Z tohoto období je o Hrabové jen velmi velmi málo zpráv. V kronice města Ostravy jsou uvedeny tyto: „Jako samostatné biskupské léno byla Hrabová v r. 1376 v držení Tomíka a Vichka z Hrabové, později Anežky z Hrabové a jejího syna Nicka“.
„Podle písemné zprávy z r. 1395 byl držitelem paskovského léna Jošt z Volfsberku se svými bratry. Patřil k němu Paskov s tvrzí a dvorem, Nová Bělá, Hrabůvka s dvorem, část Hrabové a Malý Sviadnov. Kdy se stala součásti panství i druhá část Hrabové, bohužel nevíme“.
To je vše, co se ví o Hrabové z konce 14. století a ve století následujícím. Nic víc, nic míň. O období od r. 1395 do do 1564 (první zpráva o existenci kostela) nejsou o Hrabové žádné zprávy.
Můžeme pouze spekulovat o tehdejším životě našich předků na základě informací, které máme z okolních obcí nebo na základě logických úvah.
Je zřejmé, že pro obživu obyvatelstva byla stále rozhodující zemědělská činnost. Vzhledem k pokračujícímu ochlazování to asi nebylo období příliš úspěšné, spíše pouhé přežívání, někdy i hladu. I přesto možná se zvýšil počet usedlosti, a to na úkor velikosti původně rozměřených polností, které se začaly drobit a jejich části předávat potomkům.
Zdá se pravděpodobné, že náš kraj nezasáhly ve větším měřítku morové rány, které tehdy v různých částech Evropy likvidovaly až polovinu populace. Alespoň o tom nejsou žádné písemné zprávy.
V té době mohlo být v Hrabové cca 10 – 15 usedlostí, na kterých žilo 100 – 150 lidí. Pokud byl způsob hospodaření a každodenní život bez podstatných změn, lze předpokládat změny v oblasti duchovního života našich předků. Bylo to především a hlavně náboženství . Což je v podstatě vytváření představ o možné posmrtné existenci a tvorba určitých principů a rituálů, které bylo nutno zachovávat a provádět pro bezkonfliktní soužití lidí v rodině a i v širší komunitě.
Konkrétně u křesťanů mezi základní rituály patřil křest, svatební obřad a obřad pohřební. Pro tyto úkony byla stanovena závazná pravidla a byla při nich nutná přítomnost kněze a musely se konat v případě křtu a svatby v kostele. U pohřbu mělo velký význam místo, kde spočinulo tělo nebožtíka. Hřbitov musel být na posvěcené půdě, nejlépe v blízkosti kostela.
O těchto záležitostech nejsou z tohoto období žádné informace. Přitom jde cca o 120 relativně nedávných let. První konkrétní důkaz o existenci kostela v Hrabové je z r. 1564, první zmínka o místním faráři z r. 1615.
Vzniká otázka, které místo v Hrabové sloužilo pro tyto potřeby a možná i pro další, jako je slavení různých náboženských svátků a další náboženské obřady. Představa, že místní občané pro tyto účely používali kostely a hřbitovy v okolních obcích naráží na problém jejich počtu, kapacity a dopravní dostupnosti.
Pravděpodobnější je představa, že i v Hrabové existoval v této době svatostánek, a to asi na místě současného kostelíka. Byl pochopitelně dřevěný a nezůstaly po něm žádné zbytky základů v zemi, protože byly velmi mělké a odstranily se při stavbě dalších kostelíků, možná poněkud větších. V jeho okolí byl odjakživa místní hřbitov. Pokud by byl někde jinde, určitě by se po něm později našly v zemi pozůstatky, a to při hloubení studní, při stavbách budov z hlubšími základy a při stavbě místních komunikací. Nic podobného se doposud nenašlo.
22. 1. 2017 V.S.