Navigace: Vladimír Slavík > Ostatní > Korespodence s Václavem Fajfrem

Korespodence s Václavem Fajfrem

            

Protože považuji pana Václava Fajfra za jednu ze zajímavých osobností Hrabové, rozhodl jsem se navázat písemný kontakt a položit několik následujících otázek:

Vážený pane,

než jsem se rozhodl Vám napsat, seznámil jsem se s materiály, zveřejněnými na Vašich webových stránkách a  poslechl si některé Vaše písničky  včetně pořadu „Sama doma“ ČST z 28. 3. 2014. Vytvořil jsem si tak představu o Vaší tvorbě a částečně i o Vaší osobnosti. Objektivně vzato - jste v současné době jediným občanem Hrabové,  zabývajícím se vážně kulturou. Před Vámi to byl Jaroslav Opěla a dávno předtím především Vilém Závada.

 

Nyní se představím: Vladimír Slavík, důchodce. Ve volných chvílích se zabývám psaním článků na různá témata do internetových Hrabovských novin.

 

Dovolím si Vám položit následující otázky:

  1. Co Vás přimělo stát se členem redakční rady Hrabovských listů? Umím si představit Vaše pracovní nasazení ve Vaší profesi a ještě navíc si uložíte takový zodpovědný a časově náročný úkol.
  2. Jak z hlediska Vaší generace vnímáte poezii Viléma Závady? Není použitelná i pro Vaši tvorbu? Vždyť např. báseň Hrabovské rybníky s verši „Plavala Hrabová, rodná má dědina, jak slípka divoká, na vodě rybníků…“ dost zapadá do atmosféry Vašich písniček.
  3. Jaký je Váš názor na následující skutečnost:  koncem r. 2014 kritizovali někteří občané Hrabové  neutěšený stav hrobu místního občana Vladislava Čermáka, mladého muže, který položil svůj život při osvobozovacích bojích v r. 1945. Hrob již delší dobu nemá opatrovníka. Naše radnice předala záležitost „vyšší instanci“ a 30. dubna u příležitosti významného jubilea řečnil pan starosta a hrdinech války v blízkosti zdevastovaného a neopraveného hrobu V. Čermáka, který se nepodařilo za dlouhých 6 měsíců opravit. Já to hodnotím jako neschopnost pana starosty a rady městského obvodu. Jak to hodnotíte Vy?

 

Soudě podle toho, co jsem se o Vás dozvěděl,  věřím, že na můj dopis odpovíte a já budu moci tyto odpovědi zveřejnit na stránkách Hrabovských novin.

S pozdravem Vladimír Slavík.

 

Pan Fajfr skutečně mé žádosti vyhověl a na položené otázky odpověděl takto:

 

 

 

Vážený pane Slavíku.

 

Váš email mě poněkud překvapil a ještě více mě překvapilo a přitom trochu rozpačitě potěšilo, že jste mě přidal do řady k mnohem slavnějšímu a skvělému dirigentu Jaroslavu Opělovi, o Vilému Závadovi ani nemluvím.

Přitom já se v Hrabové ani nenarodil, jen zde už pár let pobývám u Hošků u hřbitova. Pokusím se Vám ale nějak odpovědět na Vaše otázky, jen nevím, jestli to budu umět stručně, jsem dost rozlétavý. I texty mých písní kolikrát musím krátit, ale to je jiná kapitola.

 

1. Co Vás přimělo stát se členem redakční rady Hrabovských listů? Umím si představit Vaše pracovní nasazení ve Vaší profesi a ještě navíc si uložíte takový zodpovědný a časově náročný úkol.

 

Abych řekl pravdu, chtěl jsem původně pracovat v kulturní komisi, protože ke kultuře mám opravdu blíž, než k ostatním oblastem života v Hrabové, bohužel se tato komise rozdělila dle politických preferencí a pomyslného klíče, zajišťujícího rovnováhu "politických sil", což asi nerad, ale chápu. Nakonec jsem požádal, zda bych mohl pracovat aspoň v radě Hrabovských listů. Až posléze jsem zaznamenal, že i tento krok mnozí chápou jako krok politický, abych držel tzv. linii vlivu ODS. Můžu všechny ujistit, že tomu tak není, politika do kultury dle mého prostě nepatří. Dokonce je známo, že jsem opustil po dlouhých letech členství řady ODS z důvodu, že v celostátním měřítku u mne tato strana prostě ztratila kredit. I přesto jsem k této straně u nás v obci stále loajální, jsem pravičák a prostě jsem věřil, že se ODS očistí, nadechne a získá důvěru voličů zpět. Jak to vypadá nyní ve vedení ODS, to asi všichni vidíme. Ani má píseň Ano pane premiére se nesetkala  s velkým nadšením u politiků všech stran.  Byl jsem dokonce pozván do ČT, kde videoklip, kde mi krásně zahrál premiéra kamarád Norbert Lichý, chtěli pustit a až přímo na místě, minutu před vysíláním mi bylo sděleno, že nakonec klip neodvysílají. Ztratili zřejmě odvahu. Přitom ho právě pracovníci ČT pro mne natočili.

Myslel jsem si, že v Hrabovských listech i jako člen redakční rady bych mohl dostat prostor, např. v rubrice Kulturní okénko, či něco podobného. Jenže o kulturu se teď pilně stará kulturní komise a asi bych toto neobhájil. Nicméně své ideje se nevzdávám. Vlastním i hudební klub, Hudebnu Pepy Streichla, který provozuji již přes 4 roky a věřím, že např. koncerty by pro obyvatele Hrabové mohli být zajímavé. Např. minulý týden u nás hrál můj přítel Jaroslav Wykrent, který mi nabídl i koncert i v Hrabové. Ovšem nedovedu si představit, kde bych koncert u nás pořádal. V polorozpadlé Lípě? A informovat o svém hudebním klubu v HL taky nemohu, mnozí by to viděli ve zcela jiném světle, tak teď vlastně toto činím poprvé, co bydlím v Hrabové, že veřejně o své Hudebně mluvím. Ale i tak už u nás spoustu "hrabovanů“ za kulturou bylo. Takže i svou činnost v redakční radě stále nechávám otevřenou, možná že nakonec předčasně skončí, protože se ubírá směrem, který se mi vůbec nelíbí a který nebudu nikdy z lidského hlediska tolerovat.  Byla velice silně narušena důvěra mezi členy rady, ale tím Vás nechci unavovat.

 

 

2.  Jak z hlediska Vaší generace vnímáte poezii Viléma Závady? Není použitelná i pro Vaši tvorbu? Vždyť např. báseň Hrabovské rybníky s verši „Plavala Hrabová, rodná má dědina, jak slípka divoká, na vodě rybníků…“ dost zapadá do atmosféry Vašich písniček.

 

 

Víte, když jsem se do Hrabové přiženil, byl jsem časem překvapen - a to říkám otevřeně - jak se tady Vilém Závada zapomenutě přechází. Chyběla mi taková nějaká přirozená hrdost k tomuto rodákovi. Když projíždíte Hodslavicemi u Nového Jičína, hned na hranici obce, myslím, že dokonce přímo u cedule se jménem, je velký nápis: Rodiště Františka Palackého. Nevím, jestli mě chápete o čem hovořím, ale podobná hrdost a spojitost s jejich rodákem mi v Hrabové chyběla a chybí. A co se týká mé tvorby? Zhudebnil jsem tři básně Františka Hrubína a stalo se mi u nich něco, co se musí stát znovu, abych mohl zhudebňovat jiné básně. Při čtení musím hudbu slyšet v hlavě. Neumím sednout, vzít báseň, byť krásnou a napsat k ní hudbu. Tedy určitě bych to svedl, ale vnitřně spokojen bych nebyl.

A otázka: Jak z hlediska vaší generace vnímáte poezii V. Závady? Na to Vám asi odpovím asi velice obecně. Jsem ročník 1966 a má generace asi chápe jeho verše stejně nadčasově, jako generace mladší, či starší. Závadova poezie je mnohdy temná, depresivní, já mám tenhle styl hodně rád, také mi mnozí vyčítají, že mám víc písní moc vážných, než lehkých a vtipných. Stejně mám rád Josefa Kainara, Františka Gellnera a nejvíc již zmiňovaného Františka Hrubína. Františka Gellnera - Snad je to přece jen ta možná věc - zhudebnil Pepa Streichl a tuto zhudebněnou báseň mi věnoval asi měsíc před svou smrtí.

 

 

3.  Jaký je Váš názor na následující skutečnost: koncem r. 2014 kritizovali někteří občané Hrabové neutěšený stav hrobu místního občana Vladislava Čermáka, mladého muže, který položil svůj život při osvobozovacích bojích v r. 1945. Hrob již delší dobu nemá opatrovníka. Naše radnice předala záležitost „vyšš í instanci“ a 30. dubna u příležitosti významného jubilea řečnil pan starosta a hrdinech války v blízkosti zdevastovaného a neopraveného hrobu V. Čermáka, který se nepodařilo za dlouhých 6 měsíců opravit. Já to hodnotím jako, neschopnost pana starosty a rady městského obvodu. Jak to hodnotíte Vy?

 

V téhle otázce nechci být vyhýbavý, ale opravdu tuhle problematiku neznám. Samozřejmě již jsem něco zaznamenal, ale opravdu obeznámen s tímto problémem vůbec nejsem. Hrob – kohokoliv – je pietní místo, jestli je skutečnost taková, jak jste mi sdělil, odpovědnost je na vedení obce, potažmo na městě, to bezesporu. Ale opravdu nevím o tom skoro nic. Co vím je to, že pokud se naše radnice obrátila na, jak píšete „vyšší instanci“, pak bych s nějakým rychlým řešením ani nepočítal. Sám jsem totiž s městem nesčetněkrát jednal. V každém případě jsem ochoten být v řešení této věci nápomocen, pokud to půjde.

 

Nevím, jestli vás mé odpovědi uspokojily, já píšu někdy dost zmatečně, ale určitě si v zásadních věcech rozumíme, jak je myslím.

Mějte hezký den.

S pozdravem Václav Fajfr

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum