Začátky samosprávy v Hrabové (4)

Stručný životopis radního Adámka Františka.

František Adámek se narodil v roce 1856 v nedaleké vesnici  Morávka  a v roce 1880 koupil v Hrabové grunt č. 55. Šlo o menší statek  o celkové výměře 14 ha, z toho orná půda činila 10 ha.  S manželkou Hedvikou měli 6 dětí, tři syny a tři dcery. Nejstarší  syn Josef  se stal lékařem. Po válce působil v Paskově a v Hrabové. Pro své odborné schopnosti byl  vyhledáván tehdejšími občany ze širokého okolí.

 Více údajů o Fr. Adámkovi jsem v místních kronikách nenašel. Konkrétní  důvody  pro jeho zvolení do obecní rady v roce 1897 jsem  nezjistil. Pravděpodobně byl dobrým hospodářem a příkladným občanem. Z tohoto důvodu si ho asi pan starosta Ludvík Staněk prosadil do vedení obce  společně s mlynářem Vogtem.

Protokol o schůzi obecního výboru 2. října 1904.

Přítomni: L. Staněk, J. Vogt, I. Raška, Fr. Adámek, Fr. Lička, Fr. Pajorek, K. Olšanský, j. Fýrek, Fr. Bartoník.

1. Projednána žádost Pauliny Steinhardtové na přestavbu jejího domu pro potřeby školy s vyučovacím jazykem německým. Žádost podána v jazyce německém. Výbor se jednomyslně usnáší, ze žádost je nutno podat v jazyce českém.

2. Výbor se usnáší, aby na neděli 9. října byli předvoláni ti, kteří usilují v Hrabové o školním vyučování v jazyku německém.Bude jim opět vysvětlena škodlist jejich počínání. Ukládá se starostovi, aby použil všech možných prostředků pro znemožnění těchto úmyslů.

3. Zvolen odbor finanční ve složení: J. Vogt, Fr. Lička, I. Raška, K. Olšanský, Fr. Fýrek.  Zvolen odbor stavební ve složení:  pan starosta a oba radní plus Fr. Pajorek a Fr. Fýrek. Zvolena zdravotní komise: Fr. Adámek, Fr. Lička, Fr. Pajorek, Fr. Bartoník.

4. Starosta předkládá výnos okr. hejtmanství, ve kterém se nařizuje zřízení vodovodu ke školní budově.

5. Podrobné jednání o vodovodu. Je nutno požádat hraběte Stolberga z Paskovského panství, aby povolil položiti roury do hráze jeho rybníka. Roury o světlosti 50 mm objedná starosta ve Vítkovicích.

Komentář Hrabovských novin k bodu 1 a 2: Je všeobecně známa snaha  tehdejších majitelů Vítkovických železáren o germanizaci  zaměstnanců. Nešlo  tak ani o ideologický nacionalismus, jako o snadné předávání informací mezi zaměstnaci na pracovištích.  Znalost němčiny se požadovala nejen u úředníků, ale i u mistrů a předních dělníků.  Na  straně druhé zde byly vlastenecké   snahy Čechů  o zachování českého  jazyka. Vznikl tak obtížně řešitelný problém.

(Pokračování zítra)

5.8.2020     V.S.