Navigace: Vladimír Slavík > Minulost naší domoviny: Kapitola 12 - Hrabová koncem 14. a v 15. století

Minulost naší domoviny: Kapitola 12 - Hrabová koncem 14. a v 15. století

 

Z tohoto období je o Hrabové jen velmi velmi málo zpráv. V kronice města Ostravy jsou uvedeny tyto:  „Jako samostatné biskupské léno byla Hrabová v r. 1376 v držení Tomíka a Vichka z Hrabové, později Anežky z Hrabové a jejího syna Nicka“.

„Podle písemné zprávy z r. 1395 byl držitelem paskovského léna  Jošt z Volfsberku  se svými bratry. Patřil k němu Paskov s tvrzí a dvorem, Nová Bělá, Hrabůvka  s dvorem, část Hrabové a Malý Sviadnov. Kdy se stala součásti panství i druhá část Hrabové, bohužel nevíme“.

To je vše, co se ví o Hrabové z konce  14. století a ve století následujícím. Nic víc, nic míň.  O  období od r. 1395 do do 1564 (první zpráva o existenci kostela) nejsou o Hrabové žádné zprávy.

Můžeme pouze spekulovat o tehdejším životě našich předků  na základě informací, které máme z okolních obcí nebo na základě logických úvah.

 Je zřejmé, že pro obživu obyvatelstva  byla  stále rozhodující zemědělská činnost. Vzhledem k pokračujícímu ochlazování to asi nebylo období příliš úspěšné, spíše pouhé přežívání, někdy i hladu. I přesto možná se zvýšil počet usedlosti, a to na úkor velikosti původně rozměřených polností, které se začaly drobit a jejich části předávat potomkům.

Zdá se  pravděpodobné, že náš kraj nezasáhly ve větším měřítku morové rány, které tehdy v různých částech Evropy likvidovaly až polovinu populace. Alespoň o tom  nejsou žádné písemné  zprávy.

V té době mohlo být v Hrabové cca 10 – 15 usedlostí,  na kterých žilo 100 – 150 lidí. Pokud byl způsob hospodaření a každodenní  život bez podstatných změn, lze předpokládat změny  v oblasti duchovního života  našich předků. Bylo  to především a hlavně náboženství .  Což je v podstatě vytváření představ o možné posmrtné existenci  a tvorba určitých principů a rituálů, které bylo nutno zachovávat a provádět pro bezkonfliktní soužití lidí v rodině a i v širší komunitě.

Konkrétně u křesťanů mezi základní rituály patřil křest, svatební obřad a obřad pohřební. Pro tyto úkony byla stanovena závazná pravidla a byla při nich nutná přítomnost kněze a musely se konat v případě křtu a svatby v kostele. U pohřbu mělo velký význam místo, kde spočinulo tělo nebožtíka. Hřbitov musel být na posvěcené půdě, nejlépe v blízkosti kostela.

O těchto záležitostech nejsou z tohoto období  žádné informace.  Přitom jde cca o 120 relativně nedávných let. První  konkrétní důkaz o existenci kostela v Hrabové je z r. 1564, první zmínka o místním faráři z r. 1615.

Vzniká otázka, které místo v Hrabové sloužilo pro tyto potřeby a možná i pro další, jako je slavení různých náboženských svátků a další  náboženské obřady. Představa, že místní občané pro tyto účely používali kostely a hřbitovy v okolních obcích naráží na problém jejich počtu, kapacity a  dopravní dostupnosti.

Pravděpodobnější je představa, že i v Hrabové existoval v této době svatostánek, a to asi na místě současného kostelíka. Byl pochopitelně dřevěný a nezůstaly po něm žádné zbytky základů v zemi, protože byly velmi mělké a odstranily se při stavbě dalších kostelíků, možná poněkud větších. V jeho okolí byl odjakživa místní hřbitov. Pokud by byl někde jinde, určitě by se po něm později  našly v zemi pozůstatky, a to při hloubení studní, při stavbách budov z hlubšími základy a při stavbě místních komunikací. Nic podobného se doposud nenašlo.

22. 1. 2017   V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma