Současné problémy zastupitelské demokracie

Dobré fungování naší demokratické společnosti  je založeno na  existenci  klasických politických stran, které prostřednictvím svobodných voleb se snaží  realizovat své představy  o tom, jak pro obecně prospěšné účely získat peníze a jak tyto účelně utrácet. Levicové strany mají tendenci „kasírovat“ bohaté ve prospěch ostatních, ty pravicové se snaží zmenšovat státní  výdaje a preferovat úspěšnější  část společnosti s přesvědčením, že to je prospěšné pro všechny. 

Politické strany mají velký význam i pro fungování obcí.  Zúčastňují se voleb do zastupitelstev, kde je jejich úkolem realizovat vůli a přání svých voličů. Ty méně úspěšné mají v zastupitelstvích důležitou kontrolní funkci  v roli opozice. Teoreticky je to výborně vymyšlené.

Je zde však velký problém. Klasické politické strany  s významnou členskou základnou na úrovni obcí již neexistují. Zůstaly jen názvy bez původního  ideového obsahu. Ztrátou členské základny zmizela i přirozená vnitřní soutěž mezi lídry těchto stran.

Budu  to dokumentovat na středně velké obci, jako je Hrabová. Členská základna volebních subjektů se „scvrkla“ na několik členů.  Ožijí vždy pouze před komunálními  volbami. Výjimkou je v Hrabové ČSSD, která jako jediná si zachovala znaky klasické politické strany, bohužel bez větší členské základny. Ostatní politické strany a hnutí vyvíjí během volebního období jen minimální činnost. Pokud snad ano, nemají zájem s tím seznamovat veřejnost a z politických subjektů se stávají sekty.

V kandidátních listinách před volbami obsadí prominentní členové těchto stran přední volitelná místa, zbytek do povinného počtu (15 jmen)  doplní jména známých a někdy i příbuzných. Ve volbách jsou pak voleni po dlouhá léta stále stejní místní politici s nepatrnou obměnou.

 Takto zvoleni zastupitelé  jsou spokojeni svým výjimečným postavením, rozhodují o veřejných prostředcích bez větší zpětné vazby směrem k veřejnosti. Ta si žije svým vlastním životem, užívá dříve nebývalých  vymožeností a je vcelku spokojená s tím, že se nemusí zabývat nudnými obecními  záležitostmi.

Ještě, že máme poslaneckou sněmovnu, kde jsou profíci a vše pozorně sledují.  Před časem umožnili, aby do tohoto systému vstoupila i tzv. hnutí a různá volební uskupení.  Klasickým politickým stranám vznikla určitá konkurence, ale ne vždy a ne všude. Konkrétně v Hrabové prozatím nic moc.  Nově zvolení opoziční zastupitelé si ještě neuvědomují své možnosti a preferují pomalý evoluční vývoj.

Existují i názory, že pro zvýšení atraktivnosti veřejných funkcí je  nutno posílit finanční zainteresovanost místních  politiků.  Čas od času se o něco zvýší  odměny zastupitelů,  vždyť  to stát nic nestojí, platí si to obce ze svých rozpočtů. Ale prozatím to příliš nepomáhá pro zlepšení kvality v činnosti samosprávy a hlavně v kontrole  účelného  utrácení veřejných peněz.

Dalším nápadem, jak zajistit  lepší kontrolu nad hospodařením  obcí,  je zvýšení kontrolní činnosti ze strany státních profesionálních kontrolorů NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad).  Je to zoufalý nápad, který pouze zvýší   byrokracii, ale nic podstatného nepřinese.

Jsem životní optimista a  věřím, že dříve nebo později se najde způsob, jak současné problémy samospráv obcí  úspěšně vyřešit.

22. 9. 2016    V.S.