Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 8

 

V měsíci červenci a srpnu 1955 byla renovována farní budova nákladem necelých 16.000 Kčs, který uhradil farní úřad. Farář Jakub Horák přispěl ze svého částkou 1.000 korun na opravu přilehlých hospodářských budov.

V podzimních měsících byl adaptován dům protipožární ochrany (hasičská zbrojnice) nákladem 52.000 Kčs. Opravu finacovala krajská správa protipožární ochrany. V horní části budovy byla zrušena některá okna a v sousedním domku (starobinci) zřízena prádelna pro správce hasičského domu. Při adaptaci bylo také zrušeno skladiště menších zemědělských strojů, které bylo umístěno v jižní části zbrojnice a tato místnost je určena k pořádání menších schůzi.

Pohřbívání žehem stává se rok od roku oblíbenějším, počet pohřbů ohněm přibývá. Proto již před válkou snažili se členové organizace bezvěrců o to, aby břízový lesík před hřbitovem byl upraven na urnový háj a spojen v jeden celek se hřbitovem. Stalo se tak teprve letos zásluhou Josefa Mutiny ze Šídlovce, Františka Vavrušky č. 364  a dalších členů spolku Krematorium, kteří odpracovali zdarma na této úpravě více jak 1.000 hodin. Obci se tak dostalo důstojného místa k uložení ostatků zpopelněných osob.

Koncem října a počátkem listopadu byla hlavní silnce nově štěrkována asfaltovou drtí v prostoru od národního výboru až po statek Jar. Olšáka č. 21. Domky „Na břehu“ podél dálkové silnice dostaly elektrický proud v prosinci 1955.

                                                     Kapitola 4.

                                                Kulturní poměry.

(Zpracováno podle zprávy Karla Sikory ze Šídlovce, předsedy kulturní komise).

Tento rok byl pro ředitele školy s. Bohumila Cikánka a všechny učitele osmileté střední školy obzvláště námahavý. Způsobily to zejména dvě okolnosti. Za prvé to byla příprava a různá jednání k zahájení stavby nové školy, za druhé nácvik na 1. Celostátní spartakiádu. Na okresní spartakiádě ve Vítkovicích, kde cvičilo s velkým úspěchem také několik set žáků hrabovských, se ukázalo, jak plodná a dobrá byla práce našich učitelů.

Závěrečné zkoušky konalo 65 žáků ze dvou osmých tříd. Dvacet žáků se přihlásilo na školy III. stupně, z toho 5 na jedenáctiletku, 3 na vyšší hospodářskou školu a stejný počet na pedagogickou školu, jeden žák na zdravotní školu a 8 na průmyslovky. Většina žáků jde do učení. Jen 6 děvčat si nepodalo přihlášku do zaměstnání. Dva žáci osmou třídu opakují.

Sdružení rodičů a přátel školy. Velmi dobrou spolupráci s ředitelstvím školy vykazuje SRPŠ. Pečuje o lepší vybavení školy učebními pomůckami, pomáhá při veřejných akcích a poskytlo pěknou finanční pooc při hrazení výdajů spojených s vysláním dětí na spartakiádu do Prahy.

Patronátní závod kotlárna VŽKG: Taktéž patronátní závod dobře spolupracuje se školou. Stará se hlavně o materiální vybavení školy. Zakoupil elektrogramofon pro nácvik prostných cvičení, mimo to koupil 2 mikroskopy. Naproti tomu škola uspořádala v závodě 2 kulturní vystoupení. Prvé bylo provedení slavnostního pionýrského slibu spojené s pěveckým vystoupením, druhé pak u příležitosti vyznamenání nejlepších pracovníků závodu.

Veřejné akce školy. Kromě zdařilé žákovské akademie účinkovaly děti s učiteli také v Hrabůvce u příležitosti Mezinárodního dne žen. Zúčastnily se štafetového běhu při oslavě Velké říjnové revoluce a v předvečer Dne vítězství 9. května škola spolupůsobila při položení věnců k památníku padlých ve druhé světové válce.

Knihovna. Je pobočkou Krajské lidové knihovny v Ostravě. Knihovníkem knihovny v Hrabové je Antonín Konvička, okresní knihovnický inspektor, který vede knihovnu ze záliby vedle svého povolání. V jeho práci mu vypomáhá i manželka. Knihovna má celkem 5375 svazků, z toho 1695 svazků literatury naučné a 945 knih pro mládež. Během roku docílila 19.197 výpujček, z toho 2003 byly svazky naučné literatury a 8264 knih pro mládež. Zapsaných čtenářů bylo 760, z toho 419 z řad mládeže do 16-ti let. Čtenářských návštěv bylo během roku 7137. Začátkem roku byl zaveden ve všech ostravských knihovnách jednotný poplatek 1 Kč měsíčně. Na poplatcích včetně upomínek, zápisného a náhrad bylo vybráno 2667 Kčs. Během roku pomáhalo v knihovně několik aktivistů, žáků OSŠ. Nejlepším z nich byl Jaroslav Michalkovič ze Šídlovce, žák, který knihovně pomáhal hlavně při balení knih.

Osvětová beseda prodělala v tomto roce určitou krizi. Stalo se to tím, že soudružka Trčková a Trnovská, obě ze Šídlovce, neměly podporu v masových složkách a ani školská a kulturní komise při národním výboru nepodnikla nic, co by pomohlo práci Osvětové besedy zlepšit. Zásluhou s. Karla Sikory, který byl pověřen vedením kulturní komise v měsíci září, došlo k jednání s mnoha občany a ke jmenování nových členů do Osvětové besedy. Správcem OB se stal Karel Dužík ze Šídlovce, tajemnicí s. Růžena Panková, učitelka, a pokladníkem s. Josef Mutina ze Šídlovce. Za kronikáře obce byl navržen s. Štěpán Janša ze Šídlovce. Do pořádku byla uvedena finanční stránka OB a důkladně provedena invetarisace jejího majetku.

Činnost „Vojana“ se po delší přestávce rozběhla, hlavně zásluhou nového předsedy Oldřicha Chlupatého č. 250. Byla nejdříve uvedena veselohra „Třetí zvonění“ v režii Václava Beneše č. 293   v rámci MDŽ . Představení bylo návštěvníky pochváleno, neudělalo hanbu dobré tradici divadelního souboru. Hra byla uvedena 13. března a  měla reprisi i ve Vratimově.

3. dubna se hrála „Noc na Karlštejně“ od Jar. Vrchlického. V této hře vypomáhali ochotníci z Vítkovic. Nejlépe zahrál s. Vlad. Mokres, profesor z Ostravy v roli arcibiskupa.

8. května hrálo se drama „Nikdy“ v režii Frant. Vylegala č. 137. Hra se účastníkům líbila.

15. a 16 října bylo představení pro děti. Pohádku „Sněhová královn“ od Ch. Andersena nacvičil učitel Bohumil Olšanský s žáky místní školy. Hra se velice líbila hlavně dětem, které nazývaly dětské herce ještě dlouho jejich divadelními jmény.

23. ledna 1955 pozvala OB členy komorního orchestru a zpěváky divadla Zd. Nejedlého z Ostravy, kteří uspořádali koncert „Co máte nejraději“. Přišlo 260 lidí, kteří byli s programem velmi spokojeni.

10. dubna poslouchalo 190 osob úryvky z operet a sledovalo veselé výstupy na estrádě, pořádané OS.

30. dubna se zúčastnilo 220 občanů další estrády, spojené s iodovou veselicí, která byla uspořádána k oslavě desetiletého výročí osvobození Ostravy.

17. listopadu uspořádalo Sdružení rodičů a přátel školy hudební večer dechových nástrojů. Poslouchalo jej 120 návštěvníků.

4. prosince byla opět estráda OB s 50-ti účastníky.

10. prosince navštívil Hrabovou Dělnický umělecký soubor „Marx“ z VŽKG, který se umístil na 2. místě v soutěži celostátní umělecké tvořivosti v r. 1955. Za řízení dirigenta J. Taussingra soubor předvedl velmi hodnotný program.

26. a 27. února přišlo na tělovýchovnou akademii Sokola 550 osob. Její úroveň byla oproti předválečným slabší, ale i tak ji přijali diváci srdečně.

12. a 13 května byla akademie školní mládeže, kterou shlédlo 800 dětí a 250 dospělých. Program i jeho provedení se přítomným líbil.

Přednášková činnost byla v letošním roe dosti bohatá. Tři přednášky měl referent MěNV s. Chlup: 1. ledna „O půdě“ (50 posluchačů), 8. února „O veterinářství“ ( 65 posluchačů) a 24. února o ovocnářství (35 návštěvníků).

14. dubna uspořádal Výbor žen besedu o kniza M. Šolochova „Rozrušená země“. Bylo přítomno 40 milovníků četby.

22. dubna těšila se velkému zájmu lékařská přednáška  dr. Veselého „O ženských chorobách“, kterou uspořádal Červený kříž a navštívilo jí 200 žen.

24. července uspožádali hasiči slavnost spojenou se soutěži o putovní pohár nejlepšího požárního družstva obvodu. Soutěžily 4 sbory. Vítězem se stali hrabovští, kteří pohár získali už podruhé. Slavnosti se zúčastnilo asi 500 lidí.

2. listopadu byla přednáška ČSČK na téma „Atomová energie ve službách lidstva“, po které byl promítán film o zdravotnictví v SSSR. Bylo přítomno 70 osob.

23. listopadu pořádali požárníci přednášku „Boj proti požárům“. Vyslechlo ji 60 osob.

1. prosince zahájila přednáškovou činnost Družstevní škola práce. Přednášky jsou rozděleny do tří období o 15-ti přednáškách v každém. Školení prováděl MěNV v součinnosti s ObNV. Péče o toto školení byla svěřena učiteli s. Jar. Kaločovi. Úroveň přednášek byla dobrá, návštěvnost pouze 10 až 15 posluchačů.

Plesů bylo v tomto roce 5 a 1 dětský karneval. Pořádali je Rodičovské sdružení, Sokol, požárníci, mateřská škola a oddíl kopané (maškární). Silvestrovský večer pořádala OB.

Závodní klub VŽKG promítal na Šídlovci ve svobodárně asi 20 filmů pro děti.

Činnost dobrovolné sportovní organizace – DSP, jak se nyní Sokol nazývá, je proti předválečné době slabší. Příčinu možno hledati i v novém uspořádání tělovýchovné činnosti a ve škodlivé organizační roztříštěnosti. Z dřívějšího Sokola, DTJ, Orla, a dalších bylo vytvořeno po r. 1945 nejdříve jedno ústředí, z něhož pak po r. 1948 vzniklo několik organizačních celků. Vznikly tělovýchovné a sportovní jednoty na závodech, ve školách a v obcích. Místo jednoho ústředí je jich asi osm. Taková roztříštěnost může být jen na škodu věci. Zaměstnanci v závodech jsou získáváni do cvičení v závodních organizacích. Školní mnládež má cvičit ve školní jednotě. Kdo má pak cvičit v místě, kde mají všichni společné bydliště a kde jejich vztahy jsou nejbližší? Proto je takový stav, že velká většina mládeže necvičí nikde. K tomu přistupuje přirozená nechuť ke změnám.

Činnost jednoty čítající 164 členů byla soustředěna na přípravu celostátní spartakiády. Do cvičení chodilo průměrně 18 žen a 8 mužů. Dorostu v jednotě není. Žactvo v počtu 80 děvčat a 70 chlapců začalo po prázdninách znovu cvičit.  Předtím cvičilo žactvo ve školské jednotě. Předsedou byl Karel Stibor, dlouholetý sokolský pracovník, náčelníkem Frant. Hamřík a náčelnice Jiřina Stiborová, dcera předsedy, všichni ze Šídlovce.

29. května cvičilo 10 mužů a 16 žen na okresní spartakiádě ve Vítkovicích. Žactva ze školní jednoty bylo několit set.

12. června byla krajská spartakiáda v Mariánských Horách, na níž se podílelo 14 žen a 8 mužů. Žáků cvičilo 66.

19. června měla jednota veřejn cvičení společně se školou. Vystoupilo celke 400 dětí a 32 dospělých. V průvodu pochodovalo přes 900 osob. Výkony na nářadích byly slabé oproti těm, jaké návštěvníci vídávali před válkou. Zato ostatní gimnastické cvičení bylo dobře připravené.

29. června až 4. července navštívilo celostátní spartakiádu 14 žen, 8 mužů a 40 žáků. Účastníci prožili silné zážitky z tak velkolepé, krásné a doposud jedinečné tělovýchovné slavnosti.

21. srpna postoupila družstva odbíjené mužů a žen do krajského přeboru na okresním kole, které se hrálo na sokolském hřišti. Na tomto přeboru umístila se obě družstva na 4. místě.

Mužstvo oddílu kopané za vedení s. Frant. Vašíčka ze Šídlovce sehrálo celkem 57 zápasů s výhodným poměrem branek 88:79 a umístilo se ve skupině A jako třetí. Oddíl má také družstvo dorostu a 2 družstva žáků. Dorost hrál 23 x a při poměru branek 80:70 dostal se na 7. místo. Družstvo žáků získalo 4. místo při poměru branek 38:33. Celkem bylo sehráno 70 zápasů, na kterých naši hráči dostali 182 branek. O dobré kázni svědčí to, že za celý rok byli vyloučeni pouze 2 hráči za menší přestupky.

Zápasy navštěvuje průměrně 80 až 100 diváků. Nedostatkem fotbalistů je to, že nevěnují pozornost ostatním druhům tělesné výchovy. Zvýšilo by to zdatnost sportovců a posílilo činnost  celé jednoty.

Při žních pomáhalo 16 členů Sokola Jednotnému zemědělskému družstvu. Jiní pomáhali na státním statku a u samostatných rolníků. Vcelku odpracovali členové jednoty na žňových pracích 1680 hodin. Kromě toho bylo 6 žen v pohotovostní službě Čsl. červeného kříže po dobu žní.

Májové manifestace v Ostravě se zúčastnilo 26 cvičenců v úborech a 62 členů v občanském oděvu.

                                                               Rok 1956.

                                                                   Úvod.

Z počtu stálých obyvatel, kterých bylo k 31.12.1955 4.990 je jen 120 osob odkázáno svou výživou na zemědělskou činnost. Ostatní obyvatelé jsou průmysloví zaměstnanci, malý počet pracuje ve veřejných službách.

V průběhu roku se přistěhovalo 234 obyvatel, odstěhovalo se 295. Ve svobodárnách žilo více jak 1.100lidí s přechodným bydlištěm. Narodilo se 45, zemřelo 25 osob.

                                                               Kapitola 1.

                                                      Hospodářský život.

Jednotné zemědělské družstvo (JZD) v tomto roce zlepšilo svou práci a tak docílilo většího úspěchu. Bylo to hlavně lepším organizováním práce, kterému nové vedení věnovalo pozornost. Plánované výnosy, až na oves, byly překročeny. Též u chovu dobytka dosáhlo družstvo dobrých výsledků. Téměř všechny dodávkové povinnosti vysoce překročily předpis. U obilnin to bylo na 197%, u brambor 182%, sena 186%, cukrovky 200%, vepřového masa 500%, a vajec 100%. Zlepšenou účetní evidenci, kterou vede s. Plšek ze Šídlovce, získalo JZD přehled hlavně v dlužných pohledávkách v let minulých, na které splatilo 4.000 Kčs. Přitom zaplatilo všechny účty běžného roku a dále rozšířilo svůj inventář o novou výfukovou řezačku, obracečku sena, hrabačku a 2 vozy s gumovými obručemi.

Dobrá práce přinesla i jednotlivcům větší užitek ve formě pracovní jednotky, která byla 19 Kčs. K úspěšnému hospodaření pomohla i vesnická organizace KSČ, když doporučila družstvu, aby místo Josefa Kanclíře zvolilo za předsedu s. Ludvíka Sobka č. 488, který si počínal lépe než jeho předchůdce.

Rolník Emil Nováček se svou ženou, vlastnící zemědělskou usedlost č. 13 na horním konci obce, pronajali státnímu statku 13 ha orné půdy, protože sami na to nestačí. Ponechali si jen 2 ha. Oba jsou již staří a jejich synové, jeden úředník VŽKG a druhý veterinář, nemají zájem na převzetí statku.

Po slabé úrodě vloni byla letošní velmi dobrá. Průměrné a nejvyšší výnosy byly v q/ha takové:

Pšenice 24/34, žito 25/30, ječmen 19/28, oves 24/32, řepka 12/13, cukrovka 210/260, brambory 110/200 q na hektar.

Velkého výnosu pšenice bylo docíleno ze semene, dovezeného z NDR. Naproti tomu slabá sklizeň  ječmene byla zaviněna snětivým osivem, keteré dodal výkupní podnik v Ostravě. Hodně se urodilo bramborů, kterých bylo vloni tak málo, že na jaře nebylo co sadit. Úroda by byla ještě větší, kdyby rolníci měli dostatek satbových brambor.

Také jablek se urodilo mimořádné množství. Prodávaly se až do května příštího roku za 80 hal. za kg, 2.50Kčs a 4Kčs. Dovozní stály 6Kčs.

Dobrá sklizeň zemědělských plodin byla dána hlavně příznivým počasím. Po tuhých, až 30-ti stupňových mrazích a 25cm sněhové pokrývce dostavily se v první polovině března pěkné dny, v nichž se započalo s jarními pracemi. Spodní vláha půdy, posilována chladným a deštivým dubnem i květnem poskytovala rostlinám vhodné podmínky k jejich růstu. Osev jařin skončil koncem dubna, řepy okolo půl května a brambory 20. května. Rychlý růst plodin posilovalo vhodné počasí i v dalších měsících a u okopanin včasné obdělání. Jen řepy trpěly. Druhou okopávku ztěžovalo mokro a navíc koncem června byly napadeny mšicí. Postřik a poprach neměly valného účinku. Ale i tak hektarové výnosy nebyly menší než obvyklý průměr.

Zajímavý pokus učinili na farmě státního statku, když zaseli 28. ledna hektar ovsa. Dali se do toho proto, že po celý leden bylo teplo. Avšak 2 dny po zasetí napadl sníh a začaly veljké mrazy. Ovsi to neuškodilo. Jeho výnos 24 q na hektar byl asi o 2 q vyšší než u stejné plodiny zaseté v obvyklou dobu.

Žňové i podzimní práce byly dobře zvládnuty. Ne proto, že by počasí přálo. Ve žních hodně poprchávalo. Přispěla k tomu intensivní pomoc občanů a první spolupráce rolníků s JZD, která se uskutečnila tím, že družstvo jim zapůjčilo samovaz a oni na oplátku pomohli družstvu při svozu obilí. Žně byly zahájeny rolníkem Gustavem Míčkem č. 46,  dne 25.7. a trvaly asi 4 týdny. S vykopávkou brambor se začalo 10. září a sklizeň skončila společně s řepkou okolo 15. října. K 15.10. byly zasety téměř všechny ozimy. JZD sklízelo plodiny s více jak týdenním zpožděním za rolníky.

Horší to bylo na státním statku. Sklizeň brambor byla pomalá, s cukrovkou zamrzli. Čtyřmi nebo šesti dělníky se to nezvládne. Volání o pomoc k občanům bylo marné. Pro státní statek mají nedostatečné pochopení, a učni z průmyslu, těmi několika dny po pěti-šesti hodinách denně to nestrhnou. Proto se stalo, že napadnutím sněhu 8. listopadu a zamrznutím byo znehodnoceno mnoho tun drahocenné cukrovky.

Zrnin bylo dodáno 1.040q, brambor 1.770q, cukrovky 1950q.

Na 1 hektar zemědělské půdy připadá zrnin u JZD 23.50q, u rolníků 20q. Cukrovky u JZD 607q, u rolníků 530q.

Za 1q se platilo u povinné dodávky a státního nákupu: žito 90/190 Kčs, pšenice 100/210 Kčs, ječmen sladový 80/190 Kčs, ječmen krmný 55 Kčs, oves 54 Kčs, brambory 23/50 Kčs, cukrovka 12/18 Kčs, řepa 176/352 Kčs.

Základem zemědělské výroby je chov hospodářského zvířectva, jehož skutečný stav byl u skotu a bravu o něco vyšší, než stanoví plán. Z živočišné produkce dodali rolníci a JZD celkem: vepřového 318q, hovězího 320q, mléka 193.450 l a vajec 78.240 ks.

Obchod, provozovaný v Hrabové je ve státní správě. Zásobování obyvatel potravinami a denními potřebami nejlépe obstarává tržnice na Šídlovci, která slouží bohatým výběrem zboží většině obyvatel. Od minulého roku vede prodejna i textil, po němž byla velká poptávka. V březnu a září bylo málo hovězího masa. Zato vepřového byl celý rok dostatek. S oblibou se také nakupuje maso konzervované, kterého je na trhu stále více.

S vánočními kapry byly letos mrzutosti. Po pět let jich bylo dostatek, letos se na některé rodiny nedostalo. Nebylo je možno nakoupit ani ve městě. Ryby se prodávaly za 12 Kčs za kilogram.

K 1. dubnu byly sníženy ceny některého zboží. Pro přehled uvádím ceny denních potřeb  jak  původních tak snížených (v Kčs):

Chléb 1 kg 2.60/2.60

Rohlíky 1 ks 0.30/0.30

Pšeničná mouka 1 kg 3.90/3.50

Chlebová mouka 1 kg 3.40/3.40

Káva 10 dkg 21/15

Rýže 1 kg 19/9

Zboží, jehož ceny nebyly snížené se prodává za Kčs/1 kg:

Maso hovězí 18.40 až 27 

Maso vepřové 25.80 až 31

Maso telecí 16.60 až 22.80

Salámy 28 až 40

Sádlo škvařené 34 až 40

Špek uzený 36 až 44

Máslo 34 až 50

Cukr 10.40 až 11

Mléko 1 litr v létě 1.80, v zimě 2.20. Vejce 1 ks v létě 0.80, v zimě 1.10 až 1.70 Kčs.

1. srpna byla zrušena prodejna drobnými potřebami pro domácnost, umístěná v obcodě Hermíny Ličkové č. 131 a přemístěna do Vratimova. Stalo se tak pro malou tržbu a pro nemožnost rozšířit sortiment v malé obchodní místnosti.

                                               Kapitola 2.

                                    Politický a veřejný život.

O tom, že práce ObNV v Hrabové byla v letošním roce dobrá, svědčí uznání, kterého se mu dostalo. Ve druhém čtvrtletí byl ObNV vyhodnocen jako nejlepší v okrese a v zimní kampani získal 2. místo za Starou Bělou. Zlepšilo se hospodaření JZD, zemědělci plní své dodávkové povinnosti a platí řádně daně. Na tom mají zásluhu i členové národního výboru a finanční komise, vedené s. Ladislavem Linhartem č. 317.

V rámci decentralizace byl MěNV Ostrava rozdělen do dvou části: na okres, do kterého budou zapojeny všechny obce s místními NV včetně Hrabové a na zbytek MěNV, kde zůstanou všechny ostatní části města včetně Poruby, Svinova, Třebovic a dalších částí obce.

Dne 31. října projednala rada ObNV návrh na převedení Hrabové ze svazku MěNV do okresního národního výboru s platnosti od voleb v příštím roce. Návrh byl jednomyslně přijat a schválen plénem národního výboru. Tímto vyčleněním se stane obec samostatnější, bude mít větší pravomoc v rozhodování o drobnějších investicích, sníží se domovní daň a podobně. Závažnější otázky rázu hospodářského jako kanalizace, vodovod a další budou však jako doposud řešeny v rámci města.

Pro potřeby nár. výboru v Hrabové  byl schválen  tento rozpočet v Kčs:

Běžné opravy na hřbitově  - 900,-

Akce „M“ – 25.000,-

Úprava památníku padlých – 200,-

Úprava obecního domku č. 93 – 600,-

Mateřská škola – 24.900,-

Střední škola – 74.700,-

Školní jídelna – 241.000,-

Družina mládeže – 31.900,-

Oprava rozhlasového zažízení – 1.000,-

Různé – 1.600,-

Požární ochrana – 17.100,-

Správa národního výboru – 23.300,-

Celkem – 452.200 Kčs.

Na daních a poplatcích odvede ObNV Hrabová státní pokladně 471.200 Kčs, z toho domovní daň 150.000, zemědělskou daň 43.200, živnostenskou daň 4.200, daň z příjmů obyvatel 16.400 a místní poplatky 257.400 Kčs.

Již v předválečných letech usilovali někteří občané ze Závodí v čele s Janem Kalivodou, Josefem Firkem a Alfrédem Kožušníkem o vyčlenění této části obce ze svazku Hrabové a jejího připojení k Vratimovu. Měli k tomu vážné důvody, protože všechen život tamních obyvatel je spojen s Vratimovem. Vyžívají se tam kulturně i společensky, nakupují tam své denní potřeby a děti tam chodí do školy. Do Hrabové mají daleko a po hospodářské stránce jim Hrabová nemohla dosud  nic podstatného dáti. Cesty na Závodí nejsou v dobrém stavu, nemají vodovod, který by z Vratimova měli.

Úsilí těchto osob naráželo na velký odpor vedoucích činitelů mateřské obce, nenalezlo pochopení ani u nadřízených úřadů předválečné doby. Ale ani většina osadníků nejevila pro to patřičný zájem. V poválečné době, vlivem nových obyvatel přistěhovaných na Závodí hlasy pro připojení zesílily tak, že v letošním roce rozhodující většina se dožaduje splnění svého požadavku, který podepřela i podpisovou akcí. Touto otázkou zabývalo se už několik schůzí rady i pléna ObNV, zabýval se jí i městský a krajský nár.výbor, jednaly o ní stranické orgány. Byly svolány dvě schůze občanů ze Závodí, Vratimova a Hrabové a MěNV v Ostravě.

Řešení záležitostí tak zásadního významu neprobíhá lehce. Střetávají se zde zájmy mateřské obce, někdy provázané i místním patriotismem, s praktickými potřebami žadatelů. Většina členů nár. výboru v čele s předsedou Frant. Šostým a tajemníkem Jos. Mazákem brání celistvost obce, hájí její zájmy a zájmy domkařů ze Závodí, vyplývající z možných výhod při výkupu pozemků při další výstavbě kunčických závodů. Ale také občané Závodí stojí v této věci ostře proti sobě. Malá část, vedená Albertem Saidlem má srdečný vztah k rodné obci, proto se brání proti připojení a ve zlém se potýká s prakticky smyšlejícími sousedy. Je třeba míti úctu k věrnosti Alberta Seidla, dlouholetého obětavého činovníka obce, Frant. Mynáře a dalších a pochopiti jejich úsilí o zachování neměnněho stavu.

Po poradě dne 16. října svolané předsednictvem MěNV v Ostravě dohodli se zástupci obou směrů: Viktor Golc a Lad. Jalůvka jednoho a Albert Seidel druhého s předsedou NV s. Frant. Šostým a tajemníkem Mazákem na rozdělení Závodí na dvě části. Část území od závodních bytů (Familhaus) směrem k Paskovu připadne k Vratimovu a druhá část směrem ke Kunčicím zůstane při Hrabové. Dohoda byla však zamítnuta většinou členů ObNV po rušném jednání na veřejné schůzi s občany dne 25. října. Plénum se usneslo vyslat nejprve na Závodí dvojice pozorovatelů ze Šídlovce, kteří zjistí smýšlení obyvatel, nestranně posoudí celou záležitost a pak se teprve rozhodne.

Do konce roku nebyla celá věc vyřízena. Nejpřirozenější řešení bude v respektování oprávněného požadavku většiny a ten je pro připojení k Vratimovu. Bylo by podivnou zvláštnosti dělit malou osadu na dvě části, zvláště, kryž ona je odříznuta od mateřské obce korytem Ostravice.

V doplňovacích volbách dne 20. května byla zvolena s. Marie Charvátová ze Šídlovce za zemřelého Jos. Vaška a dne 27.5. zvolen místo Oldřicha Koloničného, který svou funkci nevykonával, Otakar Piskoř č. 271.

Josefu Vaškovi ze Šídlovce nebylo ještě 33 let, kdy zemřel na chorobu ledvin. Pro své schopnosti, které dále rozšiřoval studiem večerní školy a pro svou píli byl povolán od válcovací stolice na ředitelství VŽKG, kde mu bylo svěřeno vedoucí místo v podnikovém plánování. Do ObNV byl zvolen v r. 1954. Stal se členem rady a velmi aktivním pracovníkem v řízení obce. Pomáhal kde mohl. Osobními intervencemi se zasazoval o zřízení vodovodu a stavbě nové školy. Při žňových pracích zajišťoval sklizeň v JZD obstaráváním nákladních aut z podniku. Škoda přeškoda tak agilního člověka.

8. července oslavila Hasičská jednota 60 let svého trvání. K slavnostní schůzi i na odpolední veselici přijeli též požárníci osmi okolních sborů. Třem nejstarším zakládajícím členům věnoval nár. výbor spolu s jednotou peněžité dary a za příkladnou práci obdrželo 9 členů plaketu.

Vyznamenání byli: Jan Šodek, 93 letý důchodce č. 116, který desítky let pracoval ve sboru a ještě teď se zúčastňuje některých akcí. Ludvík Folta, 78 letý č. 102 a o rok mladší Jan Dužík č. 175. Plaketou byli poctěni Vojt.Černík č. 253, Rud. Kolář č. 180, Frant. Krejčí č. 402, Petr Janša č. 288, Inoc. Březina č. 162, Leop. Bednář č. 360, Alois Adámek č. 55, Rud. Balušek č. 169 a Valent. Metza č. 165.

Záporným jevem jubilejního roku bylo 5 požárů v obci – nejvíce za celou dobu trvání sboru. Požáry byly vcelku malé, ale jeden skončil tragickým uhořením tří dětí cigánské národnosti. Stalo se to 1.11. v dopoledních hodinách vyhořením dřevěného baráku na Závodí od přetopených kamen. Dva chlapci a děvčátko byli uzamčeni v bytě matkou, která odešla k lékaři a než se vrátila a přijela hasičská pomoc, dohořívaly už jen zbytky nouzového obydlí.

Členové jednotky byli přítomni nebo zasáhli ještě u těchto požárů: 11.února ve sklepě Břet. Staňka na Šídlovci, kde se vzňalo dříví od zapomenuté svíčky. U hašení se dobře uplatnila domovní hlídka, která do příjezdu požárníků z VŽKG a města Ostravy bránila většímu rozšíření ohně. Místní jednota nezasahovala, protože pořár uhasili závodní hasiči.

20.února ve skladišti Betry, kde chytly papírové pytle. Požár byl likvidován zaměstnaci ještě před příjezdem hasičů.

6. srpna vyhořel menší stoh slámy Lad. Chudému č. 9, který byl uložen u bývalého rybníka Janošek. Oheň zupůsobily sousedovy děti a škodu uhradili rodiče.

4. září zasáhlo celé požární družstvo u hořící stodoly občana Černického na Mitrovicích. Objekt byl zasažen bleskem a škoda činila několik tisíc korun.

27. září bojovalo 10 členů jednoty s velkým požárem stodoly rolníka Lad. Tomšíka z Hrabůvky, který mu způsobil velkou škodu.

 

22. listopadu vznikl oheň od hromničky v bytě právě zemřelého Lud. Ličky č. 184. Nehoda byla včas zpozorována a zneškodněna sousedy. Oheň poškodil jen část bytového zařízení.

Radost z letošního prvého máje pokazilo chladné a deštivé počasí, takže účast byla nižší jak jiné roky – asi 700 lidí. Deštěm se nedaly odradit školní děti, které v doprovodu svých učitelů tvořily jádro průvodu. Průvod šel od st.statku na Šídlovec, kde část občanů nasedla do elektriky, aby se zúčastnila průvodu v Ostravě.

Den osvobození 9. květen byl oslaven slavnostní schůzí, lampionovým průvodem a lidovou veselicí. Slavnostní schůze se konala odpoledne „U lípy“ a byla zaměřena k pamětním dnům odboje, organizovaných Svazem protifašistických bojovníků. Na schůzi se sešlo asi 200 lidí. V čele vyzdobeného sálu byla umístěna tabule s fotorgafiemi 32 hrabovských občanů, kteří zahynuli v druhé světové válce. Pod tablem bylo položeno mnoho věnců a kytic. K přítomným promluvil politický vězeň Vilém Polanský ze Zábřehu. Žáci místní školy přednesli báseň „Mrtvým“ od Jar. Seifrta. Od téhož autora recitoval učitel Boh. Olšanský báseň „Květen“ za klavírního doprovodu E. Mokresové. Pak odešli občané na hřbitov, aby tam položili věnec k pomníku a vzpoměli padlých a umučených.

Slavnost dne osvobození pokračovala večer lampionovým průvodem ze Šídlovce k táborovému ohni na zahradě „U lípy“, kde asi k pěti stům občanů promluvil tajemník Jos. Mazák. Slavnostní den byl zakončen lidovou veselicí.

                       

                                                            Kapitola 3.

                                                       Výstavba obce.

V roce 1956 soustředil se stavební ruch hlavně na výstavbu nové školy, dále na tovární budovy Uhelného průzkumu, skladovací prostory n.p. Chema a rodinné domky.

Vlastní práce na nové škole započala počátkem března odkrývkou ornice a melioračními pracemi, když předtím v zimních měsících byl navezen stavební materiál a provedena zkouška půdy. Velké hromady zeminy, hloubené bagrem,  byly nakupeny až k silnici, aby později hlína mohla býti použita k terénní úpravě kolem školy.

Vedení obce a školští pracovníci se dožadovali, aby škola byla postavena „Na břehu“ na pozemcích Fr. Kudělky č. 45 a Vlad. Kaloče č. 44, mezi dálkovou silnicí Ostrava-Místek a tratí el. dráhy. KNV, který byl investorem stavby, tam stavbu nedoporučoval z urbanistického hlediska a také proto, že ve výhledovém plánu jsou tato místa určena k bytové zástavbě. Po několika dalších nevhodných návrzích bylo místo pro budoucí školu určeno podél hlavní silnice naproti Šídlovci, kde bude tvoři thodný protějšek obytných domů na sídlišti. Zkouškou půdy a během hloubení základů se však ukázalo, že v tomto prostoru je hodně spodní vody, která by poškozovala budovu. Proto musela býti provedena nákladná izolace základů, čímž se stavba zdražila téměř o milion korun a jejím prováděním se zdržely zednické práce o 3 měsíce. Starost při stavbě školy vyplynuly s jejím vytápěním. Obec i správa školy požadovali, aby budova byla napojena na parní vedení z kotelny na Šídlovci. VŽKG to odmítly provést s poukazem, že nemají pro tuto práci plánovány finanční zdroje a materiál. Proto bylo nutné osobní a obtížné jednání s investičním odborem a ředitelem podniku s. Václ. Belfínem, které vedl ředitel školy s. Boh. Cikánek, s. Fr. Šostý a s Jos. Mazák a člen rady Jos. Vašek. To ještě nestačilo. Soudr. Cikánek musel o tom jednat také na ministerstvu hutí a teprve potom bylo dosaženo toho, že škola byla napojena na kotelnu. Tím potíže neskončily. Objevil se nedostatek železa a izolační pěnové strusky. Ani pomocných dělníků se nedostávalo. Slíbená výpomoc občanů, k níž se zavázaly hlavně ženy ze Šídlovce, se omezila na malý počet hodin. To vše oddálilo stavební práce natolik, že do konce roku byla budova jen zastřešena a ve dvou poschodích byly položeny podlahy. Dvouposchoďová budova, stojící na ploše 1.800  m/2 má 25 učeben, kabinety, tělocvičnu, posluchárny pro fyziku a biologii, školní dílny, místnosti pro družiny mládeže, kuchyň s jídelnou, umývárny se sprchami a šatny. Rovná střecha je pokryta asfaltobetonovou hmotou.

Od poloviny roku 1952 do konce letošního roku přibylo v obci 52 rodinných domků. Z toho připadá na letošní rok 13. Za zmínku stojí, že po roce 1945 se již nestaví domky s jednopokojovými byty a že koupelna a další příslušenství se stalo samozřejmostí. Také garáže začínají mít své místo v životě obyvatel. Domky jsou převážně kryty eternitem a ve všech jsou podkrovní světničky nebo celé byty. Největší počet bytů byl postaven na „Řešítku“ na ulici Nešverové a jejich majiteli jsou tito manželé: Smolkovi č. 604, Baluškovi č. 602, Nedvídkovi č. 603, Bláhovi č. 615, Pindelovi č. 618, Mintělovi č. 621, Vrublovi č. 620. Na ulici Klasné postavily domky rodiny Václ. Martínka č. 605 a Rud. Vašíčka č. 617, na ulici Bož. Němcové manž. Šodkovi č. 611, na Mlynářské Jar. Fajkuse č.206, na Slínové Albína Klegy č. 619 a na Perunové Václ. Vylegala č. 229. Mimo nových domků provedli velkou přestavbu svých obydlí: Petr Nováček č. 366 a Štěpán Klečka č.262. Kovářskou dílnu si postavil na horním konci Rud. Kolář u svého domu č. 180. Stará kovárna, schoulena mezi domy Marie Šustkové č. 14 a Boh. Mikolajka č. 15, která sloužila svému účelu hodně přes 100 let, není již k použití.

Věkovitá budova staré školy ožila novou omítkou, kterou provedli Jos. Dřímal a Ant. Vydržel v době prázdnin nákladem 27.000 Kčs.

Z akce „M“, ze které dostávají obce od státu peníze na úhradu materiálu a mezd, byla v listopadu vykonána první práce, a to na úpravě ulice Bož. Němcové, která byla vyválcována. Svépomocí občanů byla vypřímena a zpevněna ulice Klasná. Také cesta na hřbitov, čekající na svou úpravu od r. 1949, byla dána do pořádku. Osm roků ležel navozený štěrk na hromadě, než se na něho dostalo. Při úpravě cesty byl rozvezen rolníky Al. Adámkem č. 55 a B. Chlupatým č. 176 a uválcován silničním válcem. Při této práci pomáhali hlavně důchodci a členové pož. sboru. Odpracovali dohromady kolem tří set hodin. První vodu z nového vodovodu čerpali občané dolního konce před prvním májem ihned po skončení montáže přípojek a instalačního zařízení. Byla to radostná událost pro ty, kteří se na tomto dobrodiní podíleli i pro občany, kteří se těší z každého pokroku a z každé nové věci v obci.

Opsáno z Pamětní knihy obce Hrabová II, která je uložena v Archivu města Ostravy.

    3.9. 2015.    V.S.