Okurková sezóna

Jelikož se v současné době v Hrabové nic závažného neděje, vracím se  k některým  minulým záležitostem. Mám osobní důvody opět komentovat  podivnou situaci, která vznikla v souvislosti s letošními oslavami výročí vzniku Hrabové.

Pro můj pragmatický způsob myšlení mi byl sympatický postup pana Martina Slepičky, který shromáždil  současné názory historiků na výklad prastarých listin o tom, zdali to byl rok 1267 nebo 1297. Dobře jsem chápal i praktickou stránku této záležitosti, konkrétně  co napsat na nezbytné suvenýry a další propagační materiály.   Proto jsem doporučil, aby se letopisecká komise shodla na letopočtu 1267 a pak doporučila radě respektovat toto stanovisko. K uvedené problematice mi napsal  Martin následující dopis:

Vážený pane Slavíku,

v odpovědi na Váš dotaz bych Vás chtěl informovat, že s okolnostmi první písemné zmínky o Hrabové byli členové letopisecké komise již v září 2016 a v březnu 2017 seznámeni, nicméně se domnívám, že této komisi jako iniciativnímu a poradnímu orgánu rady nepřísluší rozhodovat o mediální prezentaci Hrabové, tedy, zda jednotně slavit 720. či 750. výročí první písemné zmínky o Hrabové. Od toho je dle mého názoru rada, snad i kulturní komise a k tomu zřízený poradní orgán rady mediální komise. Všechny tyto orgány jsem již v září roku 2016 v dobré víře informoval o interpretacích, stanoviscích a studiích historiků, kteří kladou první písemnou zmínku o Hrabové do závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku datovanou k 29. listopadu 1267, a to zejména v souvislosti s mým nedávným předmětem vlastního bádání, tj. středověkou Hrabovou. Osobně nemohu nikoho k ničemu nutit, mohu pouze dle mých doposud nabytých zkušeností a znalostí doporučovat či poukazovat na skutečnosti, jichž jsem si vůbec vědom. Není mým úkolem stanovovat, jakého historika v Hrabové uznávat či neuznávat, případně co slavit nebo neslavit.

Dle mého názoru se rada, zastupitelstvo, výbory či komise a tedy ani letopisecká komise nemůže usnést nad jakýmkoli historickým výzkumem mimo jiné proto, že je to v rozporu s ústavním pořádkem ČR a vždy se stejně jedná pouze o interpretace historiků a „v případě zkoumání dějin neexistuje jedna absolutní pravda nebo jeden všeříkající výklad. Pohledy na historické události se s přibývajícím poznáním nebo změnou společnosti mohou totiž měnit.“ Interpretace historiků jsou buď širší veřejností uznávány, nebo neuznávány. Protože jsem byl před časem jmenován do odpovědné funkce předsedy letopisecké komise, z níž se dle zákona o obcích zodpovídám členům Rady městského obvodu Hrabová, jsem nucen podobně jako RMOb  Hrabová či zob Hrabová dodržovat platná zákonná ustanovení.

Kronikáři statutárního města Ostravy PhDr. Martinu Juřicovi jsem po několika setkáních s ním rovněž v březnu 2017 zaslal své poklady k této věci; každý historik včetně mne může na základě svých dosavadních zkušeností či vlastních závěrů cokoli zastávat či se k čemukoli přiklonit, ale je na širší veřejnosti reprezentované odpovědnými lidmi volenými ve svobodných demokratických volbách, aby stanoviska historiků uznala či neuznala, respektive se tedy slavilo to či ono, kompromis, nebo nic.

Zdraví Martin Slepička

Komentář Hrabovských novin: Především musím poznamenat, že se mi jeví  neproduktivní v této konkrétní situaci  teoretizovat o ústavním pořádku ČR a vyvozovat z toho, zda letopisecká i další  komise mohou či nemohou  učinit určitá doporučení. Ale respektuji názor pana Slepičky. Stejně dříve nebo později se uvedený problém musí vyřešit. Je to pouze otázka času.  Ale věřím, že zveřejnění tohoto dopisu vyjasní  alespoň částečně situaci, která vznikla kolem této záležitosti.  

1. 7. 2017     V.S.