Zachování "vesnického rázu obce"

Uvedený požadavek je hned na druhém místě  volebního  programu SNK- Hrabované, kteří získali v nedávných volbách  v zastupitelstvu  Hrabové tři mandáty.

Přiznávám, že mě tento volební  slib, „zachování vesnického rázu obce“ ,  velmi  zaujal.

Asi  se již nejde vrátit do doby, kdy Hrabová byla ještě  vesnicí se vším všudy. Tedy s klasickými vesnickými usedlostmi,  s rozsáhlými  rolemi  a loukami, se skromnými domky chalupářů a také  s místními velmi blátivými  cestami.  O takto chápaný „vesnický ráz obce“  určitě „hrabovanům“ nešlo.

 Měli zřejmě na mysli  prosazení zákazu  staveb  s nadměrnými rozměry, zejména výškovými, které by narušovaly ráz zdejší krajiny.

Ale také možná někteří občané pochopili  pojem „vesnický ráz obce“ v poněkud jiných dimenzích. Mezi ty patřím i já.  V dimenzi  mezilidských vztahů.

Na vesnicích to měli  lidé odjakživa velice těžké.   Aby přežili,  museli  si navzájem různými  způsoby pomáhat. Tato potřeba se zachovala i v dalších generacích. Vesničtí  lidé jsou i dnes poněkud jiní ve srovnání s těmi  městskými. Mají  to asi v genech.

Možná, že někteří občané pochopili tuto výzvu doslovně. Ani to nelze vyloučit. Ale asi by se jim to příliš nelíbilo. Nebo líbilo?

Mohu o tom podat autentické svědectví. Dodnes si vybavuji ty zvláštní pocity z návštěv chlévů  a koníren  místních sedláků, tu atmosféru stodol s hromadami  slámy a sena,  také  zvláštní odér  hnojišť, umístěných  uprostřed selských dvorů atd. A  také si vzpomínám na ty sedřené  a ne příliš sdílné sedláky a selky, kteří se nedožívali  příliš vysokého věku. Nebyla to tedy žádná idyla.

Před časem jsem v některých  z mých článků projevil přání zachovat v Hrabové alespoň jednu „klasickou“ zemědělskou usedlost. Včetně  obytného stavení, stodoly a chléva.  Aby i nynější děti na vlastní oči viděly kravičku, kozu a další zvířata, žijící dříve na venkově.  V mých představách by součásti tohoto „skanzenu“ byla i expozice dřívějšího zemědělského nářadí, včetně pluhů, řezaček píce,  povozů  pracovních ( na příklad žebřiňáků) i reprezentačních, (tzv. bryček),  mlátiček a dalších strojů.

Pochopitelně tento skanzen by musel být částečně dotován obecní pokladnou. Podle mého názoru by tato investice měla své oprávnění.

Ale to jsou pouhé fantazie již poněkud  „senilního“ dědka.

6. 2. 2019   V.S.