Pamětihodnosti Hrabové

Pamětihodnostmi se rozumí obvykle stavby, většinou sakrální, které byly na daném území vybudovány před dávnými lety a mají trvale připomínat neobvyklou, významnou a někdy i tragickou událost.

Několik pamětihodností má na svém území i Hrabová.

Začnu od Šídlovce. Zde u autobusové zastávky je pomník se jménem František Janhuba. Většina starších občanů asi jeho příběh zná, ale mladší možná ne.

Příběh četnického strážmistra Františka Janhuby je popsán v památeční publikaci o Hrabové autory Antonínem Barcuchem a Evou Rohovou takto: Četnická stanice v Hrabové byla založena v r. 1904. Umístěna byla ve výminku rolníka Františka Ličky v č. 163. Jejím prvním velitelem se stal strážmistr František Janhuba, zavražděný v  r.1906 na cestě od Hrabové k Adámkově samotě. Jeho vrah Břenek nebyl nikdy dopaden.

 Svého času jsem si v místní knihovně půjčil publikaci, která pojednávala o kriminálních příbězích na Ostravsku. Byl tam podrobně popsán i tento případ. Pokud si dobře vzpomínám, byl Břenek pochybná osobnost a bydlel v Hrabůvce. V Hrabové v oblasti Šídlovce   došlo k náhodnému setkání Břenka s četnickou hlídkou.   Na výzvu strážmistra "jménem zákona stůjte" Břenek nereagoval a začal střílet.  Důsledky byly  pro strážmistra Františka Janhubu tragické. Zajímavé  podrobnosti o této události  zveřejnil Moravskoslezský deník.cz. dne 26.3.2016. Mimo jiné jsem sev něm  dozvěděl, že  Josef Břenek  měl  tehdy 18 let a  po tomto činu pravděpodobně  uprchl do Ameriky. 

Pak se zastavíme u další pamětihodnosti, a to u pomníku Mistra Jana Husa.

Stručnou zprávu o něm podává kronika Hrabové. Pomník byl odhalen 5.7. 1925. Iniciátorem stavby nebyla jako v jiných obcích tehdy vznikající  církev československá, ale „Sdružení sociálně demokratických bezvěrců“. Vápenné kvádry pomníku jsou ze Štramberka, pomník je dílem sochaře Čeňka Palíka a vznikl v sochařské dílně Rudolfa Vávry z Moravské Ostravy. Odvedli kvalitní práci, pokud je mi známo, nebylo ho nutno od té doby (až na některé maličkosti)  opravovat.

Historie nejstarší  památky Hrabové, kostela sv. Kateřiny Alexandrijské, je podrobně popsána v publikaci Martina Slepičky z roku 2015.

Na naši pouti pak narazíme na jižním konci Hrabové na pravé straně Paskovské  u domu č.89 na zasklenou skříňku se soškou Panenky Marie s Ježíškem. Nikdo z pamětníků neví, proč a kdy tato památka vznikla.  Pohledem na ni se mohou potěšit nejenom místní, ale i projíždějící náhodní návštěvníci Hrabové.

O pár desítek metrů dál na levé straně je u  domu č. 11 kaplička, která má na fasádě uveden letopočet 1880. Uvnitř dobře zachovalé a dobře udržované stavby je vidět za zasklenými dveřmi obvyklou výbavu všech kapliček podobného typu.

Ani nejstarší místní občané neznají  důvod postavení této na svou dobu  nákladné stavby. Snažil jsem se proniknout do tohoto tajemství. Zjistil jsem, že v době vzniku této kapličky  vlastnili přilehlý statek František Piskoř, nar. 1865 a jeho manželka Jana, nar. 1866. Mimo nich bydleli na statku jejich děti a čeleď.  V té době byla obvyklým důvodem ke stavbě kapliček mimořádná událost, jako např. zrození dlouho očekávaného potomka, smrt milovaného příbuzného nebo jiná významná událost. V Hrabovské kronice  není o těchto a podobných důvodech ke stavbě kapličky žádná zmínka. A tak mě napadá další možný důvod: v r. 1880 byla na Ostravsku mimořádně silná povodeň, která citelně zasáhla i Hrabovou. Třeba tato kaplička určitým způsobem souvisí s touto povodní.

Ještě se zastavím u nedaleko stojícího domu č.p. 11. Fasáda této stavby, zdobená zcela neobvyklou štukaturou je  příčinou, že zdejší obyvatelé ji nazývají „zámečkem“. Stavba i okolí je udržováno v bezvadném stavu. Kdyby v Hrabové existovala soutěž o nejhezčí dům, měl by tento velkou šanci na některé z předních míst.

Poslední pamětihodností na jižním konci Hrabové byl tzv. Šedův kříž. Je zmiňován v Hrabovské kronice jako hraniční bod mezi Hrabovou a Paskovem. Když jsme jako chlapci jezdívali na kolech do Paskova, nemohli jsme si nevšimnout tohoto nápadného kamenného kříže. Tehdy nás příliš nezajímal, měli jsme jiné zájmy. Kříž byl odstraněn při výstavbě dolu Paskov, kdy původní silnice do Paskova  zcela změnila svou trasu. Dnes je v tomto prostoru již rekultivovaný  odval D2.

 Podle vyprávění již zemřelých pamětníků se v minulosti na těchto místech udála blíže neurčená tragická událost. Doptával jsem se na podrobnosti u současného kronikáře Paskova, ale bez úspěchu.  Z paskovských matrik vím, že rod Šedů se zde vyskytuje často, a to  jak v matrice narozených tak v matrice sňatků i úmrtí.

Své putování po místních pamětihodnostech ukončíme u mitrovické kapličky. Podle kronikářů Nové Bělé ( Ladislav  Adámek a Petr Sýkora)  má tato kaplička následující historii: Na místě dnešních Mitrovic stával kdysi panský dvůr zvaný „Fifejdy“. Jednoho dne chvátal na koni od Zábřehu do Místku bohatý sedlák, který měl pod sedlem ukryto velké množství peněz. Když projížděl kolem Mitrovic, napadl ho ze zálohy lstivý loupežník a srazil ho s koně dolů. Sedláka na místě zabil, jeho splašený kůň však doběhl i s penězi domů. Vdova po tomto sedlákovi pak nechala z peněz, jež kůň přivezl pod sedlem, postavit kapličku, která stojí dodnes. Jiná pověst praví, že na tomto místě nebyl zabit sedlák, ale úředník z paskovského zámku, který vezl velké množství peněz. Kapličku prý nechala následně vystavět paskovská hraběnka.

Tolik z pamětihodností  Hrabové a blízkého okolí. Pokud by někdo z čtenářů HN věděl o dalších podrobnostech k uvedeným skutečnostem, sdělte toto autorovi tohoto článku.

10.6.2020     V.S.