Vodoteče na území Hrabové

Blízkost Ostravice  a štěrkový podklad na  většině  území Hrabové způsobují při dlouhotrvajících deštích odjakživa v naší obci velké problémy. Spodní voda snadno a rychle vystupuje na povrch a zatápí zahrady i pole.

Oblast Hrabové  byla v minulosti opatřena systémem dobře promyšlených a pečlivě udržovaných potoků, příkop a kanálů, které do značné míry zabraňovaly  v případě vydatnějších dešťů povodním. Po vysušení dřívějších rybníků se tyto plochy vydrenažovaly a tento systém je částečně  funkční dodnes.

Hlavní vodotečí byl a stále je potok Ščučí, na kterém však nastaly významné změny, některé k lepšímu, některé k horšímu. Koryto bylo v r. 1987 ve své spodní části upraveno směrově i výškově. Škoda, že tyto úpravy byly ukončeny na úrovni ulice Jezerní a úprava koryta  až po ulici Šolcovou, jak bylo v plánu, se již  neprovedla.   Druhou významnou stavbou byl odlehčovací  kanál na horním toku Ščučí, uvedený do provozu v r. 1989.  V případě větších dešťů  odtéká tímto kanálem  přebytečná voda přímo do Ostravice.

Problémem Ščučí je zanedbávání údržby koryta ve střední části. Potok protéká přes soukromé zahrady a jeho kapacita je postupně snižována různými místními úpravami a porostem, který narušuje břehy. V případě vytrvalejších dešťů asi jeho kapacita nebude stačit. Možná se pak  budou divit majitelé zde nyní hojně stavěných rodinných domů, až jim jejich  pozemky zatopí voda.

Pokud jde o území bývalých rybníků, je zde důležitá vodoteč, do které  byly kdysi zaústěny drenáže. V mapách  je pojmenován tento potok  jako Rybí, Lesní, Drenážní a od Paskovské až do Ostravice jako Šídlovecký. V době sucha je téměř prázdný, ale v době dešťů velmi nebezpečný. Při kontrole jeho stavu v r. 1986 je v zápise uvedeno toto: „Potok Rybí nemá dostatečně dimenzované mostky, v prostoru bývalé dráhy Komárek  v případě záplav voda velkým proudem poteče do prostoru ulice Klasná a Na Ščučím“. Při posledních povodních v r. 1997 tento potok přetekl Paskovskou a  zatopil Šídlovec.

Velkým problémem Hrabové z hlediska vodohospodářského bylo  budování průmyslových objektů včetně hutnického odvalu VŽKG na  východní straně obce. Jde o provozovny  bývalých firem Ingstav, Prefa, areál Pozemních staveb s  panelárnu a výrobnu UNIMO buňek.  Dřívější systém odtoku povrchových vod byl zde velmi narušen. Zasypán byl  tzv. Mlýnský  náhon a přerušen přirozený odtok dešťových vod do blízké Ostravice. Zůstal zde pouze místní název „Na potoku“, ale potok již neexistuje. Jak tato oblast obstojí v případě vydatných dešťů, to nikdo neví.

Konkrétním příkladem nezodpovědnosti současných generací ve vztahu k možným záplavám je likvidace dřívějších vodotečí v jižní části obce. V minulosti zde mělo Ščučí dvě ramena. To významnější teklo v blízkosti dnešního Statku, kratší rameno sloužilo k odvodnění pastvin po bývalých rybnících.  Obě ramena se spojovala v prostoru  dnešní ulice Na Rozvodí. V druhé polovině minulého století byla ta významnější větev  majiteli zdejších  zahrad zasypána a vodoteč z oblasti Pilíků, vedoucí v těsné blízkosti Statku, zaústěna do nynějšího odlehčovacího kanálu. Tyto nedomyšlené úpravy způsobují v případě dešťů velké problémy zde bydlícím obyvatelům, voda vystupuje na povrch a zatápí sklepy.  Těmito záplavami byla často postihována oblast mezi ulicemi Bělská a Na Janošku, kde v současné době probíhá intenzivní výstavba RD.

Naštěstí v posledních letech příliš neprší. Ale není žádná záruka, že je to trvalý stav. Tak mě napadlo, zdali se naše tzv. povodňová komise na svých zasedáních zabývá stavem vodotečí na území obce. Doufám, že ano.

15. 5. 2017    V.S.