Představme si budoucího občana Hrabové, který cca za 100 let bude mít potřebu se dozvědět něco z minulosti obce. Například jaké bylo počasí v Hrabové v r. 2016. Určitě si na počítači najde meteroologickou stanici Mošnov (nebo možná jinou s jiným názvem) a tam si prostuduje cca 20 údajů a vybere ten potřebný. To mu nikdy místní kronika neumožní. Má to přesné a úředně potvrzené. Nebo počet motorových vozidel v Hrabové. Navštíví asi pomocí počítače příslušnou databázi příslušné instituce a nebude se spoléhat na kroniku.
Pokud jde o běžný život obce, všechny důležité údaje jsou v místních časopisech, v zápisech a usneseních zastupitelstva, rady a jejich orgánů. Vše je k dispozici dnes, a doufám i v budoucnu, na počítači. To kdysi dávno nebylo.
Skutečně, současní kronikáři to mají těžké, různých informací o minulosti i současnosti je nepřeberné množství. Budoucí zájemci o historii budou chápat místní kroniku pouze jako doplňující zdroj poměrně nepřesných a často i neobjektivních informací.
Pak je zde ještě jeden problém. Jiná je situace měst, jiná městských částí a obvodů. Města mají své tradice, specifika, vlastní databáze, vlastní matriky. Příkladně Brušperk, Paskov, Štramberk a mnoho dalších, skutečných obcí se vším, co k tomu patří. Jsou zde materiály o sčítání lidu, domů a domácností, mají tam o své obci konkrétní údaje. Městské obvody to většinou nemají, vše je zahrnuto do údajů Ostravy. A zjišťovat například strukturu, věk, zaměstnanost, vzdělanost obyvatel a další zajímavé údaje za obvod je téměř nemožné.
Existuje však zákon o kronikách, který platí pro všechny obce, tedy i pro Hrabovou. A zákony se musí respektovat, ať již si o nich cokoliv myslíme. Já si o tomto zákonu upřímně myslím, že je zastaralý a měl by se změnit. Třeba tak, že povinnost vést kroniky by měla být závislá na rozhodnutí zastupitelstva.
Proto bych do naší kroniky zapisoval pouze to, co nelze zjistit jinde v kvalifikovanějších pramenech. Příkladně popis, důvody a důsledky markantních změn, kdy se dřívější vesnice Hrabová u Vítkovic mění v součást města Ostravy. V posledních letech průběh plynofikace a následkem toho výrazné zlepšení ovzduší, likvidaci zemědělské činnosti a příčiny tohoto významného jevu, kvalitu a kvantitu bouřlivé zástavby jak RD tak průmyslovými a dopravními objekty, specifické vlivy růstu počtu motorových vozidel a dopravního zatížení, popis mimořádných událostí (požáry, neštěstí, přírodní katastrofy). Mezi důležité události bych zařadil i dvojí pohled občanů na stavbu Prodloužené Mostní, důvody odstoupení starosty v r. 2015 (poprvé v historii Hrabové!) a možná i další.
Komentář by zasloužily i důsledky důlní činnosti, tj. vliv poddolování na tvářnost krajiny, popis areálu Pilíky, funkce tzv. odlehčovacího kanálu Ščučí, funkce a význam Domovské ulice pro Hrabovou. Neměla by chybět zmínka o likvidaci struskového odvalu včetně původních představ o budoucím využití této krajiny a o současné realitě. Nebo zpráva o výstavbě protipovodňové hráze v r. 2011 - 2012 za 15 mil.Kč.
Je skutečností, že kronikářskou činnosti velmi citelně ovlivnil zákon o osobních údajích. To, co bylo dříve běžné, dnes se nesmí. Ale zákon je zákon a je nutno ho respektovat a nepovolené osobní údaje v kronice neuvádět.
Myslím, že kroniky nejsou určeny pouze pro budoucí pokolení. I současníci by měli mít právo si přečíst, co kronikář do kroniky napsal, zda to jsou kvalitní a objektivní zápisy nebo poze formální plnění podmínek „smlouvy o dílo“mezi městským obvodem a kronikářem. Skutečně nechápu, co tomu v moderní době počítačů a digitalizace brání. Když si mohou přečíst zápisy do kroniky na webových stránkách obcí občané Polanky n. Odrou, Štramberka a mnoha dalších obcí, proč to nejde v Hrabové?
Vysvětlí mi to někdo?
10. 3. 2016. V.S.