Slovo lékaře (8)

 Česká republika – zdroj lékařů a zdravotníků pro západní Evropu

    Podle údajů České lékařské komory odchází každý rok pracovat do zahraničí 350 až 400 českých lékařů a lékařek, z toho polovina čerstvých absolventů lékařských fakult. Mladí lidé, vesměs dobře jazykově vybavení, slyší na přijatelnější podmínky pro složení odborné atestace, na práci bez dlouhodobě neúnosných požadavků na přesčasovou práci, na lepší platové podmínky a důležité benefity – např. školka pro děti, zaměstnání pro partnera nebo partnerku, závodní stravování zdarma aj.

    Jak mne informovali studenti 5. a 6. ročníku lékařské fakulty Univerziry Karlovy, na které působím jako externí učitel, již cca 10 let se v Česku pořádají tzv. mezinárodní JOB days lékařství a zdraví a 4 roky JOB days pro zdravotnický a pečovatelský personál. Akci tohoto typu navštěvuje v pražském hotelu NH Prague City cca 1500 našich zdravotníků, z nichž cca 10 % projeví vážný zájem nastoupit v  konkrétním zdravotnickém zařízení v Německu nebo v  Rakousku. Akce je vždy organizována velmi profesionálně. U každého stánku jsou přítomni personalisté ve dvojici s českým lékařem či lékařkou, kteří již u nich pracují  a zájemcům ochotně předávají osobní zkušenosti. Garantují možnost stejné pracovní kariéry do vedoucích pozic, jako jejich němečtí a rakouští kolegové. Podle generálního manažera pořádající agentury RTK International Randolfa T. Kunerta mohou naši absolventi počítat s ročním platem 51.000 eur, se službami 60.000 eur. Odborní lékaři (1. atestace) 85.000 eur, vrchní lékaři (1 atestace + praxe nebo 2 atestace) 115.000 eur, vedoucí lékaři (2 atestace) 200.000 eur. K tomu se proplácejí odměny za dodatečné služby.

    Nástupní platy sester a pečovatelek jsou podle jednotlivých spolkových zemí od 24.000 – 30.000 eur ročně, k tomu příplatek 20 - 30 % za služby. Zaměstnanecké benefity jsou samozřejmostí: např. penzijní připojištění, pomoc při hledání bytu, finanční jednorázová podpora při stěhování, školka v areálu nemocnice, příspěvek na kvalifikační a jazykové kurzy, závodní stravování etc. (zdroj Tempus medicorum).

    V České republice má postgraduální vzdělávání na starosti stát, který postupně vytvořil v této souvislosti nepřehledný a poměrně nepřátelský byrokratický systém. Trvá v případě první atestace 3-5 let, u druhé atestace další minimálně 3 roky. Celé se to děje bez pravomocí a kontroly ČLK a je řízeno výhradně byrokraty. V Německu organizuje postgraduální vzdělávání lékařská komora. Oprávnění vzdělávat mají vedoucí lékaři, nikoliv instituce, kteří znají schopnosti a pracovní morálku studujícího nejlépe. Délka vzdělávání je přibližně stejná jako u nás, oba státy si navzájem uznávají platnost ukončeného postgraduálního studia.

Jak nám sdělila česká lékařka u stánku na JOB days: „ v ČR jsem pracovala v nemocnici na chirurgii pátek, sobotu, neděli a pondělí v jednom zátahu. Tady člověk najednou stíhá volnočasové aktivity, sport, tancování, vyspí se, není frustrovaný a unavený v práci. Maximální délka služeb je 24 hodin (jen o víkendu), nikdy 48 hodin a více jako běžně u nás. Po službě je ze zákona povinná 24 hodinová přestávka před další službou.“ Českému lékaři to zní jako sci-fi. Nedá se divit, že kdo si na takový pracovní systém a rytmus zvykne, zpravidla se domů pracovat nikdy nevrátí. A to vůbec nehovoříme o 5x a více násobném vyšším platovém ocenění.

    Základní příčina je, jak jsem již uvedl v předcházejících slovech lékaře, deficit ve financování zdravotnictví. Česko vydává na zdravotnictví ročně putuje 7,4 % HDP.  Pro srovnání: Slovensko 8,1 % HDP, Rakousko 9,5 % HDP, Nizozemsko 10,9 % HPD, Německo 11,3 % HDP a Švédsko 11,9 % HDP  - podle  údajů TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership 2017). Ještě se divíte, že 23 % pracujících lékařů v ČR je starších 60 let? Bude hůře. Politici řeší úplně jiné problémy než zdravotnictví. Jejich poslední zamítavá odpověď na požadavky zdravotníků je výmluvná a exodus mladých lékařů dále prohloubí. Již dnes se setkáváme s personální devastací hlavně v krajských nemocnicích, kde se zavírají celá oddělení, v lepším případě vás ošetří lékař – cizinec s nejistou kvalifikací, se kterým se česky nedomluvíte. Česká lékařská komora na problém opakovaně upozorňuje posledních 10 let. Nebyla vyslyšena a čeští lékaři svými platy neustále dotují zdravotnictví a navíc pracují za podmínek neslučitelných s naším zákoníkem práce. Opravdu se mladým kolegům nelze divit, že odcházejí za mnohem lepšími materiálními a pracovními podmínkami do jiných zemí EU. Personální krize ve zdravotnických zařízeních je jedním z  hlavních důvodů, proč se Klub přátel Hrabové touto problematikou zabývá s předstihem. V našem volebním programu   „12 bodů pro lepší Hrabovou“ hodláme iniciovat diskuzi na téma pořízení projektové dokumentace k výstavbě vlastního moderního zdravotnického zařízení pro praktického lékaře a pediatra za účelem zajištění a stabilizace lékařské péče v městském obvodu Hrabová.

                                                                                               MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.

Pozn.:  autor působil jako poradce ministra zdravotnictví, předseda a místopředseda odborných komisí MZ ČR, místopředseda odborné společnosti Nemocí z povolání ČLS  J. E. Purkyně, recenzent, publicista, soudní znalec a externí učitel na LF UK v Praze.