Minulost naší domoviny: Kapitola 9 - Křesťanská víra našich předků

První  osadníci, kteří se usídlili v našich končinách během  12 – 14 století byli křesťané a vyznávali katolickou víru. Vzhledem k tomu, že mnoho generací jejich předků mělo úplně jiné představy o fungování světa, nebylo  asi pro tuto populaci snadné si osvojit nové postoje k těmto otázkám  a praktikovat nově zaváděné náboženské  rituály.  Ale nebylo jiné řešení. Trvalo  určitou dobu, až pochopili biblické líčení vzniku světa a význam Ježíše Krista a jeho učení.  Ale prostí lidé si toto náboženství brzy oblíbili a vyžadovali pro své děti křest a přítomnost kněze při svatbě a pohřbech.

 Taktéž se zúčastňovali  v kostele všech obřadů včetně  děkovné motlitby, tedy přijímání. Tento obřad se stal v následující době velmi významný a různé názory na něj a různé požadavky na jeho realizaci  vyústily až v krvavé válečné střety mezi stoupenci toho či onoho výkladu. Byly to nejen války husitské v 15. století, ale i  války ve stoletích následujících.

Křesťanské náboženské obřady se nemohly konat pod širým nebem, ale ve stavbách, zasvěcených  bohu, tedy v kostelích. I po smrti bylo žádoucí, aby tělo křesťana spočívalo v blízkosti božího stánku, tedy  kostela.

Jaký byl stav kostelů v našich krajích v těchto dobách?  Existence kostela v Ostravě je  písemně potvrzena  v  r. 1297. V možná nejstarší obci našeho regionu, ve  Staříči je kostel doložen až v 16. století. Jeden z prvních kamenných kostelů stojí  ve Fryčovicích, byl postaven v r. 1345. V Paskově je první zpráva o ještě dřevěném  kostele  z r. 1368, kamenný byl postaven až v r. 1740. V Hrabové, jak známo, byl dřevěný kostel postaven poměrně pozdě, kolem r. 1530. Solidní síť zděných kostelů v našem regionu byla dotvořena až v 18. století.

 Jaká byla tehdejší  organizační  struktura katolické církve?  Při papežské vizitaci v r. 1143 bylo pražskému a olomouckému biskupovi nařízeno, aby vymezili hranice jednotlivých farností.  V r. 1222 vznikla instituce děkanů, kteří měli řídit venkovské faráře.

 Síť kostelů a far se však tvořila velmi pomalu a ve většině tehdejších okolních  sídel  v letech 1300 – 1500 kostely nebyly. Alespoň o nich nejsou žádné zprávy. Výjimkou je Ostrava, Fryčovice a  Paskov. Vzniká otázka, kde obyvatelstvo ostatních obcí uspokojovalo své náboženské potřeby.

Jak na tom byla  Hrabová?  V  období let 1300 - 1500 zde mohlo žít  100 - 200 obyvatel. Kde se odbývaly křtiny, svatby a pohřební obřady? Kdo je prováděl? Mimoto byl každý křesťan povinen navštěvovat kostel i při dalších obřadech, snad dokonce každý týden. Přitom kapacita okolních tehdy existujících kostelů (v Ostravě, Staříči, Fryčovicích, Paskově, Zábřehu) byla celkem omezená a možná nestačila ani pro místní obyvatelstvo.

Jsou následující možnosti pro vysvětlení této záležitosti:

• Provádění náboženských rituálů ještě nebylo zcela běžné a  ne každý je dodržoval.
• V té době existovaly  místní dřevěné kostelíky, o kterých se nedochovaly žádné zprávy a tehdejší faráři byli natolik mobilní, že stihli naplňovat  potřeby věřících v několika kostelích.
• Stačila i omezená síť tehdejších  kostelů,  počet obyvatel  byl mnohem nižší  než jsou současné odhady.

V každém případě je to zajímavá a ne zcela jasná záležitost. Běžně přístupná odborná literatura tento problém neřeší.  Pokud snad případní čtenáři tohoto článku mají konkrétní informace, budu rád za jejich poskytnutí.

18. 1. 2017     V.S.