Začerňování jmen v zápisech a v dalších dokumentech

Od 25. 5. 2018 začalo  platit nové  nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vychází z legislativy EU a zpřísňuje dosavadní tuzemská pravidla.

Cílem těchto opatření je ochrana občanů, aby po  zveřejnění  jejich osobních údajů (jméno, bydliště, povolání atd.) tyto nemohly tyto být jakkoliv zneužity.  Z těchto důvodů  jsou v odůvodněných případech osobní údaje  ve veřejně přístupných  dokumentech uváděny  v nečitelné podobě.  

Sledoval jsem, jak se toto  nové nařízení projevilo v zápisech a jiných dokumentech, které se vyskytují v oblasti veřejné správy.

 Vybral jsem si poslední zápisy ze zastupitelstev  statutárního města Ostravy, městského obvodu Ostrava-Jih a městského obvodu Hrabová a zjistil následující:  Jména občanů jsou bez výjimky  anonymizována, a to bez ohledu na to, zda jejich zveřejnění  by mohlo poškodit jejich zájmy. Jména veřejně činných osob včetně zastupitelů anonymizována nejsou.

Zápis ze zasedání zastupitelstva SMO ze dne 20. 6. 2018:

Jména občanů vystupujících v diskusi jsou anonymizována tak, že se ponechají počáteční písmena a zbytek písmen je zakřížkován. Jméno Vladimír Slavík by mělo podobu Vxxxxxx Sxxxxx.  Pro okruh osob, kterým je známa projednávaná záležitost, není problém toto jméno identifikovat, pro ty ostatní zůstávají jména  v anonymitě. Osobně se mi jeví tento způsob anonymizace  jako přiměřený a účelný.

Zápis ze zasedání zastupitelstva městského obvodu Ostrava – Jih z 14. 6. 2018:

Zde se rozhodli na ponechání prvního písmene příjmení resp. jména a příjmení a zbytek písmen je začerněn. Nejsem si jist, zda anonymizace  jmen je ve všech případech opodstatněná. Třeba v případě sdělení, že novým ředitelem městské policie je plk. Š(zbytek písmen začerněn). Proč se jeho  jméno před občany tají? Nebo dopis občana K(začerněno)M)začerněno), ve kterém děkuje vedení obvodu a všem, kteří se podíleli na stavbě multifunkčního sportovního hřiště ve dvoře mezi ulicemi Aviatiků a Veverkovy. Kdyby tento dopis uvedený občan zaslal do Jižních listů, nebyl by důvod „začerňovat“ jeho jméno. Proč je to nezbytné  v zápise ze zastupitelstva? To mi můj rozum nebere.

Zápis ze zasedání zastupitelstva městského obvodu Hrabová z 11. 6. 2018:

Občan (celé jméno i příjmení začerněno) se ptá  na podmínky MOb k ukončení hornické činnosti v oblasti Pilíků. Nechápu, proč nejsou ponechána  alespoň počáteční písmena jména a příjmení. Vždyť by toto řešení  nikterak neohrozilo zájmy a práva  tohoto tazatele.

Uvedu ještě jeden případ, kdy  anonymizace  se mi jeví také jako problematická.

V minulých dnech jsem využil  zákona č. 106/1999 Sb., o povinném poskytování informací a zaslal několik dotazů na náš městský obvod. Současně jsem uvedl, že při zveřejnění této žádosti a následné odpovědi na webových stránkách obce si nepřeji „začernění“ mého jména.  Pan tajemník (po konzultaci s Magistrátem) mi sdělil, že v tom případě se musím dostavit na úřad a podepsat písemný  souhlas.

Chápal bych opodstatněnost tohoto postupu v případě majetkových nebo jiných závažných záležitostí. Ale ne v případě, když projeví občan Hrabové  zájem o budoucnost Pilíků. Na tuto oblast se má žádost o informace vztahovala.

Začerňování jmen jsem již jednou zažil.  Bylo to v obecné škole za Protektorátu, kdy se musela v učebnici dějepisu začernit jména T. G. Masaryka a Eduarda Beneše. A také slovo Československo.  I když důvody byly naprosto jiné, „estetický“  dopad je  stejný. Tyto černé fleky v textu působí velmi depresivně.

Ještě štěstí, že tato opatření neplatí v tomto rozsahu i pro radniční periodika.  Ať  žije evropská byrokracie!

22. 7. 2018    V.S.