Seděl jsem s manželkou v pondělí 3. dubna jako každé odpoledne pod přístřeškem na naší zahradě, když asi cca v 16 hodin jsme spatřili na modré obloze čápa, letícího směrem od Pilíků na místo jejich původního hnízda, které bohužel několik měsíců již neexistovalo. Olše, sloužící mnoho let za podpěru hnízda, podlehla zubu času.
Naštěstí nynější majitelé této usedlosti, kde čápi mnoho let hnízdili, se postarali o náhradu (betonový sloup) a na jeho vrcholu umístili původní hnízdo čápů.
Po průletu čápa v uvedené pondělí jsme s manželkou debatovali o tom, co by se stalo, kdyby čáp nenalezl původní domov. Co by si asi počal? Zklamaný by se obrátil a letěl nazpět do své domoviny? Kde je vlastně pro čápa domovina? V Hrabové, kde zplodí svá mláďata nebo v daleké Africe?
Pak následovala pod přístřeškem na naší zahradě odborná diskuse, podle čeho se čáp řídí, když letí z Afriky na své hnízdo v Hrabové. Já jsem prosazoval názor, že letí podle magnetických siločár zeměkoule, naladí se na určitou frekvenci a tu sleduje až do svého cíle. Do diskuse se zapojili syn, který prosazoval teorii, že čáp vnímá krajinu pod sebou a tím se řídí.
Během diskuse jsme nerozluštili následující problém: V Hrabové se z vajíček vyklubají mláďata, rodiče je živí potravou z místních zdrojů, v určitou dobu je naučí létat a na podzim zde máme rodiče a děti. Pak všichni odletí. Co se stane s rodiči? Doletí do tepla Afriky, kde jako důchodci dožijí svůj čapí život?
Jde o zajímavý problém, na který by mohli reagovat někteří vzdělanějsích spoluobčané. Těch Bc. a Mgr. je v Hrabové hodně, a to ze všech oborů. Především by mě zajímal názor místních vzdělanců na pověru našich předků, že čapí nosí děti. Na základě čeho to vzniklo? To jsou otázky.
7. 4. 2017 V.S.