Navigace: Vladimír Slavík > Ostatní > Smutný osud zámku v Kunčicích nad Ostravicí

Smutný osud zámku v Kunčicích nad Ostravicí

Tato dříve honosná stavba, dnes hromada cihel zarostlá kopřivami,  je klasickým dokladem neschopnosti, nezájmu a  kulturní zaostalosti příslušných orgánů, které této devastaci měly zabránit, ale nezabránily.

            Stavba, která přečkala třicetiletou a druhou světovou válku podlehla nicotným sobeckým zájmům dnešních tzv. podnikatelů, trestuhodné neschopnosti příslušné  veřejně správy a pasivitě občanů.

Připomeňme si alespoň stručně historii Kunčického zámku.

            Zámek dala postavit v letech 1630- 1634  majitelka zdejšího panství paní Eva Čelovna z Čechova,  a to na místě původní tvrze.  Byla to čtvercová patrová stavba s vnitřním nádvořím a s pilířovými arkádami po celém vnitřním obvodu stavby.

            Zámek byl v 17. a 18. století v držení rodu Skrbenských z Hřiště. Kolem r. 1850 došlo k empírovým úpravám, byla upravena i zahrada kolem zámku na anglický park.

            Za prvé republiky zámek spoluvlastnili bratří Pravdové. K zámku patřil také velkostatek, cihelna a lihovar.

            Po r. 1959 byla zámecká budova ve správě tehdejší NHKG a sloužila různým účelům. Byla zde i výrobna lahůdek, sklady materiálů pro civilní obranu a učebny.  V přízemí bylo vybudováno restaurační zařízení, kde se konaly různé oslavy, zejména narozenin a při odchodech do důchodu. Této možnosti zaměstnanci NH často využívali. Budova byla tehdy  celkem dobře udržována.

            Po listopadu 1989  byl zámek při restitucích vrácen rodině Pravdových.  Ti však záhy zámek prodali soukromé firmě, a tím byl osud zámku definitivně zpečetěn. Firma zámek využila k finančním machinacím.

            Budovu nikdo již neudržoval a hlavně nehlídal. A tak se zde záhy usadili bezdomovci, kteří rychle a dokonale zámek zpustošili. Odvezli vše, co se dalo zpeněžit nebo spálit. V lednu 1999 budova pak zcela vyhořela. Obnažené stěny, vydané napospas počasí, se postupně hroutily a nakonec z dříve honosné stavby zůstala hromada sutin.

            Ve stejné vzdálenosti od Hrabové je podobná stavba, zámek v Paskově. I ten měl na kahánku. Ale zdejší občané byli natolik soudní a aktivní, že dotlačili své zastupitele k tomu, aby  Město Paskov zámek koupilo a tento bude zřejmě ještě dlouho sloužit zdejší veřejnosti.

 

            4.2. 2015.   V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum