Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 12.

 

                      Pokračování událostí z roku 1957.

                    Činnost pionýrské organizace v r. 1956 – 57.

V tomto roce bylo na škole 333 pionýrů, to je asi 65% žáků pionýrského věku. Byli rozděleni podle tříd do 14 oddílů, které se scházeny pravidelně každou středu. Náplň schůzek byla různá podle věku a zájmů žáků. Pionýři ze čtvrtých a pátých tříd zhotovovali figurky ze žaludů a kaštanů, v šestých třídách je zhotovovali  z drátu. Děvčata také vyšívala. Podzimní období bylo ve znamení příprav na Dědu Mráze, kde každý oddíl vystoupil s nějakým číslem. Vydatně zde pomáhali učitelé. Zkrácený program předvedli pionýři v patronátním závodě. Několik schůzek bylo věnováno zimním sportům (závody na saních). Jarní období zaměstnalo pionýry malováním kraslic a pletením pomlázek. V únoru a březnu zúčastnili se pionýři soutěže tvořivosti mládeže. Dvacet z nich postoupilo do okresního kola.

Kromě schůzek se konala i skupinová shromáždění. Jedno bylo věnováno Bedřichu Smetanovi, z jehož dílem seznámil děti učitel s. Petrovský. Velmi zajímavou besedu  měl s. Čurda – Lipovský za thema: Raketou na měsíc. Beseda podnítila pionýrské vedoucí k návštěvě městské hvězdárny.

V předvolebním týdnu uspořádaly některé  skupiny relaci pro občany do místního rozhlasu, v den voleb 25 pionýrů uvítalo kytičkami první a nejstarší voliče. Kytičkami překvapili pionýři i své učitele v den jejich svátku – 28. března.

Skupinovou vedoucí PO se v tomto roce stala s. uč. Pospíšilová, jíž byl snížen úvazek v odborných předmětech. Vedla si celkem dobře, instruovala pravidelně oddílové vedoucí. Hlavní její přednost byla důslednost. Oddílové vedoucí získávala s. Pospíšilová většinou z učilišť v Hrabůvce. Tito vedoucí měli ještě přirozeně velmi málou zkušenost v práci s dětmi, takže činnost PO nezanechala ještě znatelnou stopu v chování žáků ani se neprojevila v jejich školní práci.

                                 Skupina Čs. svazu mládeže ve škole.

Skupina ČSM  na škole je tvořena 11 mladými členy sboru. Předsedkyní je s. Jarmila Mulková, Bartusková a Nováková vedly pionýrský oddíl. Pro pionýry organisovala skupina literární besedu a zájezd do Beskyd. Kromě toho zajistila pedagogický dozor při výletu do Kyjovic, který k mezinárodnímu dni dětí uspořádal Sokol. Podle zprávy ředitelství školy spočívá činnost skupiny na několika obětavých jednotlivcích, někteří členové se však dovedou chytře vyhnout práci. Je to nedostatek v učitelské organisaci KSČ i vedení školy, že nedovedli učitelskou skupinu ČSM více zaktivisovat.

           

 

                                            Kulturní osvětové zařízení.

 

Po smrti správce Osvětové besedy a předsedy místního výboru NF s. Karla Dužíka, který náhle zemřel dne 29. září na srdeční chorobu, došlo ke změně v organisaci osvětové činnosti. Ukázalo se, že dosavadní práce OB se nerozvíjela také proto, že funkce správce OB byla před časem spojena s funkci předsedy NF v jedné osobě. Soudr. Karel Dužík, jemuž bylo 42 let, byl zaměstnán v nové ocelárně VŽKG a ve veřejné činnosti byl velmi snaživý a obětavý pracovník. Nemohl však obsáhnout tak mnohostrannou kulturně politickou činnost.

Ke zlepšení kulturní činnosti byly ustanoveny tyto pracovní sbory:

Tiskový - jehož úkolem bude redigovat „Vesnický zpravodaj“. Jeho vedením byly pověřeny učitelky ss. Al. Šerenková a Drah. Málková.

Rozhlasový – se bude starat o vysílání kulturních relací v místním rozhlase. Povede jej soudr. Marie Trčková ze Šídlovce a uč. Bartusková.

Propagační – sbor byl svěřen výtvarníku s. E. Sedlíkovi ze Šídlovce, který bude pečovat hlavně o ilustraci „Vesnického zpravodaje“.

Organisace přednášek -  tímto byl pověřen s. Antonín Konvička pro literární náměty, s. Jar. Kaloč pro zemědělské náměty a pro přírodovědecké s. Stružka, ředitel Krajské stanice mladých přírodovědců.

Divadlo bylo dáno na starost s. Lad. Hofmanovi a uč. B. Němcové, promítání filmu s. Jos. Cholevovi ze Šídlovce.

Správcem OB jmenovala rada nár. výboru Elišku Morkesovou a tajemnicí Zd. Čadovou, obě učitelky. Slibnou naději pro rozvoj kulturního života jsou učitelé, kteří poprvé od r. 1945 se přihlásili ve větším počtu ke spolupráci v obci.

                                     Další kulturní a společenské akce.

Divadelní činnost „Vojana“ úplně ustala a v průběhu roku byla hrána jen jedna divadelní hra pro děti „Letající koberec“, kterou sehráli ochotníci DPMO. Kromě toho mládežníci sehráli dvě divadelní představení.

28.4.1957 připravil výbor NF estrádu s tancem k oslavě osvobození obce Rudou armádou. Program ne tak hodnotný jako drahý vyplnil soubor „Huťař“ z NHKG. 200 návštěvníků bylo jím jen málo uspokojeno.

17.8. uspořádala OB estrádu smíchu, na které vystupovali vojáci ze Staré Bělé. K zábavě přišlo asi 40 lidí.

Filmová představení promítal s. Jar. Choleva v režii závodního klubu VŽKG pro děti a dospělé 144 krát. Návštěvníků bylo 14.640.

Poměrně hodně bylo tanečních zábav a plesů, na nichž se bavilo průměrně 220 osob. Téměř každou sobotu v lednu a v únoru byl ples. Bylo jich 7, z toho 1 maškarní. Kromě toho mládež z ČSM uspořádala dětský karneval. Plesy pořádali: OB, NV, hasiči, Sokol a jeho oddíl kopané a rodičovské sdružení. Tanečních zábav bylo 12, z nichž OB pořádala 4.

10.3. konala se slavnost MDŽ, při níž pořadatelky z VŽ odměnily 25 žen skromnými dárky. Slavnosti bylo přítomno asi 80 žen, několik mužů a školní mládež. Mezi odměněnými byla Olga Veličková, matka 8 dětí, Jana Příkopová, Jar. Kříbková, Drah. Jakubková  a Žofie Sumarová.

1.6. oslavila školní mládež Mezinárodní den dětí v sále u Lípy. Obsažný program básní, zpěvu a tělocviku nacvičili s dětmi učitelé. Oslava se velmi líbila. Zúčastnilo se ji 450 lidí. Její slabinou byl příliž rozsáhlý program a málo místa v sále.

13.7. pořádal oddíl kopané Sokola noční karneval na svém hřišti. Při dobré náladě a pěkné zábavě se veselilo asi 250 příznivců sportu.

1.9. uspořádalo JZD spolu s NF dožínkovou slavnost. Do průvodu se zařadilo 8 školních dětí a dalších 17 občanů. Na slavnosti bylo přes 50 lidí. Z rolníků nepřišel nikdo.

6.11. vzpoměli občané 40. výročí VŘSR na oslavě spojené se slavnostní schůzi NV. Na schůzi byly odměněny diplomem: Jednota protipožární ochrany za obětavou práci při zdolávání větrné smrště a za brigádnickou pomoc. Výbor žen a ČSM za pomoc v zemědělství. Na oslavě, které předcházel lampionový průvod asi 600 dětí a dospělých promluvil s. Arnošt Matýsek a pionýři předvedli krátký program.

Významný kulturní večer uspořádala organisace mládeže společně s OB dne 6.7., na kterém účinkovaly dva vítězní soubory tvořivosti mládeže z jihozápadních Čech. Účinkovalo 45 chlapců a děvčat. Mezi nimi byla většina vojáků pohraniční stráže. Přes 200 návštěvníků bylo tímto vystoupením neobyčejně nadšeno. Svoje uspokojení dali najevo srdečným potleskem.

2.10. připravil učitelský sbor „Večer Petra Bezruče“ na počest jeho 90. narozenin. O životě básníka a jeho díle hovořil prof. Vlad. Mokres, verše ze Slezských písní recitovali učitelé K. Setlenreich a B. Olšanský, Dana Zmrzlíková a  Alena Šerenková.

Důkazem malého zájmu byla účast pouze 5 občanů, kromě 14 učitelů.

Přednášková činnost byla početná. Nejvíce přednášek bylo ze zdravotnictví a zemědělství, doplněných filmem. Průměrná účast 10 zemědělců.

Zdravotnických přednášek Červeného kříže bylo 8 s celkovou účastí 463 občanů. Nejvíc přednášek proslovil dr. Lad. Šimík, který je také agilním pracovníkem místní skupiny Čs.ČK. Jeho přednášky jsou pro posluchače přínosem. Oblíbeným přednašečem je dlouholetý lékař dr. Jos. Adámek, kterého rády poslouchají hlavně ženy.

9.1. připravil ČSM besedu, kde se sešlo 37 dětí.

28.2. besedovalo 20 občanů při debatě o životě v SSSR. Besedu pořádala odbočka svazu přátel.

9.4. poslouchalo přednášku „O knize“ 28 milovníků četby. Připravil rovněž SČSP.

17.4. vyprávěl plukovník s. Šarf z Ostravy o zážitcích z 2. sv. války. Besedu pořádala Jednota protifašistických bojovníků. Přítomno 19 osob.

24.4. bylo 50 lidí na přednášce „Sibiř zítřka“ pořádané SČSP.

14.11. přednášela prof. Vyskočilová z Ostravy o duševním vývoji dítětě. Poslouchalo asi 100 rodičů a učitelů.

29.11. pořádala OB přednášku na téma „VŘSR a občanská válka v literatuře“. Bylo přítomno asi 27 lidí.

11.12. navštívilo 17 občanů besedu o literatuře, kterou pořádala OB.

                                                      Tělovýchova a sport.

Dnem 1. ledna 1957 dochází znovu ke sjednocení tělovýchovy. Zkušenost potvrdily nesprávnost rozdělení této důležité organisace, k němuž došlo po únoru 1948. Nyní má tělovýchova jednotné vedení pod názvem „Česloslovenská tělesná výchova – ČSTV“. Jednoty si však mohou ponechat své dosavadní názvy – Sool, Tatran, Baník apod.

Činnost místního Sokola, jehož předsedou je dále s. Karel Stibor, náčelníkem Fr. Hamřík, náčelníci s. M. Kneblová, se touto změnou nijak nezlepšila. Ba naopak. Pro malý zájem cvičenců, hlavně mužů, nemohlo býti letos uspořádáno veřejné cvičení. Hlavní příčinou je nedostatek cvičitelů. Slabiny jsou i ve vedení, v jeho organizaci, která zůstala na starých formách práce, nepodněcuje a málo stmeluje. Sportovci, zejména oddíl kopané, nepěstují všestrannou tělovýchovu také proto, že jejich vedoucí jsou k ní lhostejní. A dlouholetý funkcionář a předseda Sokola s. Karel Stibor, který s nevšední obětavostí a nezištnosí pracuje v Sokole téměř 40 let, nemůže obsáhnout všechny úkoly. Bere si toho mnoho. Je ho všude vidět. V 58 letech dělá cvičitele a sám cvičí ještě na nářadí, nestačí však na všechno. Měl by se podělit s mladšími soudruhy o organizátorskou činnost, hlavně pak o organisaci výstavby spolkových místností, kterou v první polovině srpna v jednotě zahájili. Budova bude sloužit sportovcům a tělocvikářům. Budou v ní šatny a umývárny, klubovní místnost a byt pro správce sokolského majetku. Stavbu provedou členové většinou svépomocí a náklady na ní uhradí ze 40% státní pokladna. Letos odpracovalo 94 členů 1.545 hodin a mezi nejlpší se řadí Karel a Ladislav Stibor, Vlad. Kantor a Rad. Janša.

23. a 24. 3. předvedlo 136 cvičenců všech stupňů prostná, rytmická a jiná cvičení na akademii v sále u Lípy. Program byl doplněn recitacemi a zpěvními čísly s harmonikou. Spoluúčinkovala rytmická skupina závodního klubu DPMO. Akademie byla hodnotná a ocenili ji diváci, kterých se sešlo asi 300.

5.5. běželo 53 chlapců ze Sokola , školy ČSM a požární ochrany Běh vítězství od budovy NV na sokolské hřiště. Tam byl turnaj odbíjené, v němž se zúčastnilo 7 družstev o nejlepší oddíl. Vítězem se stali vítkovičtí.

2.6. uspořádala jednota Sokola zájezd dětí do Kyjovic. Bylo to v rámci Mezinárodního dne dětí. Zúčastnilo se jej okolo 100 dětí a 30 dospělých.

22.6. cvičilo 26 dorostenek a žen na okrskové spartakiádě ve Vratimově.

Sportovní činnost oddílu odbíjené byla rozšířena o třetí družstvo. Tento oddíl se zúčastnil také zápasů v okresním kole. Mezi 10-ti soupeři umístilo se jedno hrabovské družstvo na čtvrtém a další na šestém místě.

Házená je sportem přehlíženým a nemůže se prosadit. Provozuje ji jen málo nadšenců a není oblíbena ani mezi veřejnosti. Škoda. Proto činnost tohoto oddílu zůstává na jednom místě.

Zato kopaná přitahuje stále více diváků. Fotbalové zápasy byly hojně navštěvovány s průměrnou účasí přes 200 osob. Oddíl kopané sehrál 22 zápasů mistrovských a 23 přátelských. Ve III. třídě A skupiny umístilo se toto družstvo na 2. místě. Zápasy se hrály s velkou vervou. U jednoho z nich došlo k těžké zlomenině nohy hráče Jar. Sajdoka na hřišti Ostroje v Ostravě. Druhý těžký úraz utrpěl Zdeněk Stříž v Bašce kopem soupřícího hráče do hlavy.

Dorost se umístil v mistrovské soutěži na 2. místě. Za toto umístění byl odměněn městským výborem tělovýchovy poukazem na rekvisity. Dva hráči dorostu, Moták a Struhala hráli dvakrát za representaci Ostravy. Při zemědělských pracích odpracovalo 120 členů Sokola přes 3.300 hodin na JZD, st. statku a u soukr. rolníků.

                                                    Náboženský život.

Náboženství ve škole je vyučováno u 32% dětí. Kostel navštěvují hlavně občané z vesnice, malá část chodí do kostela také ze Šídlovce. Růstem politického uvědomění obyvatelstva podstatně ubývátěch, kterým je náboženství potřebou.

27. ledna, poprvé v historii Hrabové, předseda ObNV s. Šostý přijal do svazku obce novorozené dítě a tajemník Josef Mazák provedl o tom zápis do pamětní knihy. Občanský obřad patřil Aleně Záviské, která se narodila v rodině hutníka Rud. Záviského čís. 164. K slavnostnímu přijetí přišli kromě rodičů a příbuzných byli přítomni  také někteří členové nár. výboru, Výboru žen,  pionýři a další občané. Byli též přítomni zástupci Měst. NV a ředitel ostravské televize s. Mokroš se dvěma spolupracovníky.

Celý obřad, u něhož hrála reprodukovaná hudba, byl lidsky prostý a přitom důstojný. Všechno to bylo tak srdečné, teplé, lidské. Bylo slyšet slova o vlasti, o jejím lidu. Obešlo se to bez mystérií, bez svatých a nebes. Ti všichni, kdož přišli, přišli s láskou a opravdovou účastí uvítat nejmladší občanku, která tak upřímně vešla do svazku občanů rodné obce. Slavnost přijetí byla také zfilmována ostravskou televisi a její pracovníci Eva Kunertová a Josef Kobr se stali dítěti kmotry.

                                                          Různé.

16.1. byl v obci požár, u něhož požárníci ani nezasahovali. Oheň vznikl v noci v garáži Lud. Sobka č. 488, pravděpodobně od baterií a zničil vnitřní zařízení místnosti a karoserii auta. Oheň byl včas uhašen domácími lidmi. Bylo to štěstí, neboť by došlo k výbuchu metanového plynu, jímž je auto poháněno. Způsobená škoda činila 8.000 Kčs.

27. a 28. dubna bylo možno pozorovat na obloze tzv. Mrkosovou kometu, která svítila po tři noci. Její mlhavě svítící ohon tvaru metličky vystupoval kolmo z jádra jasnější hlavy. O tomto úkazu psaly noviny dva měsíce napřed.

14. srpna ve večerních hodinách prohnala se naším krajem silná větrná smršť, spojená s bouří a průtržem mračen a způsobila na Ostravsku značné škody. Živelní pohroma se nevyhnula ani naší obci a zanechala po sobě smutný obraz zkázy. Za malou chvíli padly jí za oběť stovky velikých topolů, olší a jiných stromů ve vrbině. Stromy byly zpřelámány a vyrvány i s kořeny jako po velké bitvě.

Nemenší škody natropila pustošivá smršť na zahradách s ovocnými stromy. Zasáhla též jeviště hostince U lípy i samotnou lípu. Tato byla postižena přírodní pohromou již po druhé. A tak z kdysi krásného stromu zůstal jen pahýl s jednou boční větví. Také elektrické vedení bylo značně poškozeno padajícími stromy. Telefonní linky byly potrhány, horní část obce zůstala dva dny bez světla.

Tomuto hroznému dílu čelili členové požární ochrany spolu s několika občany. Od 20. hodiny do noci odstraňovali zničené stromy z cest ve vesnici a na silnici do Nové Bělé, Vratimova a Kunčic. Odklizovacích prací se zúčastnili: Vojt. Černík starší, J. Piskoř, Rud. a  Boh. Balušek, Frant., Jiří a Václav Adámek, In. Březina, A. Borek, Vojt. Janša, Lud. Lička, Fr. Šostý, Jos. Mazák, Alois a Mil. Lipina, Vlast. Kvapík, Jarm. Peřinová, Vít. Prokop, Bř. Karlinský, Fr. Nováček, Jan Ertl a Jos. Dřímal.

Dne 5. října byl um lidského ducha korunován vypuštěním umělé družice země, tzv. Sputnika do kosmického prostoru. Umělá družice, zkonstruovaná  sovětskými vědci a techniky, byla vynesena do kosmu raketou. Váží 80 kg a pohybuje se ve výši 900 km.

Druhý Sputnik byl vyslán do vesmíru 3.11. a ten vážil 500 kg. Obíhá okolo země ve výši 1.200 km. Družice nesla ve svých útrobách i psa Lajku, na jehož tělo byly zamontovány přístroje na sledování účinku letu na živý organismus. Po 7 dnech se stala aparatura družice nečinnou a tím také skončil život slavné Lajky. Ušlechtilé zvíře bylo prvním živým tvorem, který pomáhá člověku dostat se do vesmíru.

V podzimních měsících byly zbourány dvě staré budovy a to: část domu č. 139, v němž bývalya před desítkami let hospoda u Lípy patřící rodině Černých. Druhá je stará kovárna na horním konci obce u domu č. 14, v níž bušil perlík a kladivo několika generací. Naposled v kovárně provozoval živnost Rudolf Kolář, a to přes 20 let.

První urny zpopelněných občanů v letošním roce, Rud. Buchorka, Jindř. Pachoty a Vlast. Brady byly uloženy v urnovém háji.

                                                                       Závěr.

Zápisem kroniky za rok 1957 končí svou kronikářskou činnost Štěpán Janša, jemuž pracovní přetížení v povolání a také chatrné zdraví brání pokračovat v této práci. Měl tuto práci rád. Neuměl ji však dělat tak, jak by si přál. Přesto chce se na ní podílet s novým kronikářem.

                                                                    Rok 1958.

Rok 1958 bychom mohli charakterisovati událostí pro život obce nanejvýš významnou, protože do JZD vstoupili všichni výkonní zemědělci. V tomto roce se začaly také zřizovat provozovny místního hospodářství, jejichž úkolem je poskytovat obyvatelstvu různé služby. Konečně se rok 1958 zapsal do myslí občanů tím, že v něm byl položen vodovod po celé Paskovské ulici.

Počet obyvatel s trvalým pobytem stoupl o 136, takže k 31.12.1958 měla Hrabová 4.633 obyvatel, z toho 2301 mužů a 2332 žen. Počet přechodných pobytů poklesl z 704 na 653. Podle záznamů Ant. Vašíčka zemřelo v r. 1958 22 občanů, z toho 12 mužůa 10 žen.  Zemřela také nejstarší občanka Hrabové ve věku 98 let. Je o ní záznam v kronice za r. 1956.

                                                         Hospodářský život.

Pro zajištění služeb obyvatelstvu zřídil NV několik provozoven místního hospodářství. Pracují v nich muži po svém zaměstnání, důchodci a ženy. Každá provozovna má svého vedoucího, který je zodpovědný za hospodaření provozovny národnímu výboru. Za národní výbor je zodpovědný za provozovny náměstek předsedy s.  František Beneš, účetním je s. Josef Choleva.

Byly zřízeny tyto provozovny: malířství pokojů, natěračství, dámské, a pánské krejčovství, holičství. Krejčovská provozovna byla zřízena v jedné ze tříd staré školy (budova u fary), holičství v bývalé provozovně Josefa Záviského. Ostatní provozovny nemají místnosti. Všechny provozovny dohromady mají 10 zaměstnanců.Hodinová mzda malíře činí 6 Kčs, vedoucího pracovníka 6.50, natěrače 6 Kčs. Plat švadlen je 5 Kčs za hodinu. V holičství byl stanoven pevný plat 600 Kčs měsíčně. Jak se provozovny osvědčí, bude možno  posoudit až později.

Kromě provozoven provádí služby obyvatelstvu ještě někteří soukromí živnostníci. Jsou to: Ludvík Folta stolařství, Boh. Balušek a K. Folta obuvnictví, Fr. Janík holičství. Inocenc Březina pro těžkou nemoc holičskou živnost ukončil. Kovářská živnost Rudolfa Koláře zanikla jeho smrtí. Kovář Jan Šimek přešel do JZD. V tomto roce uzavřely Ostravské pekárny bývalou pekařskou provozovnu Arnošta Noska, protože jak po stránce zařízení tak po stránce hygieny už nevyhovovala.

24.4. byla přidělena Krajské správě spojů místnost pro poštovní úřad v budově bývalé školy na Bažanově ulici. Dosud byla pošta umístěna v naprosto nevyhovujícím domku před školou.

V lednu vyhověl dopravní podnik žádosti MNV o změnu jízdního řádu autobusu tak, aby vyhovoval žákům, dojíždějícím do školy. Byly i jinak rozmístěny zastávky. DPMO zamítly žádost na zrušení 2. pásma v naší obci s tím, že provoz autobusů je nerentabilní. Zůstává tedy jízdné pro 2. pásmo 1 Kčs, zatímco v 1. pásmu se platí 60 haléřů.

Bylo požádáno o zřízení autobusové linky Hrabová – NHKG pro dopravu dělníků na směny a zpět.

                                                          Zemědělství.

Tento rok byl pro rozvoj zemědělství v Hrabové zvlášť významný. Byl učiněn rozhodný krok k jeho socialisaci. Ještě na začátku roku obhospodařovalo JZD jen 54 ha zemědělské půdy a jeho členem nebyl ani jeden výkonný zemědělec. Během roku 1958 vstoupilo do družstva 24 výkonných rolníků a 35 kovozemědělců, celkem se 350 ha půdy.

17. září se konala ustavující schůze JZD, na které bylo zvoleno nové předsednictvo v čele s Josefem Ličkou. Ze starého JZD zůstali v předsednictvu Ludvík Sobek a účetní Evžen Plšek ze Šídlovce. Nově přibyli Bedřich Chlupatý jako zootechnik, Jaroslav Olšák jako agronom, Václav Petr, Josef Chlupatý, Fr. Nováček a Marta Slížová. Na podzim už zasévali družstevníci podle nového osevního plánu a ještě před koncem roku začali s úpravou terénu pro nový kravín.

Je pochopitelné, že tento rok byl pro zemědělce velmi těžký. Těžko se loučili se soukromým hospodařením, kde mohli o všem rozhodovat sami. Kromě toho menšinové družstvo, zřízené na statku Mojžíška č. 19, který mu byl přechodně odňat, je spíše od vstupu odrazovalo než přitahovalo. Členové operativní skupiny spolu s MNV, KSČ, radou žen a jinými organisacemi vyvinuli velké úsilí, aby přesvědčili zemědělce o prospěšnosti jejich vstupu do JZD. Nakonec se jim to podařilo. Věříme, že ke prospěchu celé obce  a  zemědělců samotných.

Pro názornější představu o průběhu socialisace bude dobré si vzít některé zápisy ze schůze rady a pléna MNV:

27. února informuje předseda MNV s. Šostý plenum, že od podzimu 1957 probíhají soustavné pohovory se zemědělci o jejich vstupu do JZD.

24. března byly na mimořádné schůzi rady za přítomnosti zástupců ONV konány pohovory se zemědělci Růž. Sýkorovou, Ferd. Slívou a Emilem Nováčkem.

25. března byl předmětem jednání rady konečně rozřešeny otázky zemědělců dlužníků. Po rušné diskusi podepsali tito přihlášky do JZD.

27. března podává s. Šostý na zasedání pléna MNV zprávu o činnosti operativní skupiny, jejíž práce teprve v poslední dny přinesla výsledky. Pohovory se nyní provádějí denně. Soudr. Šostý se zavázal, že operativní skupina neustane ve své činnosti, dokud nebude provedena úplná socialisace vesnice.

31. března byli na schůzi rady pozváni zemědělci Štěpánka Kudělková a Karel Šugar. Po schůzi a pohovoru s paní Kudělkovou rozhodla rada pozvat s. Provazníka ze soc. zabezpečení, aby vysvětlil manželům Kudělkovým sociální a důchodové zabezpečení družstevníků. Zemědělec Šugar se nedostavil a proto rozhodla rada předat jmenovaného radě ONV k vymáhání dlužných dodávek.

4. dubna navštívili zemědělci Josef Lička, Jaroslav Olčák a Emil Nováček společně s Lud. Sobkem a předsedou a tajemníkem NV státní statek v Bohumíně.

8. dubna byli pozváni na mimořádné zasedání rady zemědělci Josef Kroček, Zdeněk Sýkora a Štěpánka Kudělková, aby se s konečnou platností vyjádřili, jak vyrovnají dlužné dodávky a zda vstoupí do JZD.

24. dubna na plenárním zasedání MNV uvádí s. Šostý, že zemědělci jsou ochotni podepsat přihlášení, a  od 1.10. 1958 budou společně hospodařit. Soudr. Kocián, člen operativní skupiny obrací se na členy MNV s výzvou, že všichni členové MNV mají pomoci prorazit cestu k socialisaci vesnice.

28. května hovořili členové rady se zemědělci Oldřichem Ličkou Františkem Kudělkou a Karlem Šugarem. Bylo jim vysvětleno, že v případě nesplnění dodávek bude jejich věc předána k projednání ONV a prokuratuře. Oldřich Lička namítl, že není jeho vinou, že nesplnil dodávky a nemá nic proti tomu, aby rada postupovala podle zákona. Do JZD vstoupí až 1.10.1958 s ostatními zemědělci. Paní Kudělková v zastoupení svého manžela sdělila, že dluh v obilovinách a bramborách vyrovná, ale mléko nemůže. Má tlumčit radě od svého manžela, aby rada použila § 50/55. Zemědělec Šugar rovněž tvrdí, že nesplnění dodávky mléka nezavinil, není schopen dluh vyrovnat a nenamítá nic proti tomu, avy rada postupovala podle zákona.

29. května se ve zprávě na plenárním zasedání oznamuje, že k tomu dni bylo získáno pro socialisaci vesnice 7 zemědělců s celkovou výměrou 71 ha zemědělské půdy. Jsou to: Bedřich Sýkora, Mirek Piskoř, Jos. Adámek, Marie Ličková, Bohuš Sobota a Ferd. Slíva.

29. června se konala schůze všech zemědělců. Téměř všichni již podepsali prohlášení, že souhlasí s HTÚP (hospodářsko - technická úprava půdy), byla ustavena komise pro místní úpravu pozemků z těchto členů: Josef Lička, Bedřich Chlupatý, Jaroslav Olšák, předseda MNV Šostý, tajemník MNV Mazák, předseda JZD Sobek.

30. července byla vydány vyhláška, že zemědělci nesmějí prodat bez svolení MNV žádný živý ani mrtvý inventář. Bylo zastaveno trestní řízení proti zemědělcům dlužníkům. Jen kvozemědělec a povozník Hubert Šín byl povolán před trestní komsi.

27.8. se hovří ve zprávě operativní komise, že je již připraven plán společného osevu. Bylo již vyhlédnuto místo pro stavbu kravína. Zemědělci navštívili JZD Hlavnice, aby poznali jeho hospodaření. Byli s prohlídkou spokojeni. Náněstek předsedy ONV s. Dluhoš zdůrazňuje, aby MNV vyvinul největší inciativu při výstavbě kravína a ukazuje na příklad družstevníků z Bělé. Připomíná také, aby potvrzení o vstupu do JZD byla co nejdříve vyměněna za řádné přihlášky. Jsme jedná obec v kraji, která dosud žádné přihlášky nemá.

Potud zápisy ze zasedání. Vidíme, že přesvědčování nebylo lehké. Velké úsilí zde vyvinuli členové zvláští operativní skupiny, zejména soudruzi Šostý, Mazák, Brablec, Kocián. Dále pak soudruzi Ladislav Linhart, Ludvík Sobek, Václav Mokryš a Anděla Kolichová. Velmi vydatně pomáhali operativní skupině náměstek předsedy ONV s. Jan Dluhoš a předseda ONV s. Leopold Fajkus.

Když byla potvrzení o vstupu do JZD zaměňována za řádné přihlášky, nikdo ze zemědělců nechtěl podepsat první. Všichni naléhali na Františka Kudělku jako na nejstaršího, aby nejprv podepsal on. „Tuž vy smradi hromští, vy se bojitě? Dejtě to sem!“ Řekl a podepsal. Po něm Josef Lička, Jaroslav Olšák a ostatní. Nakonec podepsal s pláčem Augustin Míček. (Napsáno podle zprávy Josefa Mařáka).

17. září se konala v hostinci u Chlupatého ustavující schůze rozšířeného JZD. Byl to jistě pro obec den nejvýš významný. Vždyť do jednoho proudu s dělníky se zapojili zemědělci – druhá nejdůležitější složka naší společnosti, kteří doposud stáli stranou. Slavnost chvíle potvrdili svou přítomnosti zástupci ONV, KSČ, MNV, masových ogranisací a školy. Nové družstevníky přišli pozdravit i žáci OSŠ písněmi a recitací.

Ovzduší bylo srdečné, jako by se ledy prolomily. Jednomyslně byl zvolen a bouřlivým potleskem byl přivítán nový předseda zemědělec Josef Lička, jednomyslně bylo zvoleno i nové představenstvo.

Stav socialisace k 20.9.1958: 76 členů s 279 ha půdy. Zbývá k  socialisaci 67 ha.

Dosud soukromě hospodaří: František Konečný s 5 ha půdy, Alois Adámek s 5 ha, Jan Janša s 6 ha.

20.11. podává předseda finanční komise s. Lad. Linhart zprávu, že se státním statkem je v socialistickém sektoru 545 ha zemědělské půdy, což je 79%. K získání do JZD připadá v úvahu ještě 30 ha. Ostatek je rozdroben na záhumenky a zahrady, 20 ha je ve vlastnictví VŽKG.

Předseda JZD s. Lička informoval plénum o průběhu podzimních prací a vyzval přítomné, aby splnili své závazky a přišli pomoci, až se začne s výkopem základů pro kravín. Předseda KSČ s. Brablec podpořil jeho výzvu a oznámil dobrou zprávu, že naše družstvo ukončilo všechny podzimní práce jako  první na okrese.

JZD byla uvolněna místnost v přízemí staré školy pro úřadovnu. Rada schválila nového předsedu zemědělské komise, kterým se stal Václav Petr.

26.11. vypracovalo představenstvo JZD za účasti agronoma STS plán rostlinné výroby na r. 1959, plán na zajištění krmných dávek a návrh na pracovní jednotku v rostlinné výrobě. Bylo zakázáno Herbertu Šínovi provozovat povoznictví. Veškeré povoznctví provádí nyní JZD.

                                                         Zemědělství všeobecně.

Jarní práce byly vlivem nepříznivého počasí opožděny o 3 týdny, přesto se je  podařilo včas zdolat, jak v  JZD tak soukromým zemědělcům. Do 15.5. bylo včas vše zaseto i zasazeno kromě kukuřice na zeleno. Řepka přezimovala celkem dobře, i ozimy. Bylo třeba jen místy připráškovat. První byli s pracemi hotovi Josef Chlupatý a Augustin Míček.

29.9. se uvádí ve zprávě, že škody způsobené povodní zavinily, že někteří zemědělci nemohli splnit dodávku obilovin. Vcelku však obec dodávky splnila.

Zpráva o zemědělské výrobě za r. 1958 (povinné dodávky + st. nákup):

                                                     Soukr. zemědělci      Včetně menš. JZD:

Hovětí maso – kg                               41.325                     46.031

Vepřové maso – kg                           22.354                     30.365

Mléko – l                                           170.809                   192.307

Vejce – ks                                           88.078                     93.803

Obiloviny -kg                                       91.951                   109.682

Brambory – kg                                 120.116                   137.816

Cukrovka – kg                                  197.020                  217.400

Řepka - kg                                          11.052                    11.052

Seno – kg                                           14.242                    15.902

 

Stav hosp. zvířectva k 1.1.1959:

                                                             Celá obec                      JZD

Hovězí dobytek – ks                               341                               239

z toho dojnic – ks                                    179                              102

Vepřový dobytek – ks                               ?                                146

                                                    Politický a veřejný život.

Plenum v čele s předsedou Fr. Šostým a tajemníkem Jos. Mazákem čítalo 30 členů. Členové se scházeli jednou měsíčně s 80% ní účastí. Rada NV měla 9 členů a její chůze se konaly co 14 dní. Do rady byli zváni i předsedové stálých a pomocných komisí.

V červenci se přestěhoval národní výbor z budovy č.p. 21 do upravených místností  bývalé školy na Bažanově ulici. Zároveň byly v této budově uvolněny místnosti pro poštu a knihovnu. Neobešlo se to bez potíží, neboť KNV chtěl budovu zabrat pro knihovnu Služby škole.

Národnímu výboru se v tomto roce podařilo splnit tak závažný úkol jako je socialisace vesnice. Jak je vidno ze zápisů o zemědělství, vyžádalo si to nemalé úsilí některých členů NV, kteří tvořili operativní skupinu. Mnoho večerů, ba i nocí, trávili přesvědčováním zemědělců.

Druhým takovým závažným úkolem bylo položení vodovodu po celé délce Paskovské ulice.

Voda, to už je stará bolest Hrabové. Málokde byla ve studni dobrá voda a občané dolního konce putovali s kbelíky a hrnci na vozíčkách k pumpě u kostela. Proto si NV ihned po svém zvolení v r. 1954  stanovil postavení vodovodu jako svůj prvořadý úkol.

Náklady na vodovod činily přes 1 milion korun. Jeho hodnota je však mnohem větší, 2 miliony korun. Přípojky si totiž kopali občané sami a taktéž hradili materiál.

O dalším úkolu NV, postavení sušicí věže, bylo hovořeno v souvislosti s požární ochranou. O zřízení provozoven zase v souvislost s místním hospodářstvím. Plánované provozovny klempířská, pokryvačská a zednická nebyly zřízeny, protože se pro ně nenašly pracovní síly.

Vcelku tedy možno říci, že NV vykonal v tomto roce kus práce a své úkoly splnil.

Co se NV ještě nepodařilo, je získat širší účast občanů na správě obce. Tak na schůzi rady obce 15. října se hovoří o tom, že poslední besedy s občany proběhly v červnu s průměrnou účastí jen 12 občanů na obvod. Také se nepodařilo dosáhnout toho, aby se všichni členové NV podíleli na úkolech rovnoměrně. Na příklad agitační neděle 16. března za úplnou socialisaci vesnice se zúčastnilo pouze 27 občanů, z toho jen 9 členů NV.

Platným pomocníkem NV byly komise: finanční, pro výstavbu, pro místní hospodářství, pro obchod, pro zemědělství, pro vnitřní věci, zdravotní, bytová a školská. Podle zprávy finanční komise nezůstaly v plnění státních příjmů žádné velké nedoplatky, plán domovní daně byl splněn na 104%. Členové této komise provedli průzkum nadměrných bytů za účelem vyměření poplatků. Nadměrných bylo zjištěno asi 20.

Podle hlášení okrskového zmocněnce pro vnitřních věcí většina přestupků se týkala cyklistů, kteří jezdí bez osvětlení. Trestných činů bylo spácháno 7. Bylo to zanedbání povinné péče o děti, podvody a krádeže na ubikaci. Rozmáhá se také trestní činnost mládeže, kterou nechávají rodiče dlouho do noci bez dozoru.

Komise zdravotní rozhodla o poskytnutí jednorázové výpomoci přestárlým osobám ve výši 250- 300 Kčs v 69. případech. Ve 12 případech odmítla pomoc v důsledku alimentační povinnosti dětí. Bytová komise  měla začátkem roku v evidenci 46 žadatelů o byty, během roku jich 16 uspokojila. Čtrnáct žádostí bylo vyřazeno, 11 nových přibylo. Koncem roku zůstalo tedy 27 žádostí.

Některé jednotlivé záznamy:

29.5. bylo rozhodnuto, že z místností v bývalé družině mládeže bude MNV obhospodařovat kuchyni (pro hodiny vaření ve škole), sál pro promítání filmů a jiné akce, místnosti za jevištěm a kancelář. Ostatní místnosti byly dány k dispozici Krajské stanici mladých přírodovědců. V lednu 1958 byla předsedovi MNV zvýšena funkční odměna po dobu nemoci tajemníka na 1.500 Kčs měsíčně. Zároveň byla přiznána měsíční odměna 400 Kčs předsedovi KSČ jako členu rady.

 Členky Výboru žen aktivně pomáhaly MNV v plnění jeho úkolů, spolupracovaly se všemi složkami NF. Provedly během roku několik pěkných akcí. Uspořádaly 5 kurzů šití, které vedla velmi oblíbená s. Formová ze Šídlovce. Svými výtvory z kursů se pak ženy pochválily na úspěšné modní přehlídce, konané v rámci MDŽ v sále OB na Šídlovci. Přišlo se na ni podívat na 150 návštěvníků. Výbor žen uspořádal také výstavku ručních prací, na kterou  se přišlo podívat 300 osob.

Velmi pěknou akcí se stalo přijímání narozených dětí do svazku občanství. Takovým slavnostním způsobem bylo v tomto roce přijato 17 malých občánků. Výbor žen však nezapoměl ani na občany nejstarší. Členky navštívily na MDŽ  22 žen  starších 80 let, blahopřály jim a podarovaly malovanými srdíčky. Manželům Palkovským ze Šídlovce připravily důstojnou zlatou svatbu.

O prázdninách organizoval Výbor žen pro děti, které zůstaly doma, pět jednodenních výletů, kterých se zúčastnilo průměrně 30 dětí. Uspořádáno bylo během roku 5 besed, z toho 3   se zemědělskými ženami. Členky pomohly zemědělcům i s brigádami, odpracovaly 2.900 hodin a o 900 překročily svůj závazek.

                            Činnost místní skupiny Čs. Červeného kříže.

                                  (Zpracováno dle záznamu br. Aloise Lipiny).

Činnost místní skupiny byla v tomto roce opravdu bohatá. Dostalo se jí také uznání. Získala jako nejlepší v okrese z 31 místních a 9 závodních skupin putovní vlajku. Okresním výborem byli odměněni br. Karel Balušek, Helena Sedlíková a Aloisie Ševčíková. 7 členů se za odměnu zúčastnilo třídenního zájezdu na Slovensko.

Místní skupina uspořádala v r. 1958  12 přednášek, z toho 9 lékařských. Přednášky navštívilo celkem 390 občanů.

V týdnu ČsČK mohli občané Hrabové a Hrabůvky a rovněž žáci škol obou obcí seznámit se s životem a prací vietnamského lidu. Soudr. Vilém Hajduček, který působil 3 roky na vyslanectví v Hanoji, zapůjčil exponáty k provedení výstavky a sám ji oživil přednáškou a výkladem. Výstavku navštívilo 1.356 občanů. Články o výstavce byly uveřejněny v denním tisku.

Bylo vyškoleno dalších 123 nositelů odznaku PZO a 145 členů zdravotních hlídek. V listopadu začalo zdravotní školení družiny za účasti 16 zdravotníků pod vedením br. Mičoly. Sestry Plšková a Marynčáková vedly na místní škole školení BPZO (Buď připraven k zdravotnické obraně).

Svých vědomostí a dovedností užili členové místní skupiny při očkováních, při slavnostech a sportovních podnicích, během žní. Věnovali zdravotnické službě 1385 hodin, a to hlavně soudružky: Marie Trenětlová, Jarmila Plšková, Žofie Sumarová a Štěpánka Šindlerová.

V propagační činnosti bylo získáno 101 nových členů. Tím se rozšířila členská základna na 261 členů, počet dárců krve vzrostl na 109.

                                   Místní jednota požární ochrany.

                                      (Podle zápisu br. Aloise Lipiny).

V tomo roce se upevnila jednota po stránce hospodářsko – technické. NV v Ostravě předal MNV v Hrabové moderní inventář, starý inventář a stará výzbroj byly odepsány. Byla dostavěna věž na sušení hadic, na níž členové jednoty odpracovali 1814 hodin. Nejbvíce br. Ludvík Balušek, Vojtěch Černík Jan Ertl a Ludvík Lička mladší. Zvlášť je třeba se zmíniti o s. Eduardu Kovalovi, vedoucímu mistru Hutních montáží a členu NV, který zajistil dokumentaci i materiál a sám montáž vedl. Na některé práce přispěl MNV a jednota úrhnnou  částkou 4.707 Kčs. Její hodnota je však 34.000 Kčs. Do přízemí požárního domu byl zaveden vodovod. Doposud zůstala nevyřešena otázka, jak má být odměňován zbrojíř (br. Lud. Lička).

Členové místní jednoty zasáhli v těchto případech:

26. června při požáru papírny přispěchala hrabovská jednota první na pomoc. Oheň byl záhy lokalizován.

6. srpna ve vepříně státního statku vznikl oheň od pařáku. Nebýt včasného zásahu, mohlo dojít k velké škodě.

18. září při požáru na  Závodí zasáhli členové jednoty obětavě za velmi nepříznivého počasí.

17. října zavinil vznícení sena u Emila Drdy na Ščučí neopatrný kuřák odhozením nedopalku. Oheň byl naštěstí vzápětí sousedy uhašen.

29. července se rozvodněná Ostravice opět vylila z břehu a zaplavila půl vesnice. Byl vyhlášen poplach. Provoz na mostě do Vratimova byl přerušen. Hlídač vodárny se musel vyšplhat na střechu, odkud jej členové jednoty zachránili na gumovém člunu. Rolníku Chlupatému u mlýna vystěhovali dobytek.

Kromě těchto akcí pomáhali členové jednoty i jinak. O žních drželi noční hlídky, vykonali prohlídky výmlatových  středisek a postarali se o nápravu nedostatků. Zavlažovali pomocí stříkačky řepná pole státního staku. Pomáhali členům NV při domovních protipožárních prohlídkách. Uspořádali školení zaměstnanců JZD, st. statku a Prefy o protipožární technice. Pomocí místního rozhlasu byli občané a hlavně děti informován o vzniku požárů a jejich zamezení. Na ukončení činnost uspořádala jednota Den otevřené zbrojírny spojený s výstavou nové techniky. Tato akce neměla očekávaný účinek. Navštívilo ji jen 45  občanů a dětí.

Osm členů jednoty doprovázelo na poslední cestě milovaného básníka, slezského barda Petra Bezruče při převozu z Místku do Ostravy.

Jednota trpí nedostatkem nových členů. K 1. lednu 1958 bylo činných 52 mužů a 6 žen.

5. srpna zemřel dlouholetý zasloužilý člen jednoty Rudolf Kolář ve věku 55 let. Při smutečním obřadu v domě zesnulého, který byl kovářem, zvonili po zahrání hudby jeho vyučenci na kvadlinu. Před zbrojnicí rozloučili se s ním členové požární jednoty sirénami a minutovým tichem. (Zaznamenal Ant. Vašíček).

                                   Svaz zahrádkářů a ovocnářů.

Svaz byl založen hlavně zásluhu př. Jana Mináře čp. 341 a př. Fr. Vavrušky čp. 364. Dne 2.2.1958 se konala ustavující schůze, na které se sešlo 15 členů. Byl zvolen tento výbor: Předs. Jan Mynář, jedn. Alois Povrus, zapis. Jar. Karlínský, pokl. Jan Ertl, hosp. Rud.  Petr, zást. do okr. odbočky Fr. Vavruška, revis. Fr. Minář, Lud. Štůsek, čl.výb. Jos. Jurečka, Rob.Tomčala, Rud. Vašíček, Kar. Chlupatý.

Za rok 1958 bylo konáno 11 schůzí výboru a 6 schůzí členských, při nichž uspořádány 4 přednášky. Byly také uskutečněny 3 exkurze (2 do Hošťálkovis, 1 do Výškovic) a zájezd na výstavu ovoce  do Opavy. Svaz obstarával svým členům umělá hnojiva a postřiky. Jako vyvrcholení činnosti svaz uspořádal společně s Hrabůvkou velmi zdařilou výstavu ovoce, kterou kromě školních dětí shlédlo 500 návštěvníků.

Během roku vzrostl počet člnů na 94. Je to hlavně přičiněním předsedy př. Mynáře, který neúnavným přesvědčováním získával jednoho člena po druhém.

V tomto roce se urodilo mmořádně mnoho ovoce, hlavně jablek. Prodávala se i po 50 hal za kg. Mnoho jich lidé zpracovali na mošty a víno, ale co nestačili zpracovat, to shnilo na zemi.

                         Tělovýchovná jednota Sokol v r. 1958.

Byl založen r. 1908 a oslavil letos 50. výročí svého založení. Slavnostní schůze v sále bývalé Družiny mládeže se zúčastnil i zakládající člen Sokola br. Ant. Adámek a MUDr. Josef Adámek. Starosta Sokola s. Karel Stibor načrtl přítomným průběh činnosti spolku za oněch 50 let. Založen byl za přítomnosti 49 členů. Měly se v něm sjednotit všechny síly proti germanisačním snahám závodů jak ve Vítkovicích tak ve Vratimově. Zakládající členové byli Ant. Adámek, Št. Němec, Fr. Rušar a Zd. Oliva. Karel Stibor sledoval pak činnost jednoty za první republiky, vzpoměl bratří, kteří se stali obětí za 2. sv. války a nakonec s uznáním hovořil o podpoře, která je věnována Sokolu dnes. Na vystavění klubovny dostala jednota od Státního výboru pro tělovýchovu a sport 40.000 Kčs a na úpravu hřiště 6.000 Kčs. Kromě toho dostává pravidelný příspěvek, letos to bylo 10.000 Kčs.  V současné době se cvičí pravidelně v základní tělesné výchově, hraje se fotbal, odbíjená, česká házená a připravují se podmínky pro stolní tenis a lední hokej. Pro stolní tenis má jednota 2 stoly, pro lední hokej výzbroj v hodnotě 9.000 Kč.

Otázku však stále zůstává práce mladých lidí v tělovýchově, větší zodpovědnost sportovců, cvičitelů i trenérů v každodenní práci. V závěru poděkoval s. Stibor všem kdož se v každodenní práci podílejí na rozvoji tělovýchovy.

V tomto roce se začalo cvičit hlavně přičiněním NV v dobře vybavené tělocvičně nové školy, kam byla přenesena činnost z nevyhovujícího sálu U lípy.

16.3. uspořádala jednota akademii v malém sále bývalé Družiny mládeže. Program žactva, dorostu a členstva byl dobře připraven a velmi se divákům líbil.

V tomto roce odpracovali členové Sokola v rámci akce T na výstavbě kabin na hřišti celkem 2288 hodin. Na této práci se podílelo 55 mužů a dorostenců a 7 žen a dorostenek. Největší podíl má br. Stibor, který den jak den po práci dojížděl na stavbu a setrvával tam pozdě do večera. Odpracoval přitom 498 hodin. Značný počet hodin, 345, má i s. Ladislav Stibor, dále Josef Jurečka, Radek Janša, Láďa Kantor Jaroslav Kašík, Jaroslav Šmíd a Ant. Stibor.

                                          

 

                                       Veřejné podniky a manifestace.

24.2. bylo vzpomenuto 10 letého výročí únorových událostí na slavnosti U lípy, která byla zahájena lampionovým průvodem. O významu února promluvil s. Jan Dluhoš, náměstek předsedy ONV. Školní mládež předvedla pěkně nacvičná čísla zpěvu, recitace a hudby za vedení uč. Chvostka a s. Morkesové.

                                                      1. máj 1958.

Zaujme jistě význačné místo v historii prvních májů v Hrabové. Bylo to poprvé, kdy se konal přímo v Hrabové a ne jako doposud ve Vítkovicích nebo v Ostravě. Hrabovského průvodu se zúčastnili i občané z Vratimova, kteří tak opláceli hrabovským rok předchozí. Průvod se seřadil na horním konci u státního statku. V průvodu bylo 8 alegorických vozů, z toho 3 měl Průzkum, Prefa JZD, Sokol, škola a Krajská stanice mladých přírodovědců po jednom. U křižovatky se připojili vratimovští. Jejich průvod byl početnější, projevila se mohutná podpora Vratimovských papíren. Celkem se průvodu zúčastnilo