Současné generaci je tento spisovatel a literární vědec zcela neznámý. Pozornost mu věnoval 9. prosince publicista Pavel Kosatík v Deníku N v jeho seriálu o významných osobnostech 20. století.
Narodil se v roce 1925 v Mukačevě na Podkarpatské Rusi, kde vyrůstal až do roku 1939, a studoval zde i na gymnáziu. Pak jeho rodina utekla před maďarskou okupací do Prahy. Do míst svého dětství a dospívání se již nikdy nevrátil.
Po skončení války vystudoval na pražské univerzitě germanistiku a filosofii, ale neztotožnil se s politickým vývojem po roce 1948. Vojenskou službu strávil u PTP (Pomocné technické prapory pro politicky nespolehlivé osoby). V pozdějších letech se jen obtížně dostával k překladům z němčiny a k psaní esejů o německé literatuře. Středem jeho zájmu byli pražští spisovatelé R.M. Rilke, F. Werfel a F. Kafka, a také novináři E.E. Kisch a F.C. Weiskopf.
Padesátá a šedesátá léta byla pro něj velice těžká. Ponořil se do stavu vnitřní emigrace a uchýlil se ke katolictví, které vyhovovalo jeho konzervativnímu myšlení. Živil se jako učitel němčiny na Státní jazykové škole v Praze, od roku 1965 i jako překladatel z němčiny.
V roce 1968 trávil dovolenou v Jugoslávii, ale domů se již nevrátil, emigroval do Spojených států. Jeho život se výrazně změnil, manželka dostala práci ve svém oboru, dceru přijali na medicínu a Preisner získal profesuru na Pensylvánské státní univerzitě, kde pak působil 23 let. Konečně se mohl věnovat i psaní. Byla to trilogie „Kritika totalitarismu“ (1973), „Česká existence“ (1984), a „Až na konec Česka“ (1987). V podrobných analýzách popisuje společenské krize jak na Východě tak na Západě. Hlavním problém vidí v to, že se lidstvo již dávno, v 15. a 16. století s nástupem reformace rozešlo s tradičním křesťanstvím. Učení, které hlásalo tradiční křesťanství bylo nahrazeno vírou v nejrůznější, toliko však pouze v pozemské cíle.
Ve svých knihách autor odsuzuje nejenom komunismus, ale i všechny formy levicového liberalismu. Avšak i tento svět zůstává v očích Rio Preisnera nadále dílem Božím. Podle Preisnera jedinou nadějí lidstva je Apokalypsa, konec světa, po kterém Beránek sestoupí z nebe na zem, potrestá hříšníky a promění svět v nebeský Jeruzalém.
Souběžně s tisicístránkovou trilogií napsal Preisner ještě jedno tak rozsáhlé dílo, esejistickou „Americanu“ v níž vykreslil portrét Spojených států očima konzervativce. Kniha vyvolala u čtenářů souhlasné i nesouhlasné reakce.
Po roce 1989 Rio Preisner několikrát navštívil Prahu. Básník a filosof Ivan Diviš, který ho znal nejlépe, ho vylíčil jako muže s vnitřními nevyřešenými rozpory a s inkvizitorskými komplexy. Je také schopen prokazovat dobro, často nenápadně a skrytě. Možná byla škoda, že se ze všeho nejvíc zamiloval právě do té apokalypsy, prohlásil Ivan Diviš.
23.12. 2022 V.S.