dokonce i na svou prostřednost.“

Za zamyšlení stojí  i následující  věty:

 „Poslední slova Ježiše: Pane můj, proč jsi mne opustil. Poslední slova Buddhy: Vše co vzniklo, musí zaniknout.“

Předpokládám, že spisovatel  Jan Němec  zužitkuje své literární nadání v dalších svých hnihách. Velmi rád si je přečtu.

Za knihu „Dějiny světla“ odbržel Jan Němec  cenu „Česká kniha 2014“  a následně i cenu Evropské unie za literaturu.  Po spisovateli  Tomáši Zmeškalovi je druhým Čechem, který obdržel  toto prestižní vyznamenání.

17. 6. 2021       V.S.