K diskusi o Prodloužené Mostní

Vážení čtenáři Hrabovských novin, nedá mi to, abych se nevyjádřil k diskusi, která nyní probíhá na webu Hrabova.info. Zjišťuji totiž, že ne všechny zde zveřejňované  informace a názory ve věci Prodloužené Mostní jsou objektivní a vychází ze současné reality. 

Začnu u Šárky Tomisové. Tvrdí,  že nastane rozdělení vesnice, že Prodloužená stáhne kamionovou dopravu a za vše může Rostislav Naď.

Můj komentář: Zásadní  rozdělení  „vesnice“  na dvě části  nastalo  již  dávno  tím, že neúnosně vzrostl dopravní ruch na Paskovské a  a rozdělil Hrabovou na východní a západní část. Úkolem Prodloužené Mostní  je ulehčit  Paskovské. Záměr vznikl v době, kdy pan Rostislav Naď  ještě učil děti ve škole tělocviku a starostou Hrabové byl pan Rundt. Ten s tehdejšími zastupiteli (včetně mě)  již od r. 1994 horlivě prosazoval prodloužení Mostní.

Pak se do diskuse vložil pan Jan Koběrský. Od Prodloužené očekává, že se uleví dopravě v celé Hrabové, včetně Šídlovce. Polemizuje s ním Radomír Orkáč a tvrdí, že touto stavbou se přitíží jižní části Hrabové. Preferoval by Jižní tangentu.

Můj komentář: Všichni odpůrci Prodloužené vychází z nejistoty, zda po jejím dokončení bude omezena těžká doprava na jižní větvi Paskovské. Avšak  navrhovatelé a zastánci této stavby s tímto omezením počítají. Jinak by nemělo žádný smysl tuto stavbu podporovat. U Jižní tangenty si její propagátoři jaksi nevšimli, že jde prozatím o perspektivní záměr, který teprve v daleké budoucnosti  bude promítnut do územních plánů dopravní sítě Ostravy.  Abych to přiblížil, je to něco jako průplav Odra – Dunaj. Jak může  Hrabová tuto stavbu ovlivnit?  Vždyť se také dotýká Staré Bělé, Nové Bělé, Vratimova a dalších obcí v širokém okolí Ostravy. A některé z nich nemusí být touto stavbou nadšené. Obávám se, že prosazení stavby Jižní tangenty nebude vůbec jednoduché.

Následuje komentář pana Milana Slívy jr. Opakovaně pochybuje, že po zprovoznění Prodloužení bude zakázán vjezd vozidlům nad 12t na jižní  větev Paskovské a požaduje, aby toto omezení bylo přislíbeno ještě před zahájením stavby.

Můj komentář: Jak jsem pochopil metodiku přípravy stavební dokumentace, nemůže tako obsahovat dopravní značení budoucích komunikací. Toto podléhá jiným právním předpisům a je to  v kompetenci zcela jiných orgánů.  Dopravní značení se může uskutečnit až na základě zjištěných dopravních zatížení  po realizaci stavby. Ty mohou být v budoucnu zcela jiné než dnes. Stejně jako zákonný předpis o dopravních značkách. Samozřejmě předpokládám, že představitelé naší obce a všichni občané budou  po postavení prodloužené Mostní  tvrdě trvat na omezení těžké dopravy přes Hrabovou.

Martin Slepička pak opět opakuje argument, že nastane rozdělení obce. Projevil obavu o přírodu v Hrabové, „jedinou věc, která nám  tady zůstala po rybnících“.

Můj komentář: V žádném případě ji nemyslím, že Prodloužená zcela nepřijatelně a katastrofálně  rozdělí obec.  Zřejmě na  mnohé působí zkreslená  představa, že Prodloužená bude tvořena 5 m vysokým náspem, dobře viditelným již z velké vzdálenosti.  Podle mého názoru nejvíce na Prodlouženou doplatí uživatelé zdejších zahrádkářských kolonií, kteří budou především  obtěžováni hlukem a exhalacemi z nové komunikace. Prozatím žádný z diskutujících na tuto skutečnost neupozornil. Snad proto, že zahrádkáři ve své většině nejsou občané Hrabové.

Na zmínku Martina Slepičky o rybnících  zareagoval Vítězslav Křenek, který projevil obavy o stabilitu  budoucí stavby na bývalých rybnících, která se bude propadat, praskat a vyžadovat neustálé opravy. Obává se, že zde vzniknou neplánovaně nové rybníky, komáři, a bere v úvahu i důlní činnost dolu Paskov. V těchto obavách  ho v následujícím příspěvku podpořila i Šárka Tomisová. Upozorňuje na jílové podloží, detrity a vyslovila přání, aby se do této záležitosti vložil pan exstarosta Rundt, který pracoval na Geologickém průzkumu a paní Tomisová  nabízí i odborníky z VŠB.  Čtenáři  se rovněž  dozví, že proces EIA má chránit občany před developery a přikázala nám ho Evropská unie.

Můj komentář: Oba zmínění autoři mají dost jednoduchou představu o projektování staveb. Podrobný průzkum podloží budoucích staveb je základem stavebního řešení a následné dokumentace. Podezření z nekompetentnosti projektantů a návrhy na prozkoumání těchto projektů prostřednictvím kontaktů na VŠB se mi jeví poněkud nepatřičné. Projekční ústavy, zabývající se projektováním tak rozsáhlých staveb, obvykle spolupracují se specializovanými vědeckými pracovištmi včetně vysokých škol.  Obavy z následků  důlní činnosti jsou zbytečné, v těchto místech se nikdy netěžilo. Pokud vznikly potíže s „vlněním“ povrchu na některých komunikacích,  bylo to vždy spojeno s porušením technologie stavby, kdy byl požit nevhodný materiál.  Mimo to před vydáním stavebního povolení  se musí k stavbě vyjádřit všechny státní odborné orgány, včetně těch, které jsou zodpovědny za procesy, probíhající v podzemí Hrabové, a to včetně vodního režimu a eventuální těžby uhlí.  Pan exstarosta Rundt se specializoval na problematiku geologie užitkových surovin (uhlí)  a těžko se může vyjádřovat ke stabilitě budoucí Prodloužené. Pokud jde o EIA, tento proces  má za úkol upozornit na eventuální  negativní dopady připravovaných  investic  na zdraví obyvatel, na přírodu a majetek. Provádí se od r. 1992 a nemá nic společného v naším vstupem do EU v  r. 2004.

Mohl bych ve svých komentářích pokračovat, ale zdá se mi to zbytečné. Jako kdyby se  „hrách na stěnu házel“.

   30. 11. 2015.  V.S.