Smutný konec Evropsky významné lokality

Celkem náhodou jsem se dozvěděl, že Evropsky významná lokalita Pilíky  na jižním konci Hrabové již neexistuje. Byla zrušena nařízením vlády č. 73/2016 dne 3. února 2016. Důvodem vyřazení ze seznamu je vymizení rybky hořavky duhové.

Pro rybářské laiky poznamenávám, že hořavka duhová je ryba pozoruhodná jak  svým nápadným zbarvením tak  tím, že žije v symbióze se škeblí rybničnou. Samička  hořavky klade vajíčka dovnitř škeble, asi za měsíc vyvrhne tento plž ze svých útrob malé rybičky, které pak žijí ve vodě svým obvyklým rybím životem. Dorůstají délky asi 7 cm a kdysi byly vítanou rybářskou návnadou při lovu dravců. Nyní jsou chráněny zákonem a nesmí se lovit a takto používat. Je to tak správné, hrozí jim vyhynutí a byla by to velká škoda.

 Základní podmínkou pro existenci plžů a tím i hořavky je čistá voda a dostatek zoo a bioplanktonu. I když se to nezdá, ale skutečně několik let po vybudování těchto umělých nádrží pro potřeby uhelného prádla OKD Paskov po r. 1970  byla v nádržích   č. 4 a 5 jak čistá voda tak i plankton. Ten zde přicházeli lovit chovatelé akvarijních rybiček ze širokého okolí.  Po určité době se tyto nádrže přeměnily ve vyhledávané rybářské revíry a tehdy se zde objevila i vzácná hořavka duhová.

Jenomže: Asi v r. 2010  se pro účely skladování flotačních kalů uhelného prádla dolu Paskov začalo používat dřívější  odkaliště NP1 ( je situováno v  blízkosti Pilíků jižním směrem).  V důsledku netěsných hrází této nádrže  prosakovala nečistá voda do soustavy odvodňovacích kanálů a byla čerpána čerpadly  do vodních nádrží Pilík 4 a 5.  Nepřežil zde ani plankton ani škeble a nakonec ani hořavka duhová. Ostatním zde žijícím živočichům to příliš nevadilo.

Musím připomenout, že se tak stalo přes určité  úsilí  všech zodpovědných míst včetně vedení uhelného prádla dolu Paskov. Utěsnění hrází odkaliště NP1, vystavěných z uhelné hlušiny, se nepodařilo zajistit přesto, že se pro tyto účely použily těsnící fólie. Ostatně, prosakující vody neobsahovaly nadlimitní hodnoty škodlivých chemických látek, pouze mechanické nečistoty.  Nutno mít i na paměti, že  soustava vodních nádrží Pilíky není žádná přírodní rezervace, ale součást vodního hospodářství uhelného prádla OKD.

A tak nádherná rybička hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) a stále vzácnější škeble rybničná (Anodonta cygnea) si musí najít svůj domov někde jinde mimo dosah lidí a jejich průmyslu.

Hrabová přišla následkem toho o hořavku duhovou a určitě to přežije. Mínim tím Hrabovou. Ostatně, podle určitých náznaků většina obyvatel této obce jižní konec Hrabové nikdy nenavštívila. Není se co divit, většina obyvatel Hrabové se příliš nezajímá o  širší okolí svého bydliště, ale pouze o svůj dvoreček. Problémy hořavky duhové a řada dalších podstatně důležitějších nynějších  problémů Hrabové je většinou nezajímají. Nebo snad ano?

26. 12. 2016    V.S.