Navigace: Vladimír Slavík > O obecních kronikách trochu jinak

O obecních kronikách trochu jinak

 

Představme si budoucího  občana Hrabové, který cca za 100 let bude mít potřebu se dozvědět něco z minulosti obce. Například jaké bylo počasí v Hrabové v  r. 2016. Určitě si na počítači najde meteroologickou stanici Mošnov (nebo možná jinou s jiným názvem) a tam si prostuduje cca 20 údajů a vybere ten potřebný. To mu nikdy místní kronika neumožní. Má to přesné a úředně potvrzené.  Nebo  počet motorových vozidel v Hrabové. Navštíví asi pomocí počítače příslušnou databázi příslušné instituce a nebude se spoléhat na kroniku.

Pokud jde o běžný život obce, všechny důležité  údaje jsou v místních časopisech, v zápisech a usneseních zastupitelstva, rady a  jejich orgánů. Vše je k dispozici dnes, a doufám i v budoucnu, na počítači.  To  kdysi dávno  nebylo.

 Skutečně, současní kronikáři to mají těžké, různých informací o minulosti i současnosti  je nepřeberné množství.  Budoucí zájemci  o historii budou chápat místní kroniku pouze jako doplňující zdroj  poměrně nepřesných a  často i neobjektivních informací.

Pak je zde ještě jeden problém. Jiná je situace měst, jiná městských částí a obvodů. Města  mají své tradice, specifika, vlastní databáze, vlastní  matriky. Příkladně Brušperk, Paskov, Štramberk a mnoho dalších, skutečných obcí se vším, co k tomu patří.  Jsou zde   materiály o  sčítání lidu, domů a domácností, mají tam  o  své obci  konkrétní údaje.   Městské obvody to většinou nemají, vše je zahrnuto do údajů Ostravy.  A zjišťovat například strukturu, věk, zaměstnanost, vzdělanost  obyvatel a další zajímavé údaje za obvod  je téměř nemožné.

Existuje  však zákon o kronikách, který platí pro všechny obce, tedy i pro Hrabovou. A zákony se musí respektovat, ať již si o nich cokoliv myslíme. Já si o tomto zákonu upřímně myslím, že je zastaralý a měl by se změnit. Třeba tak, že povinnost vést kroniky by měla být závislá na rozhodnutí zastupitelstva.

Proto bych do naší kroniky zapisoval pouze to, co nelze zjistit jinde v kvalifikovanějších pramenech. Příkladně popis, důvody a důsledky  markantních změn, kdy se dřívější vesnice Hrabová u Vítkovic  mění v součást města Ostravy.  V posledních letech průběh plynofikace a následkem toho výrazné zlepšení ovzduší, likvidaci  zemědělské činnosti a příčiny tohoto významného jevu, kvalitu a kvantitu bouřlivé zástavby jak RD tak průmyslovými a dopravními objekty,  specifické vlivy růstu počtu motorových vozidel a dopravního zatížení, popis mimořádných událostí (požáry, neštěstí, přírodní katastrofy). Mezi důležité události bych zařadil i dvojí pohled  občanů na stavbu Prodloužené Mostní, důvody odstoupení starosty v r. 2015 (poprvé v historii Hrabové!) a možná i další.

Komentář by zasloužily i důsledky důlní činnosti, tj. vliv poddolování na tvářnost krajiny, popis areálu Pilíky, funkce tzv. odlehčovacího kanálu Ščučí, funkce a význam Domovské ulice pro Hrabovou.  Neměla by chybět zmínka o likvidaci struskového odvalu včetně původních představ o budoucím využití této krajiny a o současné  realitě. Nebo zpráva o výstavbě protipovodňové hráze v r. 2011 -  2012 za 15 mil.Kč.

Je skutečností, že kronikářskou  činnosti velmi citelně ovlivnil zákon o osobních údajích. To, co bylo dříve běžné, dnes se nesmí. Ale zákon je zákon a je nutno ho respektovat a nepovolené osobní údaje v  kronice  neuvádět.

Myslím, že kroniky  nejsou určeny pouze pro budoucí pokolení. I současníci by měli mít právo si přečíst, co kronikář do kroniky napsal, zda to jsou kvalitní a objektivní zápisy nebo poze formální  plnění  podmínek „smlouvy o dílo“mezi městským obvodem a kronikářem.   Skutečně nechápu, co tomu v moderní době počítačů a digitalizace brání. Když si mohou přečíst zápisy do kroniky  na webových stránkách obcí občané Polanky n. Odrou,  Štramberka a mnoha dalších obcí, proč to nejde v Hrabové?

Vysvětlí mi to někdo?

10. 3. 2016. V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma