Minulost naší domoviny: Kapitola 18 - Kdy vznikly v Hrabové rybníky?

Nejvíce informací o této události jsem nalezl v publikaci Jiřího Stibora, Miroslavy Noskové a Mečislava  Boráka s názvem „Dějiny Krmelína“.  Zde jsou podrobně popsány i dějiny Paskova včetně  různých  podrobností, které nejsou k dispozici nikde jinde.

Je známo, že ostravský  historik Jiří Stibor se velmi podrobně zabýval minulostí krajiny mezi Ostravicí  a Odrou  a prostudoval podrobně všechny příslušné  historické prameny, uchované v archivech Brna, Olomouce, Opavy a Ostravy.

Ve výše uvedených dějinách Krmelína upozornil  Jiří Stibor na výjimečnou osobnost jménem Jan z Doubravky a z Hradiště, která byla asi velmi důležitá  při stavbě   rybníků  v Paskově a v Hrabové. Z neznámých důvodů nebyl  Jan z Doubravky a z Hradiště zmíněn v těchto souvislostech  v  kronikách Paskova a Hrabové.

 Jan z Doubravky a z Hradiště se narodil do zámožné měšťanské rodiny v  r. 1486 v Plzni, absolvoval teologická a právnická studia ve Vídni a dosáhl hodnosti doktora církevního práva v Padově. Po návratu do Čech se stal šéfem biskupské kanceláře olomouckého biskupa Stanislava Thurzo. Biskup si vybral velmi dobře, tento úředník byl nejenom dobrým znalcem latiny, ale i obratný rétor a dokonce i dobrý  spisovatel a národohospodář. Napsal mimo jiné v latinském jazyce i české dějiny a také odborný spis o rybnikářství. První  svůj velký rybník založil v Blansku, ke kterému měl buď on nebo biskupství  určitý vlastnický vztah.

 Biskup Thurzo přál svým spolupracovníkům a bohatě je odměňoval. Tak také díky tehdejším nenadálým okolnostem „tvrz a městečko Paskov s dvorem, ves Žabeň, Novou Bělou, Krmelín, Velkou a Malou Hrabovou“ prodal v r. 1534 uvedenému Janovi z Doubravky a z Hradiště za 4 000 kop českých grošů. Vzhledem k jejich přátelským vztahům asi velmi levně.

I když nový majitel Paskova zde působil jen 4 roky, zdá se, že v této době nelenil a buď sám založil nebo významně rozšířil již existující rybníky v Paskově a v Hrabové.  Nasvědčuje tomu jeho výjimečný zájem o tuto oblast podnikání a na nově získaném území  byly pro zakládání rybníků velmi dobré podmínky. Měl zde možnost realizovat své podnikatelské záměry a možná i své osobní „koníčky“.

Zajímavé byly i další osudy tohoto výjimečného muže. Stal se později  v období 1541 – 1553 olomouckým biskupem se  jménem Dobravius. Tím, že vyměnil s Janem z Pernštejna v r. 1538 Paskov za Dědice u Vyškova , bylo z Paskova sňato  lenní  břemeno biskupství olomouckého a převedeno na Dědice. Paskovské panství se tak stalo svobodným statkem, kde začaly platit jiné zvyklosti ve srovnání s dřívějšími. Často ke škodě poddaných.

Jan z Dubravky a z Hradiště nezapomněl na svou zálibu v rybnikářství ani později ve funkci  olomouckého  biskupa.  V r. 1543 dostal od města Ostravy k dispozici dvě místa za hradbami města  pro stavbu rybníků. Oplátkou získala Ostrava výhody z místních biskupských pivovarů, poplužní dvůr a některé peněžní dávky, které doposud patřily biskupství.

O těchto událostech se kronika Hrabové nezmiňuje.  Asi panu kronikáři Zdeňkovi Olivovi v době sepisování  kroniky v r. 1922  tyto detaily nebyly známy. Takže malý doplněk Hrabovských novin ke kronice Hrabové z r. 2017.

29. 1. 2017   V.S.