Navigace: Vladimír Slavík > Pocta našemu spoluobčanovi

Pocta našemu spoluobčanovi

 

Dnešní článek bude mít  opět technické zaměření.  Využiji  v něm  poznatků z dob  mého pracovního působení na ocelárně tehdejší NHKG.

Obrovská hala ocelárny, dlouhá téměř  200 m,  byla původně postupně  vybavena až deseti  klasickými martinskými pecemi. Nevýhodou byla nízká produkce a vysoké  provozní náklady.

Již v době výstavby NHKG, v padesátých letech minulého století,  se v technicky vyspělých státech  stavěly  produktivnější kyslíkové konvertory.  Přednost  však  byla dána na základě „sovětských zkušeností“ klasickým pecím.

 I když brzy i u nás byla ochota stavět kyslíkové konvertory, původní   nízká hala ocelárny NHKG  to neumožňovala.

A přesto se našlo řešení. Využil se nápad techniků švýcarské firmy Maerz – Boelens, který byl realizován právě v tehdejší NHKG.

Výraznou zásluhu na tom měla skupina konstruktérů  pod vedením hrabovského občana Emila Chovančíka. Nebyl zdejším rodákem, přiženil se, ale žil v Hrabové se svou rodinou mnoho let.

Jako většina zaměstnanců NHKG přešel na nové působiště z tehdejších VŽKG. Se svými spolupracovníky měl na starosti technický vývoj zdejší, nově postavené ocelárny. Mnohá důvtipná řešení  umožnila, že nový typ ocelářských agregátů, tandémové pece, se ukázal natolik úspěšný, že jsou provozovány doposud, a to v tvrdé konkurencí moderních, konvertorových  oceláren.

První tandémová pec  byla uvedena do provozu již v r. 1967 a postupně  pouhé  čtyři tyto agregáty nahradily produkci deseti původních pecí.  „Tandémky“ umožnily zvýšit výrobu ocelárny až na  3 mil. tun ročně, která se udržuje dodnes,  a stačí pokrývat  všechny potřeby současného hutnického kombinátu. Navíc tato technologie je relativně levná a  provoz  „tandémek“   je i ekologicky zcela únosný.

Pochopitelně, že na úspěchu tandémových pecí se mimo Emila Chovančíka podílely desítky dalších tehdejších zaměstanců NHKG různých profesí. Ale Emil Chovančík má mezi nimi své výrazné  místo.

 Hlavním účelem tohoto článku je, aby se o této skutečnosti  dozvěděli  občané Hrabové.

7. 2. 2016.  V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma