19.8.2021: Knižní čtvrtek o knize Kena Folletta

Knižní čtvrtek o knize Kena Folletta

 Tento spisovatel se narodil se v roce 1949 v pobřežním  městě  Cardiff  na západě Velké  Británie ve Welsu. Velšané jsou velmi svébytní  národ  a hrdí  na svůj normanský původ.  Život lidí zde nikdy nebyl snadný.  Země je hornatá a půda neúrodná. V 19. století zde bylo objeveno černé uhlí,  na šachtách našlo obživu mnoho zdejších obyvatel.  Častá byla i důlní neštěstí. Těžké pracovní podmínky vedly ke stávkám a ke vzniku různých protestních  organizací. V podrobnostech je toto vše popsáno v úvodních kapitolách knihy Kena Folletta „Pád titánů“.

Ken Follett vystudoval filosofii na londýnské univerzitě  College a pak pracoval jako reportér a novinář pro přední britské deníky. Ve velmi raném věku se začal věnovat  psaní knih a doposud jich vydal  25. Jsou to špionážně laděné příběhy,  detektivky, a především  trojdílná monumentální  sága  Století (Pád titánů, Zima světa, Hranice věčnosti).  Tyto  tři díla byla  postupně napsána  v letech 2010-2014 a vydána  ve vysokých nákladech v mnoha jazycích.

První část  trilogie s názvem „Pád titánů“  popisuje  románovou formou významné události 20. století ve Velké Británii, Francii, Německu, Rusku a v USA. 

Třináctiletý chlapec Billy Wiliams poprvé sfárá do dolu V Aberowebu,  americký student Gus Dewar zahajuje svou kariéru v kanceláři amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, dva ruští sirotci z Petrohradu, Grigorij a Lev Peškov,  plánují útěk z carského Ruska  do Ameriky. Sestra Billyho Ethel se stane milenkou  mladého,  pohledného a bohahatého  anglického aristokrata Fizteberta. Jeho sestra Maud, bojovnice za práva anglických  žen a německý diplomat Walter  von Ulrich se do sebe zamilují.  Pak vypukne 1.  světová válka, která velmi zkomplikuje osudy jednajících osob a jejich rodin.

U přečtených knih mě zajímají i názory čtenářů. Na internetu jsem si přečetl následující názor čtenářky M.:  „Spisovatel Follett mi neskutečně sedí.  Díky jeho pozoruhodným historickým znalostem a dokonale realistickému popisu života té či oné doby, chudiny či šlechty, mě každá jeho kniha vtáhla do svého světa. Čtivé jsou i pasáže, kde mluví o politice nebo architektuře. Umí postavám vdechnout takovou uvěřitelnost, že ve mne každá dokáže vyvolat emoce, ať už sympatie nebo nevolí. Je pověstný  svým umem proplétat  jejich osudy místem, časem a přitom vše zamíchat do naprosto věrohodného příběhu.“

Myslím, že  paní  M. vystihla ve svém komentáři  o tomto spisovateli vše  podstatné. I když kniha „Pád titánů“  má neuvěřitelných 750 stránek, stojí za to si  ji přečíst. Může být přínosem  především pro ty, kteří se zajímají o dějiny 20. století. Pohledy spisovatele na tyto události jsou často velmi zajímavé.

19. 8. 2021      V.S.