Navigace: Vladimír Slavík > Pamětní kniha obce Hrabová II > Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 7

Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 7

 

                                                                  Osvobozovací boje.

Koncem měsíce dubna 1945 přiblížila se fronta k Ostravě. Němci opevňovali zdejší kraj, nahnali české muže a mládež na kopání zákopů, stavěli drátěné překážky, chystali španělské jezdce, připravovali střílny. Všechno toto prováděli směrem k Bohumínu. Rudá armáda přiblížila se k Ostravě s československými tankisty směrem opačným. Prudkým náporem vynutila si přechod od Ratiboře přes Opavské Slezsko a po těžkých bojích dobyla dne 30. dubna 1945 část města Ostravy. Celý tento den  byly podnikány sovětskými  letouny,  v nichž bojovali i českoslovenští letci, prudké nálety na ustupující německou armádu. Četné požáry na Opavsku a Hlučínsku dosvědčovaly, že fronta se přiblížila těsně k nám.

Na dolním konci obce a na Žižkově připravovali se Němci k boji vybudováním různých překážek. Dva dny před náporem Rusů odvezli zásoby zbraní a střeliva, které měli uskladněné ve staré škole pro okolní posádky. Odvezli také protiletecká děla z pozemku rolníka Františka Ličky č. 30 a při vyklizování letiště v Hrabůvce demolovali jeho plochu a zapálili hangáry.

Po dobytí Zábřehu a Vítkovic dne  30.dubna 1945 Němci nechali překážky nepoužity a dali se na ústup k Paskovu. V odpoledních hodinách vyjíždělo vozatajstvo i se skupinami koní za pěšáky, za nimi byli odváženi ranění a naposledy jela obrněná auta s děly. Do večera byla Ostrava vyčištěna směrem k nám až po Hrabůvku. Jednotliví ustupující vojáci zabavovali rolníkům koně i jízdní kola, chtějíce se tak rychle dostat do bezpečí. V obci zůstaly jen jednotky, kryjící ústup, které byly v časných ranních hodinách posíleny německými vojáky, tábořícími v Paskově.

Ráno dne  1.května vyrazila  sovětská armáda z Vítkovic a o půl deváté začal boj na Žižkově, na Šídlovci a na dolním konci obce. Ustupující vojáci se schovávali za domy, v háji podél obou břehů Ostravice, v křovinách na hrázích, všude kde jen mohli. Střílelo se z kulometů, samopalů i děl. Když Rudá armáda zlomila odpor, okupanti se dali na útěk. Při tom vyhodili do vzduchu most přes Ostravici, po němž vede silnice do Vratimova. U něho padl Jaroslav Vavruška,  21ti tetý partyzán ze skupiny „Záře“, který ukazoval cestu rudoarmějcům a informoval je o situaci v okolí. Na dolním konci byl usmrcen 19-ti letý Miroslav Gajdošek, jeden ze tří synů Karla Gajdoška, zahynulého v Osvětimi.

Souběžně s úderem na Hrabovou postupovala vojska sovětské armády po pravém břehu Ostravice přes Kunčice na Vratimov a na Frýdek. U kunčického nádraží se strhl větší boj, do něhož zasáhly i tanky. Němci byli vytlačeni ze svých pozic, zachytili se ve Vratimově a na Závodí. Boj byl znovu obnoven a trval do noci. Hitlerovští vojáci skrývali se v domech mezi zdejšími rodinami a kladli tuhý odpor. Na obou stranách střílelo se z děl a tanků, přičemž bylo poškozeno mnoho domů a požárem zničena stodola Frant. Bakoty č. 106. Obyvatelé Závodí, nemajíce bezpečných krytů, zůstali v bytech nebo sklepích. Tam byli těžce raněni Josef Špehlík a jeho dcera Marta. Pět níže uvedených přišlo o život: Frant. Vašut, 75ti letý důchodce č. 108, Arnošt Klíž, jemuž bylo 26 let, byl dělníkem a synem Viktora Klíže, zahynulého v koncentráku, 18ti letý Zdeněk  Kuča č. 172, úředník Antonín Pajorek 24 letý a Borovec Oldřich.

Příchod sovětských vojáků vzbudil mezi občany neobyčejnou radost. Lidé jásali, vzájemně se líbali, objímali své osvoboditele. Byly to nezapomenutelné chvíle, přinichž utrpení válečných let se proměnilo v dojemné přátelství a upřímnou lásku k sovětským vojákům. Velká radost však byla poněkud zastíněna smrtí šesti spoluobčanů a 18-ti rudoarmějců, kteří naše osvobození zaplatili svými životy. Všichni byli s pietou pohřbeni na místním hřbitově. Později, dne 4. listopadu 1945 byla těla sovětských vojáků exhumována a společně se všemi  padlými rudoarmějci na Ostravsku zpopelněna v ostravském krematoriu. Dne 30.4. 1946, v den prvního výročí osvobození, byly urny slavnostně uloženy v nově postaveném památníku v Komenského sadech.

Hitlerovských vojáků zůstalo na polích přes 30 mimo Závodí. Jejich těla musely posbírat ženy místních Němců a zakopat je na obecním mrchovišti. Tak se vybíjela nenávist našich lidí k okupantům.

Vedle nenahraditelných ztrát na životech byly  při bojích způsobeny statisícové škody na domech a hospodářských budovách, na bytovém zařízení, na polích a podobně. Škoda, způsobená rozbořením mostu přes Ostravici přesahovala částku 1 milion korun. Domů bylo nejvíce poškozeno na Žižkově a na Závodí a mezi jinými to byly domy:

Jana Dvorského č. 151, Jana Paloce č. 149, Aloise Šindla č. 204, Josefa Vojtoviče č. 182, Marie Sedlářové č. 177, Petra Libiše č. 220, Karla Kvapíka č. 337, Ludvíka Polácha č. 433, Antonína Štěrby č. 186, Josefa Kuboně č. 442, Josefa Špetíka č. 258, Bohumila Pajorka č. 413, Františka Mynáře č.224, Josefa Bednáře č. 386, Alberta Seidla č. 183.

Ztráty na poškozených domech byly jednotlivcům zčásti uhrazeny z fondu národní obnovy.

                                                                                 Dodatek k r. 1940.

19.5. Po několikadenních deštích rozvodnila se řeka Ostravice takovou měrou, že zaplavila široké okolí a ohrozila několik nově postavených domků na pozemku rolníka Oldřicha  Piskoře č. 34. Obyvatelé domu Viléma Fajfky museli býti na koních odvezeni  do bezpečí.

31.5. Za dva týdny se povodeň  opakovala s nezmenšenou silou. Tentikrát byli lidé z ohrožených domů včas vystěhováni.

29.6. Občané Nár. souručenství společně s hasiči provedli sběr starého železa a nasbírali 4430 kg sběru.

                                                                                  Dodatek k r. 1939.

4.2. V rolnické usedlosti č. 28, kterou obýval nájemce Josef Stibor (majitel Šlapeta z Místku) vypukl oheň a způsobil škodu za 25 000 K.  Oheň vznikl od vadného komína. Zneškodnění ohně se zúčastnili místní hasiči společně s hasiči Vítk. Železáren a Zábřehu. Vojenské auto německé armády v letních měsícíh narazilo v prudké jízdě na nákladní auto s uhlím, jedoucí po hlavní silnici ve stejném směru k Místku a vehnalo jej do příkopu. Překocené auto strhlo a strkalo před sebou  9-ti letého chlapce. Otec i osoby v ohni, voják, zůstali bez nehody. Byla to otřásající podívaná na zničený život dítěte, které se stalo první obětí hitlerovské mašinerie na cestě proti domku  Huberta Šína č. 99.

15.12. V ostravském krematoriu byl pohřben Frant. Hanzelka č. 200, 73 letý důchodce, zakladatel místní organizace KSČ a dlouholetý člen obecního zastupitelstva.  Byl to rozvážný občan, který propagoval zásady své strany, občan  čistého charakteru. Za několik dnů po jeho smrti přijelo Gestapo, aby ho zajistilo.

27.12. Od žhavých kamen shořela bouda na břehu Ostravice, v níž byly uskladněny pohonné látky do benzinového motoru, potřebného při stavbě betonového koryta, jezu a základů mostu přes Ostravici.

                                                                                Rok 1955 – úvod.

Při zpracovávaní záznamů z druhé sv. války se ukázalo, že opatření podkladů pro období minulé je velmi pracné a že by ještě dlouho trvalo, než by kronikář doplnil léta do r. 1955.

Začínáme tedy, aby nám neunikla léta současná, pravidelné zápisy rokem 1955. K období  1945 až 1955 budeme sbírat materiál a zapíšeme pak toto období dodatečně.

K 31.12.1955 žilo v obci 5.051 stálých obyvatel národnosti české a 1.033 osob s přechodným bydlištěm. Obyvatelé s nestálým bydlištěm, kteří zde přijeli za prací z různých míst republiky, jsou téměř všichni zaměstnáni v Kunčicích na výstavbě Nové huti  Klem. Gottwalda, jsou ubytováni ve svobodárnách na Šídlovci.

U stálých občanů bylo během roku 313 nově přistěhovaných a 319 se jich odstěhovalo. Narozením přibylo 44 dětí, zemřelo přes 30 občanů.

                                                                                              Kapitola 1.

                                                                                   Hospodářský život.

Od založení Jednotného zemědělského družstva  (JZD) v r. 1950 výsledky jeho hospodaření nezaznamenaly znatelného pokroku. Hlavní příčina je v tom, že ke společnému hospodaření se doposud nepodařilo získat ani jediného zemědělce,  jehož existence a život rodiny by byly závislé na práci v družstvě. Z původních 3-ti členů JZD (kovorolníků a bezzemků) zůstalo v tomto roce jen 8 členů a jen jedna rodina tam pracuje celodenně. Ostatní, převážně bezzemci, jsou zaměstnáni v průmyslu a na práci v zemědělství se podílí velmi málo nebo vůbec.

Proto takénebylo dosaženo ani v tomto roce výsledků, které by uspokojily pracovníky družstva, tím méně staly se přitažlivými příklady pro rolníky. Ba naopak. Proti roku mnulému se hospodaření stále zhoršovalo. Část úrody zůstala na poli nesklízena, velká plocha ječmene byla spálena, protože více než zrní bylo tam ostí. Setba ozimů a sklizeň řepy byla ukončena v prosincových dnech, tři týdny po rolnících. Takovéto hospodaření nemohlo zůsta bez vlivu na pracovní  jednotku, která z plánovaných 16 Kčs klesla na 12.70. Ukázalo se to i v bilanci, pasiva vzrostla o 40 tisíc Kč.

Nepříznivý výsledek byl zaviněn též špatnou organizací a nedůvěrou některých občanů k JZD, kteří mu ochotně pomáhali při všech polních pracích před dvěmi lety, ale družstvo jim práci nezaplatilo. Také neshody mezi předsedou Jos. Kanclířem č. 401 a hospodářem Jos. Holaněm  tomu přidaly. Třebaže předseda při svém zaměstnání v NHKG pracoval také pilně na JZD, často sám a do noci, nemohl tento stav podstaně změnit. Na rozlohu více jak 70 ha nestačil odbornými znalostmi, postrádal organizační schopnosti i schopnost jednat s lidmi. Svědčí o tom 7.000 brigádnických hodin vykázaných zaměstnanci patronátního závodu „Masna“ z Ostravy, členy vesnické organizace KSČ, výboru žen i některých občanů, kteří na volání o pomoc přišli sklízet úrodu, ale pro častou nepřipravenost práce jejich výkon byl podprůměrný.

Za takovéto situace JZD nebylo schopno obhospodařit veškerou půdu a proto 30 ha bylo přiděleno státnímu statku k podzimnímu obdělání. Nahlížím, že bylo předčasné zakládat družstvo jen z kovorolníků a bezzemků, když ani jeden výkonný zemědělec nebyl družstevní myšlence nakloněn. Také převzetí zanedbaného statku Aloise Mojžíška č. 19, v němž není vhodných hospodářských budov, věci neposloužilo. Dobytek se tísní v malých a náhradních stájích, jeho počet se nemůže zvyšovat pro nedostatek místa. Sklizeň obilí není kde uskladnit, když nejisté počasí brání, aby se dalo hned s pole vymlátit. A stavět nové budovy? K tomu je třeba především dobrých hospodářských výsledků nebo záruku, že se k nim družstvo dopracuje. Zatím tomu tak není.

Život samostatných rolníků stal se v poválečné době těžší. Přispěla k tomu i změna společenského řádu a s ní spojená zaměstnanost. Průmyslová  zaměstnanost odstranila povolání čeledínů a služebných. Na službu se už nikdo nehlásí a proto rolníci se svými rodinami musí se lopotit na svých hospodářstvích od rána do noci. Pro společné hospodaření nemají ještě pochopení. Nový způsob výroby je jim vzdálen, pohlíží na něj nedůvěřivě, bojí se nového a proto odmítají vše, co by je k němu přiblížilo. Také výsledk místního  JZD je nijak nevábí. Vcelku jsou dobrými hospodáři v odborném obdělání půdy i v chovu dobytka. Až na 3 rolníky všichni vlastní mlátičky s el. pohonem. V letošních žních kosily poprvé i jejich lány obilí samovazy z traktorové stanice v Místku.

Povinné dodávky splnili v průměru něco málo přes 100%. Sociální postavení rolníků, jichž je něco přes 2% z celkového počtu obyvatel obce, se proti předválečné době změnilo.  Do r. 1945 byli v průměru lépe situováni než velká většina občanů, protože práce průmyslového dělnictva, kterého je v obci přes 90%, nebyla nikdy předtím řádně zhodnocena.

Za účelem zpřesnění výměry půdy byla provedena její evidence. Z celkové rozlohy obce, měřící 997.44 ha bylo zjištěno:  Orná půda 531ha, zahrady 50ha, louky 184ha, pastviny  29ha,  celkem zemědělské půdy 794ha, zastavěná plocha 38ha, neplodná půda 123ha, lesy 42 ha.

Ze 794ha zemědělské půdy je 16ha půdy lehké, tj.2%, 286ha půdy střední, tj. 36%, 492ha půdy těžké, tj.62%.

Tímto zjištěním se zařazuje obec do střední skupiny pro stanovení dodávkových povinností od příštího roku. Až doposud odevzdávali zemědělci více než podle hodnoty půdy odevzdávat měli. Zavinili si to rolníci sami tím, že ve snaze získat co nejvíce s případného prodeje pozemků na výstavbu, zhodnotili  půdu před časem výše, než byla její skutečná hodnota.

Počet zemědělských závodů a jejich pracovníků:

0,1-2ha:  283 záv., výměra 135ha, zaměstnává  243 žen, 71 mužů- kovorolníci.

2-5 ha:     13 záv., výměra    41ha, zaměstnává    12 žen,   5 mužů-kovorol. a zemědělci.

5-15ha:    25 záv., výměra 267ha, zaměstnává   24 žen,  28 mužů-rolníci.

Nad 15ha: 1 záv., výměra   19ha, zaměstnává      1 ženu a 1 muže – rolníci.

Chladné a deštivé počasí v tomto roce ztěžovalo a zdržovalo zemědělské práce ve všech ročních obdobích. Již v jarních měsících bylo zpožděno setí obilovin tak, že skončilo koncem května, satba brambor se protáhla do června.Období senoseče bylo provázeno častým deštěm, sklizeň sena byla ukončena v posledních dnech červencových. A nejinak tomu bylo o žních. Do 17. srpna, kdy v normálním roce bývá po žních,  bylo sklizeno ani ne 40% žita, 17% pšenice, oves byl z více jak jedné třetiny nepokosen.

Sklizeň brambor, trvající 6 týdnů, byla započata v druhé polovině  září. Setí ozimů a sklizení řepy přiznivě pomáhaly slunečné dny v listopadu, kdy byly tyto práce většinou skončeny.

Na zemědělské práce nepříznivě působil i nedostatek pracovních sil. Tu jen svépomoc mohla účinně přispět k zamezení větších škod. Proto pracovníci nár. výborů vyzývali občany denně k pomoci zemědělcům ve špičkových pracích. Přidělovali dobrovolníky do JZD, rolníkům i státnímu statku. Na pomoc přišli hasiči, sokoli, členové KSČ i výboru žen, myslivci a ještě další občané. Avšak vcelku bylo pro svépomoc malé pochopení. Mnohým občanům, kteří písemně přislíbili pomoc v zemědělství při špičkových pracích, nevadilo, že deště ničily úrodu také proto, že svůj slib nedodrželi. Výmluvami, které bylo nejvíce slyšet na Šídlovci, se úroda nedostane pod střechu a nepomohou –li občané sami, jejich stůl to neobohatí.

Nejvce se pěstovala pšenice a žito na 68ha, ječmen na 55ha, oves na 30ha. Brambor bylo nasazeno na 70ha. Také cukrovka  a řepka, kterou  před válkou pěstovali jen tu a tam na velkostatku, mají  své místo. Cukrovky bylo 12ha a řepky 7ha. Pícnin včetně kukuřice bylo 96 ha. Průměrné výnosy: pšenice 22q, žita 19q, ječmene 20q, ovsa 18ha, cukrovky 200q. Výnosy řepky činí 9q a jsou menší než předpokládali rolníci. Zavinilo to rychlé zrání řepky, když po  delších deštích přišly najednou teplé dny. Nejvíce byly deštěm postiženy brambory. Sklizeň 85q z ha je jedna z nejmenších v poválečných letech. Rolníci zůastali dlužni 300q v povinné dodávce a přitom se nezbavili starostí s krmením dobytka v zimě. Naproti tomu bylo sena dostatek. Předepsané množství 100q bylo odevzdáno.

Na povinnédodávky bylo dodáno:

Obiloviny : plán 1.043q, skutečnost 1.014q.

Brambory : plán 1.812q, skutečnost 1.471q.

Cukrovka : plán 1.597q, skutečnost 1.369q.

Stav hospodářského zvířectva k 31.12. 1955:

Skot :              JZD 23 ks, samostatní zemědělci 329 ks, celkem 352 ks.

Z toho krav:  JZD 11 ks,           sam. zem.            177 ks, celkem 188 ks.

Prasata :       JZD 34 ks,            sam. zem.            402 ks, celkem 436 ks.

Koně :            JZD  3 ks,            sam. zem.                56 ks, celkem 59ks.

Kozy :                 -                       sam. zem.            120 ks, celkem 120 ks.

Slepice :        JZD 37 ks,            sam.zem.         2708 ks, celkem 2745 ks.

Husy :           JZD     -                  sam.zem.              67 ks, celkem 67 ks.

Kachny :       JZD     -                  sam.zem.                7 ks, celkem   7 ks.

Krůty :          JZD     -                   sam.zem.                3 ks, celkem  3 ks.

V počtu není  zahrnuto domácí zvířectvo ani ostatní hospodaření státního statku , který je součástí st.statku v Bohumíně.

Chov vepřového dobytka byl těžce postižen obrnou, která v jarních měsících vyhubila desítky selat, běhounů i prasnic. Nemoc, přenesena pravděpodobně z některého zamořeného místa v okolí, probíhala tak prudce, že v hospodářství Jos. Ličky č. 30, Jos. Kročka č. 167, Bedř. Gerolta č. 25, Lad. Nováčka č. 12, Al. Adámka č. 55, Vlasty Břenkovéč. 144, Hub. Šína č. 99 a dalších rolníků nezůstalo ani jediného vepře. Také u domkařů zahynulo hodně prasat. Přesto dodali zemědělci na trh o 400 kg masa hovězího a vepřového více než stanovil předpis. Dodávkou 18.000 ks vajec  a 143.000 l mléka splnili předepsanou povinnost u těchto dvou produktů na 95%. Vcelku bylo dodáno všech zemědělských výrobků více než loni. Příznivý výsledek je možno hledat ve zvýšeném úsilí rolníků, kteří takto dosáhli zlepšení  vlastního života. K tomu jim hodně pomohly i smlouvy uzavřené mezi nimi a státní výkupní společností. Podle této smlouvy obdrželi za sníženou cenu jaderné krmivo, a to 2q pro vepře nad 100 kg čisté váhy, kterého se zavázali odchovat nejdéle do 6ti měsíců a 4q na kus hovězího dobytka nad 400 kg, dodaného do jednoho roku.

Vepři:  Výkupní cena u povinné dodávky činí  6.80 Kčs za kg do100 kg živé váhy , do 15 kg 6.20 a  na d 150 kg 6.80 Kčs za kilo.

Hovězí dobytek: Výkupní cena se stanoví podle jakosti a druhu dobytka a pohybuje se mezi 7 až 3 Kčs za kilo živé váhy. Smluvní cena je vyšší o 4 Kčs až 2 Kčs podle jakostní třídy.

Mléko : Cena je stanovena na 1 Kčs za litr se základní tučností 3,5%. Při nižší nebo vyšší tučnosti  se cena upravuje. Nákupní cena pro letní měsíce se zvyšuje o více než 100%. V zimním období dostávají zemědělci  2.50 až 3 Kčs za litr.

Vajíčka : cena vajíček je stanovena na 8.80 Kčs za kilogram. Na státním nákupu se cena zvyšuje na  14.40 v létě a 25.20 Kčs v zimě.

                                                                                            Doprava.

20. listopadu 1955 dostalo se obyvatelům lepšího spojení s městem zřízením autobusové linky komunální dopravy, a to z Vítkovic ku státnímu statku v Hrabové. Zavedení  této linky bylo nutné hlavně pro občany horního konce, kteří mají k nejbližší zastávce elektrické dráhy 25 minut. Autobus jezdí každou hodinu od 5. do 23. hodiny. Používají jej hlavně dělníci do zaměstnání a děti do školy. Zastavuje na 6-ti místech:  Hranice Hrabůvka-Hrabová, u národního výboru  (U lípy), na Mostní, u prodejny Pramen a u velkostatku.

                                                                                          Kapitola 2.

                                                                          Politický a veřejný život.

Obvodní národní výbor, který čítá 48 členů, získává ponenáhlu důvěru občanů, která byla narušena hlavně po Únoru 1948. Přispívá k tomu nejvíce volitelnost jeho členů a posilování státního zřízení.  Také větší pravomoc, kterou obdržel  ObNV po volbách v r. 1954 a snaživá práce sedmičlenné rady s předsedou Fr. Šostým  a tajemníkem Jos. Mazákem posiluje vážnost k této státní složce.

U občanů je však zájem o činnost národních výborů vcelku malý. Je to hlavně proto, že většina členů národního výboru plní své povinnosti nedostatečně, nespolupracuje se svými  voliči a nebeseduje s nimi.

Rozpočet obce je v novém společenském zřízení dotován ze státního rozpočtu přes městský národní výbor. Pro letošní rok byly nár. výboru v Hrabové půřiděleny tyto částky:

Akce M – zvelebování obce: rozpočet 12.000 Kčs, vybráno 2.561 Kčs.

Oprava památníku Jana Husa : rozpočet  400 Kčs, vybráno 400 Kčs.

Oprava obecního domku č. 95: rozpočet  900 Kčs, vybráno 679 Kčs.

Celkem :                                    rozpočet 13.300 Kčs, vybráno 3.640 Kčs.

Školství :

Mateřské školy:                      rozpočet 28.690 Kčs, vybráno 35.550 Kčs.

Osmiletá stř. škola:                rozpočet  88.470 Kčs, vybráno 85.260 Kčs

Jídelna družin mládeže :      rozpočet 286.040 Kčs, vybráno 257.210 Kčs.

Požární ochrana :                  rozpočet  54.200 Kčs, vybráno 42.580 Kčs

Správní náklady :                   rozpočet  34.400 Kčs, vybráno 33.858 Kčs.

Celkem :                                  rozpočet 510.000 Kčs, vybráno 462.418 Kčs.

V rozpočtu nejsou zahrnuty platy zaměstnanců nár. výboru. Ty jsou hrazeny  městským národním výborem.

V akci M zůstalo nevyčerpáno téměř 10.000 Kčs proto, že nebylo možno zajistit potřebný materiál na opravy cest. Úspora v jídelně družin vznikla nižším počtem dětí.

Daně:

Zemědělská daň :             předpis 60.062 Kčs, skutečnost 47.779 Kčs.

Živnostenská daň:            předpis 9.080 Kčs, skutečnost 8.577 Kčs.

Daň z příjmů obyv.:          předpis 23.777 Kčs, skutečnost 21.169 Kčs.

Daň domovní :                  předpis 154.421 Kčs, skutečnost 150.131 Kčs.

Celkem :                             předpis 247.340 Kčs, skutečnost 227.656 Kčs.

Významným pomocníkem národního výboru je 10 stálých komisí, které svou činností příznivě působí na harmonické soužití občanů s lidovým orgánem obce.

 Nejobsáhlejší práce je svěřena zemědělské komisi vedenou s. Ladislavem Sobotou č. 486, která se stará o rozpis zemědělské výroby a plnění dodávkových povinností. V letošním roce pomohla opatřit zemědělcům  500q strojených hnojiv. Slabým místem komise je, že její členové téměř vůbec neprojevují zájem o hospodaření v družstvu a nepomáhají  jeho rozvoji získáváním rolníků pro společné hospodaření.

Komise pro výstavbu, jejímž předsedou je  ing. Jar. Dvořák ze Šídlovce, provedla 14 kolaudací nových domků a doporučila 28 žadatelům přístavby a opravy domů, oplocení zahrad a podobně.

S velkými nesnázemi zápasí bytová komise, svěřená s. Vojt. Pavelkovi  č. 80. Stále je počet osob žádajících o ubytvání  větší, než jsou možnosti  jim tyto byty opatřiti. Počet původních bytů v rodinných domcích se zmenšuje o byty vystěhovaných nájemníků, protože jejich majtelé, bydlící před válkou v kuchyni a světnici, chtějí míti stejné bydlení jako občané na Šídlovci. Předěláváním těchto domků na dvou i třípokojové  byty s příslušenstvím  ubylo v obci za dobu 10 let asi 100 bytů. Bytová komise ubytovala  12 žadatelů s více než 50-ti podaných žádostí.

Dobrou práci koná komise pro brance. Uspořádala 6 besed o předvojenské výchově a vede odvedence i mladší ročníky k plnění jejich povinností. Její předseda Jan Černín ze Šídlovce svým nenápadným způsobem  uměl je získat pro pomoc v zemědělství  a v soutěži zdatnosti. 16 chlapců odpracovalo přes 300 hodin při žňových pracích. Nositelem odznaku „Připraven k práci a obraně vlasti“ stalo se 25 soutěžících a Fučíkův odznak získalo 18 branců. A ještě jedna věc, která zasluhuje pozornost:  Je to chování branců ve dnech odvodů. Už nevidíme bláznivost rozjařených rekrutů v předvečer „jejich dne“, kdy roznášeli zahradní vrátka po celé vesnici, nebo jimi zabarikádovali vchody domů. I akrobatické vytahování části selských vozů na  střechy stodol  přestalo. Přispělo k tomu jednak to, že všichni branci nejdou ve stejný den k presentaci, i to, že výchovný vliv této komise na ně příznivě působí.

Hodně  úsilí vynaložil národní výbor  na dlouhé a svízelné jednání  pro postavení školy, zavedení vodovodu, zlepšení dopravy a jiné věci. Všude se naráželo na překážky. Na mnoha nadřízených i provádějících místech nebylo pochopení  pro nutné potřeby hrabovských lidí. Kolik bylo třeba snést důkazů městskému i krajskému národnímu výboru a kolik osobních intervencí,  než se pohlo se stavbou školy. A nejinak tomu bylo se zavedením elektrického světla u domků „Na břehách“. Zdá se neuvěřitelné, že v Ostravě, nejprůmyslovějším městě republiky, museli lidé svítit ještě petrolejem.  15 let museli čekat obyvatelé těchto domků na elektrickésvětlo, až se jim toho dostalo na letošní vánoce.

Pro zlepšení  služeb obyvatelům  navrhla rada ObNV plenárnímu zasedání dne 26. ledna plán výstavby pro nejbližš dobu, do kterého je pojata stavba 5-ti posledních domů na Šídlovci. V těchto domech mají býti umístěny také  některé provozovny, jako : holičství a kadeřnictví, výsek masa, oděvní služba, restaurace, prodej drobného zboží, papírnictví, drogerie a komunální opravny. Ve středu vesnice, na rozhraní Paskovské a Mostní, plán počítá s postavením nové prodejny „Pramen“, která by nahradila nevyhovující prodejnu na horním konci. Také prodejna u staré školy má býti rozšířena. Realisování plánovaných investic není však v moci obce. O tom rozhodují vyšší nadřízené orgány.

Velkou starost měl národní výbor s cikány. Byla o tom řeč téměř na každé schůzi. Dnešní zřízení snaží se vychovat cikány v řádné občany  prací a školní výchovou jejich dětí.  Značný počet  těchto lidí pracuje na Ostravsku, několik je jich zaměstnáno v místní „Betře“ a ve Vratimovské papírně.  Asi 7 rodin bydlí v Hrabové.  Je s nimi nesnadný život. Pro kázeň a způsob našeho života mají malé pochopení.  Proto působí občanům těžkosti a škody. Bijí se často mezi sebou tak, že musí být často ochraňováni členy národní bezpečnosti. Někteří z nich mají rádi slepice, pro které si chodí k sousedům, když tito nejsou doma. Domluvy a přátelské jednání jsou málo účinné. Proto rodiny ubytované v příbytcích hostince Aug. Vlčka č. 69, se kterými bylo nejvíce těžkosti, byly přestěhovány do dřevěných baráků ve vrbině. K převýchově cikánů je třeba hodně trpělivosti a času.

Administrativní správu obce obstarávají 4 úředníci, kromě voleného tajemníka Jos. Mazáka. Čeněk Kučera z Brušperka má na starosti zemědělskou agendu, Růžena Prokopová č. 363 je účetní, Mil. Paličková ze Šídlovce pořizuje písemné záležitosti a vede matriku, Libuše Hubená č. 571 je zapisovatelkou schůzí, hlasatelkou místního rozhlasu a má na starosti ohlašovnu. Uklízečkou je žena Lad. Grygara č. 166.

                                                                                Masové organizace.

Místní jednota požární ochrany, jak je nyní pojmenován Sbor dobrovolných hasičů, má na starosti kromě likvidace požárů také výcvik a školení občanů v požární prevenci a v civilní ochraně. Tuto činnost provádí požárníci již několik let. Ve školení požárních hlídek zaměstnanců  Benzinolu a Betry, zemědělců a učitelů přednášeli o  opatřeních, jak předejít požárům i o tom, co dělat v civilní ochraně. Školení, jehož se zúčastnilo přes 160 občanů, bylo provázeno filmem a ukázkou praktického použití hasičských přístrojů. Členové jednoty vykonali prohlídky komínů, el. vedení, půd a skladování pícnin ve všech zemědělských usedlostech, hospodářských budovách JZD a St. Statku, ve škole a v obytných domech. Zjištěné závady musí vlastníci odstranit.

Jednota sdružuje kromě 54 mužů a 10 žen  11 dorostenců a stejný počet děvčat. Také 11 žáků a přes 20 žaček ve věku od 9 do 14 let. Ti nejmenší měli největší elán, pilně cvičili pod vedením Rudolfa Stuchlého a v celostátní soutěži  proslavli hrabovskou jednotu získáním 1. a 2. ceny. Soutěž se konala 1. a 2.  srpna v Brně. Ve vítězném družstvu byli:  Květa Ličková, Alena Svítková, Alena Kovářová, Dana Slížová, Dana Machálková, Lída Moravcová,  Anča Kneblová, Milada Čepková a Helena Kudelová. V druhém družstvu soutěžily:  Eva Adámková, Sylva Sojková, Jarka Sobotíková, Sylva Sumarová, Marie Stiborová, Lída Kročková, Mirka Kašíková, Alena Kubalová a Blaža Martínková. Putovní standarta zůstala jednotě natrvalo a je umístěna v hasičské zbrojnici . Když přijely děti z Brna, kam byly dopraveny kolonou hasičských vozů a provázeny velitelem Vojtěchem Černíkem, Zdeňkem Kludkou a Alžbětou Stuchlou, byly uvítány nadšenými občany a rodiči u hasičského domu. Za národní výbor bylo jim blahopřáno místopředsedou Vítězslavem Prokopem. Za svou píli a odhodlanost byly žačky odměněny zájezdem do Vysokých Tater. Předsedou jednoty je Alois Adámek,  rolník č. 55 již mnoho let a velitelem s. Rudolf Stuchlý, jeřábník VŽKG č. 301.

U požáru zasáhla jednotka dne 29.11. ve staré škole. Oheň vznikl od žhavého uhlíku a způsobil menší škodu na podlaze a lavicích.

Mnoho práce vykonali požárníci v zemědělství.  Při nárazových pracích pomáhala většina členů, dorostenci i žáci riolníkům a státnímu statku při sklizni plodin. Celkem bylo odpracováno  4.360 hodin. Kromě toho konali členové požární ochrany noční hlídky během žní, v nichž se vystřídalo na 500 občanů.

                                                                           Veřejné podniky a manifestace.

Prvomájového průvodu se zúčastnilo asi 700 osob. V průvodu vynikla školní mládež, která si připravila bohatou výzdobu pod vedením učitelky s. Rozehnalové. Velká skupiny dětí se žlutými a černobílými věnečky a praporky doprovázela zaměstnance kotlárny VŽKG (patronátní závod) až do Ostravy.

7. května oslavili občané 10-ti leté  výročí obnovení  ČSR na slavnostní schůzi národního výboru.  Ke  180. účastníků  promluvil předseda ObNV s. Fr. Šostý. Členové „Vojanu“ předvedli  úryvek z divadelní  hry „Nikdy“ a připoměli tak život za Protektorátu.  Po schůzi odešli všichni na hřbitov, kde položili věnce k pomníku padlých a vyslechli projev s. Štěpána Janše. Den byl zakončen lampiónovým průvodem ze Šídlovce na zahradu „U lípy“. Tam u táborového ohně promluvil tajemník obce s. Josef Mazák.

5. listopadu vzpoměli občané obce Velké říjnové socialistické revoluce na slavnostním shromáždění, k němuž promluvil opět s. Mazák. Ku slavnostnímu místu pochodoval lampiónový průvod ze Šídlovce.

                                                                                               Kapitola 3.

                                                                                          Výstavba obce.

Jubilejní rok 10-ti letého trvání obnovené ČSR byl pro Hrabovou zvlášť významný. V něm bylo započato s přípravnými pracemi na nové škole a zřízením vodovodu na dolním konci obce. Kromě toho byla provedena rozsáhlá sadová úprava na Šídlovci a březový háječek u hřbitova byl  upraven na urnový háj.

Zřízení vodovodu je pro obyvatele vesnice záležitostí prvořadého významu. Míti dobrou vodu, to je dlouholetý problém obce. Vybudovat vlastní vodovod, jak o něj usilovali někteří občané v předválečných letech, nebylo snadné. Tak nákladnou investici s rozsáhlou síti vodovodního potrubí by obec  stěží unesla i při 20-ti až 40-ti % státní podpory.  Jediné zdroje příjmu, plynoucí z daní rolníků, domkařů a živnostníků stačily sotva na krytí běžných potřeb a menších investic.  Ani voda nebyla zajištěna. Domněnky o tom, že na „Břehu“ podél nové silnice jsou silná zřídla vody se neprokázaly,   s hledáním nebylo vůbec započato. Také snaha o připojení obce na ostravský vodovod v r. 1937 neuspěla.

Až teprve počátkem října 1955 se začalo s kladením potrubí na dolním konci obce v délce 1 kilometru od mlýna po starou školu. Vedení bylo připojeno na městský vodovod v Hrabůvce a na Šídlovci. Zavádění vodovodu neobešlo se bez potíží. Nedostatek vody a naléhavá potřeba zřízení vodovodu také v jiných částech města, to byl hlavní argument rozhodujících činitelů, kteří požadavek Hrabové přehlíželi. Po delším jednání mezi zástupci obce a pracovníky Krajské vodohospodářské služby v Ostravě bylo přikročeno z zavádění vodovodu hlavně zásluhou jejího ředitele s. Trojáka, který svými radami a pomoci přispěl k realizaci této investice. Také Anežka Janíková a And. Kolichová, obě ze Šídlovce, členky Krajského a Městského národního výboru, dále předseda  Fr. Šostý a tajemník Jos. Mazák, ti všichni  se starali, aby stavba vodovodu se uskutečnila. Avšak radost z toho úspěchu byla zmenšena neochotou a nepochopením téměř všech uživatelů příštího vodovodu. K jeho zavedení bylo nutné provést výkop vlastními silami. A v tom se občané správně nezachovali. Přesto, že práce byla placená, chodili kolem ní nevšímavě.  Stalo se pak, že pro mrazy nemohlo být potrubí položeno až k hasičskému domu, jak bylo stanoveno. Tím, že se došlo jen ke staré škole, ošidili se občané o 200 m vodovodu. Snad se z toho poučí. Práce se sama neudělá a výmluvami nevzejde nikdy žádné dílo. Při dnešním nedostatku dělníků je občanská svépomoc nutná.

Byla-li stavba nové školy potřebná v prvých poválečných letech, stala se naléhavou nutností po r. 1948 náhlým přirůstkem dětí nově nastěhovaných rodin na Šídlovec. V tomto roce počet školní mládeže překročil číslici 800. Dřevěný přístavek s 9-ti učebnami nouzově přistavený v r. 1949 k budově nové školy již nedostačoval.

V druhé etapě výstavby Šídlovce v letech 1947-1949 dožadovali se činovníci národníhio výboru a školy, aby v sídlišti byla postavena také škola, protože na Šídlovci bude bydlet téměř polovina obyvatel obce. Pro naléhavější investiční úkoly v kraji žádost nebyla vzata v úvahu a stavba školy byla rok od roku oddalována. Po dlouhém jednání a několika intervencích na KNV a ministerstvu školství bylo rozhodnuto začít s přípravnými pracemi v letošním roce. Úspěšného rozhodnutí  bylo docíleno také zásluhou vesnické organizace KSČ, která několikkrát intervenovala u krajského tajemníka KSČ s. Václava Koláře, který dával přednost škole v Heřmanicích. Až se s. Kolář přesvědčil na místě o situaci školy v Hrabové, pak uznal na nutné zajistit pomoc také této škole.

A tak v prvé polovině října 1955 přijeli dělníci od Stavosvitu Gottwaldov, který bude stavbu provádět, aby na pozemcích Frant. Miloně č. 166 a rolníka Aug. Míčka č. 46 postavili sklady, ubytovny a zřídilli provizorní cesty. S vlastní stavbou  bylo započato na jaře příštího roku. Budova má býti dokončena v r. 1957.

Letošní rok je možno zařadit mezi nejlepší roky v budování rodinných domků. Přispěla k tomu vláda tzv.stavební akcí, určenou pro 40 tisíc nejlepších pracovníků národních a veřejných  služeb.  Z této akce získalo 9 zájemců z Hrabové výhodný úvěr a levný nákup materiálu a dali se do budován svých příbytků. Stavební místa pomohl opatřit národní výbor na pozemku zemřelého Ludvíka Černého č. 188 podél elektrické dráhy a v sousedství domků postavených za památnou lípou a na rybníčku zvaném  Řešítko. Tím vznikl souvislý celek malého sídliště, k němuž se pojí parcely vykoupené od Františka Konečného ze mlýna, kterému v náhradu byl dán pozemek na Žižkově, stejně jako Fr. Miloňovi a Aug. Mičkovi za postoupené stavební místa pro novou školu.

V tomto roce stavěli domky ještě další občané na různých místech. Celkem bylo dohotoveno 14 rodinných domků. Jejími vlastníky jsou manželé Střížovi č. 589, Švidrnochovi č. 601, Zezulkovi č. 590, Drdovi č. 586, Vylegalovi č. 229, Bialého č. 111, Chlupatého č. 68, Mynářovi č. 607, Klížovi č. 614, Slámovi č. 610, Sobkovi č. 606, Golembičovi č. 608, Mutinovi č. 613 a Karlínští č. 609.

Poznámka HN: Opsáno z Pamětní knihy Hrabové II, která je uložena v Archivu města Ostravy.

   30. 8. 2015     V.S.

 

 

 

 

 

 

 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma