Odborníci na životní prostředí a kvalitu ovzduší existují nejen ve Zdravotním ústavu (bývalá Krajská hygienická stanice), ale i na katedře ochrany životního prostředí VŠB – TU.
Vedoucím této katedry je doc.Ing. Petr Jančík. Nedávno zde vznikla velmi zajímavá publikace s názvem „Atlas ostravského ovzduší“ . Publikované závěry jsou (alespoň pro mne) dost překvapivé.
Za nejvýznamnější škodlivinu ve zdejším ovzduší je považován polétavý prach v kategorii PM/10. Může ovlivňovat onemocnění plic, negativně působí na kardiovaskulární systém a dýcháním vnáší do lidského organismu i další škodlivé látky včetně karcinogenního B(a)P.
Polétavý prach vzniká především v průmyslu. Dalšími zdroji jsou lokální topeniště a automobilová doprava. Ty jsou však ve srovnání s průmyslem méně významné. Detaily a důkazy těchto zjištění si můžeme přečíst v uvedené publikaci na str. 20.
Hlavními zdroji polétavého prachu na Ostravsku jsou hutní provozy podniku Arcelor Mittal v Kunčicích. Konkrétně koksovna, vysoké pece, ocelárna, slévárna, elektrárna a ohřívací pece válcoven. Méně významnější v produkci polétavého prachu jsou ostatní průmyslové podniky na území města. Tato fakta vyplývají z grafů na str. 28 této publikace.
Zajímavé jsou i další údaje na grafech a mapkách. Je z nich možno vyčíst, že nejhorší kvalita ovzduší je v okolí hutního závodu Arcelor Mittal, ve Vítkovicích a ve střední části Ostravy včetně Přívozu. Dobře jsou na tom okrajové městské obvody včetně Hrabové.
Nemohu zde nezmínit skutečnost, že za uplynulých téměř 30 let bylo vynaloženo na odprášení jednotlivých provozů Arcelor Mittal nemálo úsilí a financí. Ale je asi mimo současné technické možnosti odstranit zcela zde vznikající emise, škodící lidskému zdraví. Možná si tuto skutečnost uvědomoval i původní majitel a byl to jeden z důvodu nedávného odprodeje této hutě novému majiteli.
Z hlediska širších souvislostí a dlouhodobé perspektivy by bylo asi pro obyvatelstvo Ostravska prospěšné ukončit postupně provoz i v tomto podniku. Snad se o to postará neúprosná „ruka trhu“, tedy konkurence hutí, které mají příznivější podmínky pro svou existenci.
23. 7. 2019 V.S.