Zákona o svobodném přístupu k informacím si velice vážím. Umožňuje občanům získat kvalitní odpovědi na jejich dotazy. Již při jeho zrodu byly obavy z jeho možného zneužívání. Byly obavy, že někteří občané budou prostřednictvím „stošestky“ vyžadovat neúměrné množství i zcela nepodstatných informací s nepříznivými dopady na pracovní kapacitu úřadů veřejné správy.
Nakonec se to vyřešilo tak, že zákon byl doplněn § 2 odst. 4, kde je napsáno:
„Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“. Ne vždy "povinné osoby" (obvykle tajemníci) těchto možností využívají a odpovídají na všechno možné.
Vracím se do naší reality. K dnešnímu dni je bylo v naší obci podáno 62 žádostí o informace, což je možná celostátní rekord.
Tato „inflace“ žádostí má několik negativních dopadů. Jednak tajemník nezvládá další své úkoly, jednak se tím znehodnocuje prestiž a vážnost tohoto zákona. Málokdo z občanů sleduje obsah žádostí a texty odpovědí. Je toho příliš hodně a často i nesrozumitelné.
Pak je zde pro žadatele o informace ještě jedna povinnost. Musí u svých žádostí uvádět jméno a příjmení, datum narození, poštovní doručovací adresu a adresu el. komunikace. Bez těchto náležitostí je žádost neplatná. Na místě tajemníka bych odmítal všechny žádostí o informace, které tyto údaje postrádají. Nezbytná „štábní kultura“ by se měla dodržovat i u této agendy.
23.10.2020 V.S.