Minulost a současnost Vítkovických železáren

Reaguji tímto  na tvrzení některých občanů Hrabové, že zánik Vítkovických železáren způsobil „bankrotář“ Jan Světlík.

Tento hutnický kombinát v době reálného socialismu vyráběl ocel, potřebnou pro  zbrojní průmysl  států Varšavské smlouvy,  komponenty pro atomové elektrárny  a řadu dalších hutnických a strojírenských výrobků. Patřil mezi největší průmyslové podniky  v tehdejší ČSSR.

Po roce 1989  nastaly veliké změny.  Varšavská smlouva a RVHP přestaly  existovat a většina provozů VŽKG ztratila výrobní  zakázky.  Mimo to začala zdejším  občanům vadit ekologická zátěž této fabriky, mající své provozovny uprostřed města.  Ne že by nevadila i dříve, ale likvidace VŽKG byla v dobách reálného socialismu  nemyslitelná.

Takže následně byl zastaven provoz vysokých pecí, obou oceláren, všeobecné válcovny včetně válcovny  tlustých plechů, skončila výroba  komponentů  pro atomové elektrárny a částečně i tzv.  těžká mechanika.   Tyto provozy ztratily svá dřívější odbytiště a nemohly  konkurovat modernějším fabrikám ve státech Evropské unie.  Mimo jiné produkty skončila i výroba silážních věží pro  JZD a státní statky.  Byl to velmi svérazný výrobek našeho tehdejšího  socialistického průmyslu. 

Díky  úsilí hospodářských odborníků a i politiků v letech 1989-2020 se podařilo zvládnout i restrukturalizaci bývalých VŽKG.  Jako životoschopná  se v nových podmínkách udržela   pouze válcovna trub v majetku Třineckých železáren,  výrobna tlakových nádob v majetku Jana Světlíka a několik dalších drobnějších provozů.

Každý soudný občan pochopí, že provoz vysokých pecí, ocelárny a dalších hutnických provozoven uprostřed města je v nynější době nemožný. Následkem toho přišlo o práci  mnoho lidí. Většina z nich našla  uplatnění jinde. Třeba i v Půmyslové zóně  v Hrabové.

Stejně jako  Vítkovické železárny,  zanikly po  roce 1945  i hutní podniky v Německu,  Belgii, Francii, Velké Británii. Nemohly konkurovat hutím v zemích „třetího světa“ s levnou pracovní silou a s levnými surovinami.  Významný byl i tlak  evropské veřejnosti na zlepšení životního prostředí.

Na  zániku  dřívějších  Vítkovických železáren nenese podle mého názoru  vinu podnikatel a mecenáš  Jan Světlík, ale zákonitosti ekonomiky. Ty způsobují, že neustále  zanikají různé  neefektivní provozy a následně vznikají nové, modernější.

 Díky uplatňování zásad tržní ekonomiky se máme celkem dobře. Ne všichni, ale velká  většina. Doufám, že tento můj názor sdílí i mnozí mí spoluobčané. 

10.9.2020      V.S.