Nebezpečí povodní v Hrabové

V poslední době se objevilo na stránkách Hrabova.info několik zmínek o možných povodních a o významu tradičně zřizované povodňové komise. Ano, komise /nyní dokonce osmičlenná/ je zřizována nepřetržitě od r. 1994 a bohužel  neovlivnila a ani nemohla ovlivnit  průběh často vzpomínané povodně v r. 1997.

Pro osvěžení paměti několik informací, zveřejněných o této povodni v Hrabovských listech:

Tehdejší starosta  Bohumil Rundt v září 1997 napsal: „Čeho si vážím, je zodpovědný přístup převážné části hrabovských občanů při evakuaci. Byť se následně ukázala ne nezbytně nutnou a díky za to! Vysoce oceňuji jednotku sboru dobrovolných hasičů v Hrabové. Bez jejich pomoci se průběh povodní neumím představit. Nejen, že pravidelně kontrolovali a čistili vodní toky, především mříže zatrubněných částí Zifu a potoka Rybí, podíleli se na evakuaci Hrabové, ale bylo je vidět v Nové Vsi, Polance n.Odrou, následující týdny po povodni se zúčastnili na likvidaci následků v N.Vsi, Třebovicích a jinde.“

 V další části této informace pan starosta uvedl: „Samostatnou kapitolou je odlehčovací kanál  potoka Ščučí realizovaný v 80- tých letech. Jistě velmi potřebná stavba, která vyřešila záplavy velké části Hrabové vodami z Oprechtic a Mitrovic, ale k jeho provedení máme několik výhrad. Jde zejména o odvodnění zamokřených pozemků, které vznikly navýšením koryta nad reliéf  krajiny jako  opatření k eliminaci předpokládaných poklesů v důsledku důlní těžby. Vlastníkem kanálu je a.s. OKD. Ta připravuje realizaci odvodnění v letech 1998 – 1999  s náklady 6,5 mil. Kč. Při povodních se však významě projevily další závady, jejichž řešení jsme již požadovali. Jde o provedení přepadového objektu do původního koryta Ščučí, o navýšení břehů v dolní části v blízkosti  zaústění kanálu do řeky Ostravice. Ty dle našeho názoru ovlivnily zaplavení úseků podél haldy a.s. Vítkovice od Kolumbovy ulice po ul. Mostní, Na Potoku, Na Farském. Pan starosta pochválil dobrovolné hasiče, o činnosti povodňové komise ani slovo.

Jako pamětník vzpomínám na zmiňovanou povodeň takto:

Někdy uprostřed července roku 1997 několik dnů silně pršelo. Jako obvykle nám voda  zaplavila sklep a na zahradě a na okolních pozemcích začaly vznikat kaluže. Nic nového v místě našeho bydliště na Slínové ulici.

V noci však najednou přijeli místní hasiči ze zprávou, že se musíme hned vystěhovat, protože hrozí záplava následkem  sesunu zeminy do přehradní nádrže Šance – Řečice, protržení hráze a proniknutí povodňové vlny až do Hrabové. Naložili jsme nezbytné věci do auta a kritickou noc prožili u příbuzných ve Staré Bělé. Nic se však nestalo, hrozící katastrofa se díky bohu nekonala.

Za několik dnů voda  na zahradě opadla a vše se vrátilo  do normálu. Problémy měli lidé na Šídlovci, kde voda zaplavila sklepy. Voda se dostala i  na zahrady  a do  sklepů domů na konci Mostní ulice, Na Farském a Na Potoku.Pokud je mi známo, tato povodeň nezpůsobila v Hrabové žádné větší škody. Přesto, nevím přesně proč, byla v následujících funkčních obdobích jmenována  radou vždy  povodňová komise, která řešila blíže nespecifikované úkoly. Podle hrubého odhadu byly náklady na odměny členů této komise od r. 1994 dodnes  asi 1,5 mil. Kč.

 Konkrétní opatření na řešení povodňové problematiky podnikly orgány státu.  V rámci celostátního programu „Prevence před povodněmi“ realizoval státní podnik Povodí Odry v letech 2011 – 2012 stavbu hráze na levém břehu odlehčovacího kanálu Ščučí za 15 mil. Kč, která by měla zamezit proniknutí vod Ostravice na území Hrabové. Na tuto stavbu však  místní povodňová komise měla  minimální  vliv. Alespoň v Hrabovských listech o tom není žádná zmínka.

 Z pohledu pana starosty z  r. 1997 se v blízké budoucnosti  mělo zamezit prosakování spodních vod na okolní pozemky kolem odlehčovacího kanálu, upravit přepadový objekt do původního řečiště Ščučí a zvýšit břehy kanálu v blízkosti zaústění do Ostravice. Z těchto požadavků se uskutečnil zásluhou Povodí Odry pouze ten poslední.

Neumím  posoudit dopady nyní připravované velké a  nákladné  rekonstrukce odlehčovacího kanálu Ščučí za cca 100  mil. Kč na eventuální možné povodně ve střední a severní části Hrabové. Hlavním důvodem plánované rekonstrukce je převedení části vod z potoka Zyf do Ostravice, což je jistě žádoucí a odstraní to povodňové nebezpečí, hrozíc již delší dobu od této vodoteče. Současně to vyřeší dlouhodobé problémy s odvedením dešťové  vody z celého průmyslového areálu v západní části Hrabové. Stavba je organizačně a finančně zajišťována ze státních prostředků a z prostředků města Ostravy.

V posledních letech se nikdo nezabýval reálným stavem potoka  Ščučí  v části od odlehčovacího kanálu severním směrem.  Již ve vodohospodářské studii z r. 1986 se uvádí: Potok Ščučí od ul. Jezerní po rozdělovací objekt u nádrží Pilík má nedostatečnou kapacitu koryta, toto navíc není udržováno Navázání upravené a neupravené části Ščučí na ul. Jezerní je směrově posunuto asi o půl průtočného profilu a působí nevhodně jako hrdlo. Navíc jsou do koryta naházeny předměty jako pneumatiky, betonové roury apod.

 Následuje popis asi deseti závad, zjištěných tehdy na  Ščučí a Mlýnském náhonu, které brání plynulému toku těchto potoků. Pokud je mi známo, tyto závady dodnes nebyly odstraněny.

 V dubnu 2014 jsem poslal předsedovi povodňové komice panu Rostislavu Naďovi mimo jiné následující dotazy:

- kdy se má začít s rozšiřováním odlehčovacího kanálu Ščučí? 

- počítá se s vyčistěním a úpravami koryta Ščučí v úseku od odlehčovacího kanálu směrem po proudu?               

Zlepšením průtokových poměrů by bylo možno v případě povodně snížit průtok vody v nedostatečně dimenzovaném odlehčovacím kanále.

- Jaká protipovodňová opatření byla nebo budou realizována na ochranu jižní části Hrabové před povodněmi?

 Jménem povodňové komise mi odpověděla paní Fajcová takto:

- přesný termín zkapacitnění odlehčovacího kanálu nezná nikdo. Ještě nebylo vydáno územní rozhodnutí.

- o provádění čištění koryta Ščučí nemám žádnou povědomost. Kapacita přepadu do Ščučí je dána kapacitou tzv. rozdělovacího objektu. Součástí stavby „zkapacitnění“ má být i úprava tohoto rozdělovacího objektu.

- protipovodňová opatření pro ochranu jižní části od odlehčovacího kanálu nebyla provedena žádná.

 V prosinci 2014 jsem se dotazoval na magistrátu města Ostravy, podle jakých legislativních norem jsou zřizovány na městských obvodech povodňové komise.

Dotaz byl přeposlán do Hrabové a paní Jana Fajcová mi odpověděla takto:

„V § 78 odst.1 vodního zákona, jak jistě víte, je uvedeno, že obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je –li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada.

Jak jistě víte také, rok 1997 ukázal, že zřízení povodňové komise je více než účelné. I v několik dalších letech byly v Hrabové problémy se zatápěním pozemků, zejména v r. 2010 a 2012.

Jelikož je rada vytížena mnoha jinými úkoly, osvědčilo se v minulosti zřídit povodňovou komisi (je pravidelně zřizována cca od r. 1994), která plní úkoly podle vodního zákona.

Tak tedy, abych odpověděla na Váš konkretní dotaz – zřízení povodňové komise není povinné, ale v našem městském obvodě se ukázalo, že je účelné.“

  Jako starší občan a pamětník si dovolím předpovědět situaci, která by asi vznikla v Hrabové při extrémně dlouhých a vydatných deštích:

Hladina spodních vod by vystoupila na povrch nejdříve v prostoru kolem ul. Slínová, v okolí Statku a hlavně v prostoru mezi ulicemi Na Hurtě a Bělské. Tam, kde se nyní staví nové rodinné domy. Možná, že by zde příznivě zapůsobila nedávno dokončena kanalizace odpadních vod. To nemohu posoudit.

  Následně by se rozvodnilo Ščučí v prostoru mezi ulicemi Na Hurtě až možná po střední část Hrabové.

Potok s názvem Lesní, Drenážní a v poslední době Šídlovecký, který u školy vtéká do  podzemí pod Paskovskou a vytéká až za ulicí Šídloveckou opět do otevřeného koryta, by asi zatopil sklepy některých domů Šídlovce.

 Předpokládám, že hráze, vybudované v minulosti kolem Ostravice včetně přilehlé části odlehčovacího kanálu by zajistily dostatečnou ochranu východní části Hrabové.

 Pochopitelně, v žádném případě by nenastala katastrofická situace, při které by byla významně ohrožena bezpečnost občanů a jejich majetek. Pouze bychom několik dnů chodili v gumácích a po deštích vyčerpali vodu ze sklepů.

Takže naše povodňová komise může být celkem v klidu a jejich členové mohou pokojně spát.

 

                1.2. 2015.  V.S.