Navigace: Vladimír Slavík > Recenze na publikaci Historie obce Hrabová v odborném časopise Těšínsko

Recenze na publikaci Historie obce Hrabová v odborném časopise Těšínsko

 

 

Pro hrabovské zájemce o historii, nadšené čtenáře a patrioty přinášíme text recenze historičky Mgr. Lenky Novákové, Ph.D., na kolektivní monografii Historie obce Hrabová: dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost, která byla nákladem našeho městského obvodu Hrabová vydána v září roku 2017.

Tato základní publikace hrabovských dějin tedy zaznamenala řádný ohlas nejen mezi hrabovskými či ostravskými zájemci, když se její celý náklad 500 ks vyprodal do 3 měsíců od vydání, ale i mezi odbornou veřejností, jež ocenila „nejen odbornost, ale také patriotismus a nadšení“ prostoupené celou publikací. Recenze vyšla v nedávno vydaném nejnovějším čísle odborného historického časopisu Těšínsko, zapsaného na Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR.

Redakční rada časopisu Těšínsko: PhDr. Karel Bogar; prof. PhDr. Dan Gawrecki, CSc.; dr hab. Wacław Gojniczek; doc. PhDr. Blažena Gracová, CSc.; prof. PhDr. Dušan Janák, Ph.D.; prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc.; PhDr. Jaromír Kalus; prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr.; doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.; PhDr. Karel Müller; doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.; Mgr. Jiřina Veselská

Text recenze viz NOVÁKOVÁ, Lenka. Martin Slepička, ed. Historie obce Hrabová: dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. Těšínsko. 2018, č. 2, s. 200–202. ISSN 0139-7605 a níže:

Slepička, Martin (ed.)

Historie obce Hrabová. Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost

Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová 2017, 527 s.

ISBN 978-80-906618-6-8

K loňskému významnému výročí 750 let od první písemné zmínky dostala Hrabová vskutku hodnotný dar. Kolektiv 13 autorů, mezi nimiž se objevují jména renomovaných osobností z oblasti historiografie, demografie a jazykovědy, ale také místních nadšenců a patriotů, sestavil široce pojaté pojednání o historii obce.

Prvních sedm kapitol je členěno chronologicky, od první písemné zmínky až do současnosti (autoři Antonín Barcuch, Jan Gromnica, Jan Saheb, Radomír Seďa, Jiří Slepička, Martin Slepička). Za mezníky jednotlivých etap byly vybrány významné časové předěly lokálního charakteru (Hrabová součástí paskovského panství) či obecně přijímané milníky českých a československých dějin (vznik Československé republiky, druhá republika, druhá světová válka, sametová revoluce). Dalších dvanáct tematicky uspořádaných kapitol se věnuje zásadním událostem, stavbám, osobnostem či zajímavostem v dějinách obce. Pozornost si zasloužil bezpochyby nejznámější a nejvýznamnější objekt v Hrabové, dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, který se po požáru v roce 2002 a následné kompletní obnově dokončené v roce 2004 stal symbolem lokality, což potvrzuje i jeho výběr do obecního znaku (Martin Slepička). Neméně zajímavý objekt, přesněji stavební komplex, představuje kolonie Šídlovec, budovaná od roku 1939 především pro ubytování zaměstnanců ze železáren (Radomír Seďa). Autoři publikace nezapomněli ale ani na další místní památné stavby a drobnou sakrální architekturu, které je věnována samostatná kapitola (Martin Slepička). Přímo detailní pozornost zaměření rovněž na městskou hromadnou dopravu v Hrabové, její vývoj, rozšiřování čí naopak rušení tratí, zastávek, ale také obměnu vozového parku (Jan Dvořák). Fundovaný exkurz do demografických poměrů Hrabové v období od josefínských reforem do první světové války poskytne čtenáři přehled o vývoji počtu obyvatel, porodnosti, sňatečnosti, úmrtnosti, migraci či o rodině (Lumír Dokoupil). Stranou nezůstal ani bohatý spolkový život v Hrabové. Vedle Sboru dobrovolných hasičů, Tělovýchovné jednoty Sokol, Dělnické tělocvičné jednoty či Jednoty československého Orla vyvíjel na území Hrabové činnost Zábavný spolek Omladina, Klub českých velocipedistů a Spolek pěstitelů králíků a drobného zvířectva (Antonín Barcuch, Petr Přendík, Martin Slepička). Dějiny Hrabové jsou neodmyslitelně spjaty se jménem Viléma Závady (1905–1982), zdejšího rodáka a význačného básníka, který Ostravsku a Hrabové věnoval nejeden verš (Iva Málková). Samostatnou kapitolu, která je mu věnována, následuje pojednání o dalších významných osobnostech, jejichž život je s Hrabovou nějakým způsobem provázán (Martin Slepička). Tematicky různorodý slet kapitol završuje rozbor obecní symboliky (Karel Müller), obecních kronik (Markéta Orkáčová) a místních jmen (Jan Slepička). Úplný závěr publikace patří edici nejstarších pramenů či jejich částí k dějinám Hrabové z období 13.–18. století (Jan Slepička, Martin Slepička), následovanou přehledem feudálních držitelů Hrabové, fojtů, burmistrů a obecních starších, starostů, duchovních, ředitelů škol, legionářů, padlých, zajatých vězněných občanů během první i druhé světové války a dalších zajímavých materiálů vážících se k dějinám obce Hrabová včetně dopisů Viléma Závady či výpovědi pamětníků o plánování stavby ostravského letiště a dvouproudové silnice Ostrava – Místek. Odborný charakter publikace podtrhuje poznámkový aparát umístěný za každou kapitolou a seznam použitých pramenů a literatury na konci knihy. Nezbytný je taktéž jmenný a místní rejstřík a české i cizojazyčné resumé. Se samotnými autory nás seznámí krátké medailonky věnované především jejich pracovní činnosti a vědeckému zaměření.

Publikace poskytuje čtenáři ucelený pohled na historii Hrabové vytvořený především na základě archivního výzkumu. Ačkoliv na přípravu samotné knihy byl podle slov editora více než rok, což v případě díla takového rozsahu (včetně heuristiky zahrnující studium v několika archivech) skutečně není mnoho, většina kapitol vychází z dlouhodobého badatelského zájmu jednotlivých autorů o danou problematiku a podává tak i přes časovou tíseň fundovaný pohled na věc. Místním občanům, rodákům a příznivcům, ale také odborné veřejnosti se dostává do rukou množství nových informací, ve většině případů zasazených i do širšího kontextu.

Místy působí publikace ovšem redakčně nevyváženě a nejednotně. Například zatímco ve většině kapitol autoři nevěnovali pozornost rozboru pramenů a literatury, u statí zaměřených na hrabovské spolky od tohoto úzu jejich pisatelé ustoupili. Je rovněž nasnadě, že při takovémto rozsahu předkládaného díla a zvoleném členění se autoři nevyhnou opakování některých informací, které dříve již uvedli jejich kolegové. Ovšem např. přepis celé stati vyňaté z hrabovské kroniky o vyhlášení česko-slovenské republiky by stačilo uvést v doslovném přepisu pouze jednou, nikoliv dvakrát (s. 77, 350). Tyto drobné redakční nedostatky ale nijak nesnižují hodnotu jinak úctyhodného díla, z něhož vyzařuje nejen odbornost, ale také patriotismus a nadšení. Hrabová se tak může zařadit po bok dalších obcí a měst, které se mohou pyšnit kvalifikovaně zpracovanými dějinami.

Lenka Nováková

Připomínáme, že přestože se kniha již něco přes rok nedá zakoupit ani ji již nemá pan starosta v zásobách pro reprezentaci obce, je fyzicky dostupná k přečtení či nahlédnutí v 11 veřejných knihovnách, které si ji zakoupily či ji obdržely jako dar, například v nově rekonstruované pobočce Knihovny města Ostravy v Hrabové.

 

24. 1. 2018     Mgr. Martin Slepička

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma