Navigace: Vladimír Slavík > Místní časopisy > Ještě o inzerci v místních časopisech

Ještě o inzerci v místních časopisech

 

Vím dobře, že nejde v současné situaci o nejdůležitější problém Hrabovských listů, ale také není zcela zanedbatelný.

Pan R. Orkáč má obavy z toho, že Hrabovské listy by se zaplnily reklamou např. Tesca, která pro občany Hrabové nemá žádný význam. S tím je nutno souhlasit.  Proto místní časopisy mají vnitřní pravidla, ve kterých se jasně vymezí, že časopis přijímá pouze inzeráty na služby a další sdělení od občanů, živnostníků a malých podnikatelů.  V těchto pravidlech jsou i další nutná omezení.  Samozřejmě, že se stanoví i plocha, určená inzerátům, např. 10% z celkové kapacity, aby to neohrozilo hlavní poslání těchto periodik.  Zásadně používám termín „inzerce“ a souhlasím s panem Orkáčem, že reklama, jak je to slovo všeobecně chápáno, patří spíše do televize nebo na bilbordy kolem dálnic.

Nyní k jednomu důležitému problému. Lidé svou psychickou podstatou se většinou rádi svěřují svému okolí s tím, co je v životě potkalo, ať již to je událost radostná nebo méně radostná. Nechci zabíhat do nejstarších dob lidské civilizace, kdy tyto rituály měly velký význam.

Pak vznikly sdělovací prostředky, především knihtisk a posléze denní tisk. Starší si jistě pamatují na obsáhlé inzertní rubriky, kde se oznamovaly všechny možné rodinné událostí, včetně svateb, promocí, narozenin, úmrtí a vzpomínek na zemřelé. Lidé platili za to, aby se i ostatní dozvěděli o jejich radostných i smutných událostech.  Jsou na to přísloví: Sdělená radost je dvojí radost.  Sdělený smutek je poloviční smutek.  Taková je psychika lidského plemene.  Působením různých okolností vymizela z denního tisku inzerce tohoto druhu. Čestnou výjimkou jsou Lidové novin (a možná i další), kde se inzeráty tohoto typu stále vyskytují.

V naší moderní době si lidé vymysleli zákon o tzv. ochraně osobních údajů.  Nesmí se zveřejňovat bez souhlasu příslušného subjektu soukromé informace, jako je datum narození, bydliště a podobné údaje. Prý by to ohrozilo jejich bezpečnost a nevím, co ještě. Všimněme si: tolik let, možná staletí to nikomu nevadilo.  Jistě i dříve, čas od času, se tento problém vyskytl. A jak se řešil? Jednoduše. Ublížený se obrátil na soud, a ten rozhodl podle tehdejších zákonů o způsobené újmě a o případné satisfakci. Z místních časopisů se proto většinou vytratila sdělení o věku jubilantů a další zprávy o rodinných a jiných událostech. Ale  zákon  o ochraně osobních údajů existuje a je naší povinností ho respektovat.

Tento zákon však nezakazuje občanům zadat do místního časopisu inzerát i s těmito osobními údaji. A tak občané mohou tímto způsobem sdělit ostatním to, co pokládají za vhodné. Pokud jim to místní tisk umožní. Žijeme ve svobodném státě a žádná redakční rada by neměla omezovat tyto legální možnosti svobody slova. Mimo to místní časopisy si platí občané ze svých daní.

 Téměř ve všech městských obvodech Ostravy se vydává místní časopis. A téměř ve všech časopisech jsou inzeráty, především komerčního obsahu, ale nevylučují se ani inzeráty, oznamující i privátní záležitosti.  Volám ke slovu logiku: to nikde nechápou škodlivost inzerátů a pouze Hrabová je tím jediným chytrým obvodem, který odhalil nepřípustnost a zbytečnost tohoto způsobu komunikace?  Stačí se podívat na desítky místních novin ve zbývající části ČR. Většinou všude mají inzeráty. Proč to dělají? Velice rád si přečtu odpověď R. Orkáče na tuto jednoduchou otázku.

Samozřejmě nelze poskytovat prostor pro inzerci zdarma. Odporuje to zažitým zvyklostem, zneužívali by toho různí psychopati a zbytečně by to komplikovalo celý problém. Vyznávám zásadu, že to, co je zdarma, tak je obvykle k ničemu.

Nakonec ještě několik poznámek:  Pan R. Orkáč dává rovnítko mezi Hrabova.info, webové stánky obce a Hrabovské listy.  To nelze. Oba informační nosiče mají zcela jiný okruh čtenářů. Jak kvantitativně tak kvalitativně.  Hrabovské listy čtou téměř všichni občané, webové stránky pár desítek lidí.

Nebo jeho tvrzení: „ Oznámit veřejnosti narození dítěte by býval asi nikdo nechtěl“. A co vítání občánků? Velmi populární záležitost ve všech městských obvodech. Dokonce v Nové Bělé o této události dělají skvělé video pro svou videogalerii.

Nebo tvrzení „Nevím, proč by vdova měla platit peníze za to, že chce ostatním přes HL sdělit, že jí zemřel manžel". A proč to občané dělali a ještě dělají v denním tisku? Proč se vyvěšují na veřejné tabule smuteční oznámení?

K výhodnosti a vhodnosti inzerce místních živnostníků a drobných podnikatelů se již nebudu příliš vyjadřovat. Pro zastánce opačného názoru odkazuji na fakta, které jsem zveřejnil ve svém článku v Hrabovských novinách 23.10. 2014. O potřebě inzerce, směřující k místním občanům, svědčí i stav plakátovacích ploch na území obce. Zde zájem o inzerci výrazně převyšuje možnosti těchto zařízení.

Doufám, že nová redakční rada a nový redaktor posoudí záležitost soukromé inzerce ze všech možných stran a objektivně zváží výše uvedené argumenty.

      20. 3. 2015. V. S.

 

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum