Problémy s investiční činností v menších obcích

Nejde o investice v klasickém podnikatelském prostředí . Možná i proto se nenazývají investicemi, ale jsou  označovány jako kapitálové výdaje.

 Jako problém u menších obcí vidím nepřesvědčivé   ekonomicko – společenské zdůvodnění aktuálních akcí,  neexistenci dlouhodobějších plánů a hlavně nedostatek odborníků, kteří by sestavili reálný plán skutečně potřebných investic, a to jak pro současnost tak  i pro budoucí období.  Následkem toho se značně improvizuje a staví se to, co se současným  zastupitelům  jeví momentálně jako potřebné bez hlubšího zdůvodnění.  Jen málo obcí má u svých obecních rad „investiční“ komise, které by se speciálně věnovaly tomuto problému.

Abych to blíže vysvětlil, uvedu dva příklady z naší obce.

První se týká školky. Je to jistě důležitá instituce, o tom není pochyb.  V letošním lednovém čísle Hrabovských listů nový pan starosta prohlásil: „Mapujeme situaci ohledně možností nového objektu školky, protože jedna z budov, kde sídlí, nebyla k tomuto účelu původně určena“.

Co tím měl starosta na mysli? O kterou budovu jde? Ty bývalé bytovky na Příborské nebo školku  na V. Huga? A je vůbec  důležitý původní účel těchto staveb? Důležitá jsou současná stanoviska hygieny, orgánů bezpečnosti práce, stavebního úřadu a požárníků. Ta jsou určitě kladná, jinak by ty budovy nemohly sloužit jako školky.

Pokud je mi známo, ředitelka školky již delší dobu usiluje  o rozšíření kapacity tohoto zařízení. Možná v očekávání „povinné“docházky  pro starší  děti, možná z jiných důvodů. Dokonce je  tento požadavek i ve volebním programu ODS.   Předvídat potřebnou kapacitu v příštích letech je téměř nemožné, jelikož to souvisí  v vývojem porodnosti a s budoucím počtem nových mladých rodin na území obvodu. Nebo se mýlím a existuje tento výhled? Pak není nutno „mapovat“ a je třeba jednat.

Pustit se v této situaci do stavby školky? Byl by to obrovský risk. Rozumné by bylo  vyhlédnout vhodný stavební pozemek, smluvně si pojistit eventuální budoucí odkup a mít na účtě přiměřenou finační rezervu. To vše, kdyby  tato záležitost měla najednou tu nejvyšší prioritu.  Vždyť vlastní stavba v případě skutečné potřeby je relativně krátkodobou  záležitostí. Pokud  tato eventuální zvýšená potřeba nepůjde uspokojit ve spolupráci se sousedními městskými obvody.

Druhý příklad se dotýká lávky přes Ostravici u bývalého Starého splavu. Hrabová již do této  akce investovala přes  400 tis. Kč a možná bude muset investovat dalších  cca 5 mil. Kč. Ještě štěstí, že zbývajících 10 mil. zaplatí Město Ostrava a Město Vratimov.

 Přitom neexistuje žádná solidní studie, která by se zabývala reálným využitím  lávky. Chybí totiž cyklostezska od této lávky směrem na západ. Budoucí uživatelé skončí na Paskovské, a co dál? Cyklostezska kolem Pilíků neexistuje, a i kdyby, jízda na kole po dnešní Mitrovické přes Novou a Starou Bělou je jízda pro sebevrahy, hustota provozu je zde větší, než  po naší Paskovské a cesta je  poměrně úzká.

Každá soukromá firma si své investice důkladně rozmyslí, musí přinést  přiměřený zisk nebo mít  jiný konkrétní přínos.  U veřejných prostředků je požadavek, aby bylo s nimi zacházeno „s péči řádného hospodáře“.  Někdy  se tak neděje a  nikomu to nevadí.

14. 2. 2016.  V.S.