Publikace Historie obce Hrabová: Místní jména (18)

Autorem tohoto pojednání je Jan Slepička (1990), starší  bratr v Hrabové populárního Martina Slepičky (1993).  Ve svých vysokoškolských kvalifikačních pracích se podrobně zabýval problematikou místních názvů. Takže je logické, že editor knihy „Historie obce Hrabová“  využil těchto okolností o požádal bratra k napsání kapitoly o  vzniku názvů různých míst v Hrabové.

Žádné pochyby nejsou o názvu naší obce. Základem je název listnatého stromu habru, ve staroslovanských jazycích ve formě „grab“. Sídel s tímto pojmenováním je ve slovanských oblastech několik, a to na Slovensku, v Polsku, a na Ukrajině. U nás je ještě jedna Hrabová, a to  v okrese  Šumperk.

Na chvíli se zastavím u jména našeho dřívějšího největšího rybníka s názvem Pilík. Nabízí se výklad, že slovo pochází od podstatného jména „pila“. Tedy od názvu  zařízení s vodním kolem, sloužící k řezání kmenů stromů. Mám proti tomuto výkladu následující  argumenty:  Především mi v prostoru Pilíků chybí vodní tok s potřebným spádem vody, který by umožnil  pohon vodního kola. Tímto místem je  nedaleká Olešná, kde vskutku od nepaměti byla i pila s vodním kolem,  a asi stačila pro tehdejší potřebu  řeziva v Paskově i v okolí. Nebo  Ostravice, jejíž vody poháněly vodní kolo hrabovského mlýna.   Pak mi v oblasti Pilíků chybí pevná cesta, nutná pro dopravu těžkých nákladů s kmeny stromů. Kdyby byla, její  pozůstatky by se musely zachovat do dnešních dnů.A také není o této pile žádná zmínka v dochovaných písemnostech.

Proto se přikláním  k názoru, že  název  Pilík má něco společného s další zmiňovanou možností, a sice se  slovem pít, sát, vsakovat, pohlcovat. Tedy že tento rybník měl propustné dno, což je velmi pravděpodobné v souvislosti s geologickou strukturou zdejšího podloží. Nebo možná od slova „píle“, že byl  „pilný“, tedy v produkci ryb velmi výnosný.

Logicky je vysvětlen název bývalého rybníka Bocan. Pravděpodobně  to má skutečně souvislost s východolašským, polským a slovenským  názvem  čápa .

V tomto pojednání je uvedeno cca 130 místních názvů vodních ploch a potoků, pozemků,ulic, provozoven a různých dalších objektů. Včetně místních rarit, jako je  hospoda „U hňupa“ a názvy  Argentina,  Hradčany, Žižkov.  

Pro úplnost musím na závěr poznamenat, že jsou určité „zmatky“ v pojmenování místních vodotečí.

Jiné názvy jsou na internetových  mapách Google, jiné na mapách „Seznam“ . Konkrétně není jasné, kde začíná potok Ščučí, není jasně vyznačen Oprechtický potok. Vodoteč  se začátkem  ve Významném krajinném prvku Rybníky má dva názvy: Lesní potok a také  Šídĺovecký potok. Na některých mapách ještě teče  potok Zyf kolem Šídlovce až do Ostravice, i když v oblasti garáží je kdysi zde tekoucí potok dávno zasypán.

Ale to není chyba v pojednání Jana Slepičky, to jsem si jenom tak mimochodem  postěžoval na nepřesnosti těcho názvů v místních mapách. 

18.3.2018    V.S.