Pilíky včera, dnes a zítra

Největší rybník v majetku paskovského panství na hranici mezi Paskovem, Mitrovicemi a Hrabovou  byl zrušen a vysušen  někdy těsně po r. 1900. Později při pozemkové reformě již v novém Československu přešel do vlastnictví  hrabovských sedláků a místo kaprů se zde sklízela pšenice.

Toto období skončilo v šedesátých letech minulého století. Uhelné prádlo nové šachty Paskov vyžadovalo množství vody ke praní uhlí a prostor k ukládání odpadů a k tomu posloužily mimo jiné i plochy bývalého Pilíka. Vzniklo zde 5 vodních nádrží, do dnešních dnů zůstaly poslední  dvě v blízkosti Mitrovic.

Jak se říká, příroda je mocná čarodějka a „každé zlé je k něčemu dobré“. Relativní klid a speciální přírodní podmínky způsobily, že v těchto nádržích vznikly nové přírodní  systémy, které umožnily vyhlásit tuto oblast za „Evropsky významnou lokalitu“. Unikátní je zde výskyt drobné rybky hořavky duhové, která žije v symbióze se škeblí rybničnou. Mimo to se zde daří i stále vzácnějším ptákům,  jako je potápka roháč nebo ledňáček říční. Vše je doplněno na okolních hrázích  majestátnými duby, lípami, olšemi, břízami a různými keři.

Takový je současný stav. Ale nad Pilíky se začínají  stahovat zlověstné mraky a zdá se, že mají nejlepší léta za sebou. Příčina je, jak tomu často bývá, finanční povahy. Stále klesající ceny černého uhlí vedou nezadržitelně k tomu, že poslední z dosud funkčních uhelných dolů Ostravska to mají spočítané. Po jejich zániku se zruší i zdejší uhelné prádlo, vypnou se vodní čerpadla která přivádí vodu do nádrží a tyto během pár měsíců vyschnou. Rybka hořavka, potápka roháč i ledňáček říční ztratí svůj domov a lesklé zrcadlo dnešních vodních ploch se přemění na bažinu.

Zdá se, že tato nedaleká budoucnost nikomu se současných „konšelů“ Hrabové nevadí. Dokonce ani nikomu (až na nepatrné výjimky)  ze zdejších občanů. Není se co divit, vždyť Pilíky jsou poměrně vzdálené od budovy radnice a radní mají docela jiné starosti. A občané Hrabové také.

Narazil jsem na jediný případ, kdy představitel naší radnice se zajímal konstruktivně o zachování Pilíků i pro další generace. Byl to ing. Rostislav Gavlas, zástupce starosty ing. Rundta  v r. 1992, který se v tehdejších Hrabovských listech zmiňuje o projektu, podle kterého by Oprechtický potok měl být napojen do současných nádrží Pilík 4,5 a měla by tak vzniknout rekreační nádrž.

Bohuže, zmíněný projekt zapadl do zapomenutí a při schvalovacím řízení o realizaci nyní aktuální stavby „Zkapacitnění odlehčovacíhio kanálu Ščučí“ nikdo se zastupitelů Hrabové tuto koncepci neprosazoval.

Takže: jaký osud  čeká  jižní konec Hrabové? Dovolím si následující prognózu: Po zastavení uhelného prádla na území bývalého dolu Paskov se během několika měsíců promění Pilíky v bahnitou plochu. Tento areál v průběhu vysušování budou hojně navštěvovat různí lidé a lovit ten zbytek ryb a rybek, který ve vodě zůstane. Větší ryby sloví rybáři z MO RČS Paskov a přemístí je do svých rybářských vod. Na své si přijdou i sběrači kovů. Za těch cca 20 let organizovaného rybolovu zůstalo na dně nádrží velké množství olověných krmítek, které uvázly z různých důvodů na nerovnostech dna.  Při současné  ceně olova 26 Kč/kg to bude velké lákadlo pro tyto nešťastníky.

Budoucí majitel těchto pozemků bude povinen další využití konzultovat s představiteli Statutárního města Ostravy. Lze jen doufat, že další využití ploch po bývalých rybnících bude v souladu se zájmy a potřebami občanů Hrabové. To již bude posuzovat budoucí pokolení a jak je z kraji zvykem, jejich hodnocení bude velmi kritické. Zejména k představitelům Hrabové v letech 1990 – 2016, kteří o tuto významnou a unikátní lokalitu nejevili téměř žádný zájem. Výjimkou byl místostarosta ing. Gavlas.

24. 5. 2016     V.s.