Navigace: Vladimír Slavík > Osobnosti v Hrabové dříve a dnes

Osobnosti v Hrabové dříve a dnes

 

Každý to má jinak a já považuji za skutečné osobnosti Hrabové  starosty Ludvíka Staňka (1897 - 1914), Antonína Adámka (1914 – 1919) a Ludvíka Duhana (1920 – 1931). A také  faráře Josefa  Řezáče,  místní pedagogy Františka Bartoníka, Bohuslava Cigánka a Zdeňku Olivovou, mlynáře Jana Vogta a  podnikatele (cementáře) Bohumila Olšanského. Tito občané se trvale zapsali svými skutky do dějin naší obce.

Následovalo období, které skutečným osobnostem nepřálo. Všichni se museli podřídit scestným principům „vědeckého socialismu“, „třídního boje“ atd. Všechny významné funkce zaujali  členové KSČ.

To se projevovalo i v přístupu ke vzdělání.  I v Hrabové byly preferovány  děti, jejichž rodiče byli členy této strany. Tím se stalo, že významná část mladé generace  s nadprůměrným nadáním skončila bez vzdělání na podřadných místech  a určitá část mladé generace  pouze s  průměrným nadáním obsadila všechny důležité funkce.

 Následky tohoto výběru v oblasti  vzdělávání  se projevují i dnes. Marně přemýšlím o tom, koho bych v Hrabové označil jako osobnost.  Nenašel jsem nikoho. I  současná populace Hrabové ve věku 40 - 80  let byla  negativně postižena  tímto obdobím. 

Důsledky těch čtyřiceti  let budování socialismu,  kdy strana a vláda se pečlivě starala o občany od kolébky až do hrobu,  přetrvávají dodnes. Lidé nemají potřebu se zajímat o veřejné záležitosi, stále je lehkomyslně  a velmi ochotně přenechávají státu. 

Mnozí ze současné samosprávy si stěžují na to, že v Hrabové je nedostatek občanů, kteří by měli zájem se věnovat veřejným záležitostem. Je tomu skutečně tak. Občané preferují  řešení svých každodenních osobních starostí před řešením problémů  celého městského obvodu. 

Myslím si, že stále jde o důsledek mnoha let reálného socialismu. Po každé nemoci nastává  období, kdy již uzdravený pacient sbírá síly  k tomu, aby realizoval své další plány.

Jsem přesvědčen, že samosprávný systém obcí, jehož základem jsou principy zastupitelské demokracie, je systémem perspektivním. Vždyť funguje bez větších problémů ve většině evropských států.

Opakovaně sděluji, že i biblický Mojšíš záměrně cestoval 40  let po Sinajských horách, aby přirozenou cestou vznikla nová generace, sebevědomější a hlavně moudřejší  ve srovnání s tou minulou. Ta nová generace  pak dovedla izraelský lid do Země zaslíbené.

Nová generace se postupně začíná prosazovat i na celostátní úrovni. Svědčí o tom i názory  a aktivity představitelů politické strany STAN, konkrétně   pana poslance  Víta Rakušana, Jana Farského, Stanislava Polčáka nebo názory  a aktivity Pirátů, jmenovitě  poslanců  Ivana Bartoše a Jakuba Michálka. Dříve nebo později si je osvojí většína občanů. Věřím, že náš národ je tvořen rozumnými a moudrými lidmi, a ne žádnými "burany".  Nemám pochybnosti o dalším úspěšném vývoji našeho státu.

Tento můj dnešní článek v HN bych ukončil následující větou:  "Věci jsou obvykle složitější, než se na první pohled  jeví".   

29.9.2019    V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum