Navigace: Vladimír Slavík > Pamětní kniha obce Hrabová II > Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 14.

Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 14.

 

Ze sociálního fondu platili družstevníci za své členy nemocenské pojištění, které je opravňuje k lékařskému i nemocničnímu ošetření a k opravě zubů. Před vánocemi vyplatili v družstvu přídavky na děti členům, kteří nedostávali přídavky z jiného pracovního poměru ve výši průměrné 300 Kčs.

Z kulturního fondu hradilo JZD zájezd autobusem na zemědělskou výstavu do Brna a na Macochu. 29. srpna uspořádali družstevníci dožínkovou slavnost v zahradě hostince U lípy. Byly napečeny koláče, podávaly se jitrnice, jelita, vepřové pečínky. Byla i tombola.

Dlouho nemohlo družstvo najít závod, se kterým by uzavřelo patronátní smlouvu. Podařilo se to až 28.4.1959 a patronátním závodem JZD Hrabová se stal podnik Zásobování vodou a kanalizace  Ostrava. Družba s tímto závodem je pro JZD opravdu prospěšná, patronátní závod pomáhá brigádami a ředitel ing. Diviš pomohl osobně při provádění inventury. Družstvo mělo plnou oporu i u MNV, u vesnické organisace KSČ, NF. Brigádami pomohly i škola, Výbor žen, Požární sbor, Sokol, ČSM, SČSP, Zahrádkáři, ČSČK, uliční výbory, myslivci a jednotliví občané.

S náborem mládeže do zemědělství je to prozatím nevalné. Do schůze rady byli pozváni rodiče dětí, které by přicházely v úvahu pro vstup do zemědělství, ale jednání nebylo úspěšné. Většina rodičů se bránila aby jejich děti šly do zemědělství  z toho důvodu, že se tam málo vydělá.

Nakonec, když jsme se seznámili s průběhem hospodaření v JZD i s jeho výsledky, můžeme říci, že v 1. roce společné práce dosáhli hrabovští zemědělci pěkného úspěchu, který je radostným příslibem do budoucna. Dosažené výnosy potvrzují, že představenstvo družstva bylo vybráno dobře. Předseda Josef Lička z čp. 30 má klidnou povahu a patřičný rozhled, obojí podepřené dobrým poměrem k lidem. Tyto vlastnosti mu pomohly rozřešit nejeden spor mezi družstevníky a usměrnit jejich myšlení k novému způsobu života. Snad ještě trochu rozhodnější by měl být a vyžadovat od členů více kázně a důslednější plnění úkolů. Na svém místě byl i zootechnik Bedřich Chlupatý z čp. 176, agronom Jaroslav Olšák z čp. 21. Je jasné, že přechod ke společnému hospodaření způsobil hlubokou změnu v jejich životě stejně jako v životě ostatních zemědělců a že tato změna měla vliv i na vzájemný vztah a myšlení. Je také samozřejmé, že všechny tyto změny se neobešly bez konfliktů vnitřních i vnějších. A tu se až netrpělivě projevuje vúči ostatním Jar. Olšák, když se snaží co nejpoctivěji a nejsvědomitěji zajistit úkoly rostlinné výroby a sám dělá, co může. Chtěl by, aby všichni družstevníci pracovali se zájmem a s celým úsilím jako dříve na svém. A zlobí se, když se to hned nedaří. Zootechnik Bedřich Chlupatý je zase klidný, dovede jednat s lidmi a po odborné stránce je rovněž na svém místě. S ustajováním dobytka měl pernou práci a zhostil se toho úkolu úspěšně. Někdy, pravda, zažil i hořkou chvilku. Manželka Ferdinanda Slívy z čp. 17 se po něm hnala s vidlemi, když přišel pro krávu, aby ji odvedl do družstevního kravína. Ale nakonec to dopadlo dobře.

Oporu mělo družstvo i ve zkušeném účetním Evženu Plškovi ze Šídlovce. Je s podivem, že tuto práci stačil vykonávat ještě po svém vlastním zaměstnání, a to dobře vykonávat. Účetnictví bylo vždy v naprostém pořádku, což jistě mělo pro příznivý vývoj družstva nemalý význam. Kromě toho je s. Plšek člověk veselý, družný s dobrou vyřídilkou, leccos dovedl pro družstvo zařídit.

Důvěru zemědělců v hospodaření družstva vzbuzoval také veselý a šprýmovný skladník Váša Adámek z čp. 334. Ve skladě mu souhlasilo vždy všechno na kilogram a pořádek udržoval vzorný. Velmi inciativně si vedl František Kudělka z čp. 223, vedoucí stavební čety. Důsledně promýšlel každou stavbu, aby se dala pořídit co nejlevněji a aby byla co nejúčelnější. Navrhoval různá zlepšení.

Je třeba vyzvednout starostlivost Lojzy Adámka z čp. 55, předsedy revizní komise, který svědomitě bděl nad hospodařením družstva a Antonína Piskoře z čp. 11, úzkostlivě střežícího družstevní pokladnu.

V prvním roce hospodaření nemělo družstvo dost traktorů, značná část práce byla vykonávána potahy. A tu se zase dobře uplatnili družstevníci Bedřich Gerold z čp. 25, Ladislav Nováček z čp. 12 a Bedřich Sýkora z čp. 35. Z družstevnic se zmíníme  alespoň o jediné, vedoucí kravína Miladě Chlupaté, která se energicky, někdy až příliš energicky, chopila své funkce.

Nemůžeme jmenovat všechny, kteří se hned od začátku společného hospodaření opravdu přičiňovali, byla to většina členů, proto také hned v prvém roce mohlo družstvo vykázat dobré výsledky.

                                                                   Státní statek.

                                         ( Podle záznamů s. Štěpána Janše z r. 1959)

Stav půdy: orná půda 100 ha, louky 43 ha, pastviny 2 ha, zahrady 1,7 ha. Celkem 152,7 ha.

Letošní rok byl nepříznivý pro okopaniny. Kultivační práce nemohly býti dobře a včas provedeny. Bránily tomu prudké deště, které způsobily zatopení velké části osevní plochy cukrovky. Deště ornici ubily, pak 3 měsíce nepršelo a půda zaschla natolik, že k vyorávání cukrovky bylo nutno použít 2 traktorů, když jeden na to svou silou nestačil. Jámy v některých místech, na příklad u Pilíků, byly tak velké, že se v nich mohl ukrývat dospělý člověk. To všechno mělo nepříznivý vliv na výnosy brambor a řepy. Sklizeň obilovin byla naopak lepší jak loni.

 

 

 

Přehled o rostlinné výrobě:

 

Plodina                             Zaseto ha                   q/ha                   q celkem

Pšenice                                  15                            22                          330

Žito                                         22                            24                          267

Ječmen ozimý                         5                            28                          140

Ječmen jarní                            8                            20                          159

Řepka                                       4                           14                            56

Cukrovka                                 5                            80                          400

Brambory                                6                          100                          600

Kukuřice na siláž se sklidilo 3.600 q z 9 ha. Lesní půdu v rozloze 7 ha převzaly státní lesy.

Stav hospodářského zvířectva:

Krávy 57, býci 1, jalovice 24, telata 8, hovězí žír 5, koně 8, hříbata 2.

Skot je červenostrakatý. Od 1. února nechovají na st. statku vepřový dobytek, jednak pro nevyhovující prostory, hlavně však proto, že byla zřízena centrální velkovýkrmna vepřů ve Starém Městě u Fryštáku s kapacitou 2 500 kusů.

Mléka bylo nadojeno 115 614 l, to je o 13 377 l méně než stanovil plán. Bylo to způsobeno nemocí (bank) a také nedostatkem jadrných krmiv. Průměrná dojivost na 1 krávu je 2 024 loproti plánu 2 263 l. Při práci dosáhla nejlepších výsledků Marie Janšová, matka 3 dětí, a to při ošetřování telat. Průměrný denní přirůstek na kus  byl u ní 71 dkg a ze 45 narozených telat jí uhynulo jen jedno. V chovu mladého dobytka dosáhl Jaroslav Slanina průměrného přirůstu 55 dkg na kus a den.

Zaměstnanci statku v počtu 7 rodin se stabilisovali. Přestala fluktuace, je vidět zlepšení v práci. Bydlí v pěkných jedno a dvoupokojových bytech s koupelnou a příslušenstvím. Ke zvýšení životní úrovně přispělo i zřizení kulturní místnosti s televizorem, který farma dostala v minulém roce jako nejlepší farma bohumínského ředitelství (z 32 farem).

Velkou zásluhu o zlepšení práce má mladý správce Miloslav Košťál, který vede hospodářství od r. 1956. Svou pílí, odbornou zdatností a dobrým poměrem k lidem pozvedl práci statku na vyšší úroveň. Soudruha Košťála je vidět všude, jako hospodáře i pomocníka za volantem traktoru i jako opraváře. Pracovníky získává osobně v domcích blízkého okolí pokaždé, když je nutně potřebuje. Při žních pomohlo také asi 15 zaměstnanců Uhelného průzkumu, 8 zaměstnaců Prefy a členové Sokola provedli 2 noční výmlaty.

Během roku byly renovovány všechny hospodářské i obytné  budovy. Byla vyměněna elektroinstalace, zabudována nová okna a dveře ve stájích. Opravením omítky a nalíčením všech budov nabyl celý dvůr nového vzevření. Prostě všude kam nahlédneš je vidět zlepšení.

                                                Uhelný průzkum.

Jako oráč rozorává pole,

tesař osekává trámy,

jako havíř rube uhlí v dole,

vrtař jeho zásobami zajišťuje lepší zítřky republiky.

Aby vnuci jednou při vzpomínce na nynější výstavbu díl

mohli říci při lahodném víně:

„Z Hrabové se průzkum řídil“

Vpisujeme tyto řádky do kroniky.

Jaké jsou dnes úkoly uhelného průzkumu:

Že se na Ostravsku uhlí vyskytuje, je všeobecně známo. Důkazem toho je přes 20 šachet v kraji. Ale naše hospodářství potřebuje znát ještě jiné věci: množství uhelných  zásob v jednotlivých polích, koksovatelnost uhlí, jaké je v poli vodní hospodářství, zda nemůže zemní plyn ohrožovat havíře, případně, zda jej lze těžit.

Průzkum pomáhá také dolům dodatečně ověřovat stav uhelných slojí, neboť je méně nákladný než ražení důlních děl. Pochopitelně projekčním organisacím musí geologický průzkum poskytovat potřebné informace ve struktuře hornin při zakládání nových jam.

V počátcích průzkumu na Ostravsku zajímaly těžaře výsledky průzkumu jen tehdy, když mu zaručovaly ne-li zvýšení, tedy alespoň udržení dosavadní těžby uhlí. Na počátku 1. sv. války bylo hornické podnikání převážně v rukou buržoasie, která prováděla průzkum na vlastní pěst. Proto se kapitalisté vrhali raději na taková dobrá pole, kde vycházelo uhlí přímo na povrch nebo kde se předpokládala mnimální mocnost pokryvu. Nyní nám zůstaly již jen oblasti s mocným pokryvem, s uhlím ve větších hloubkách a se složitými geologickými poměry, které vyžadují  mnohem pečlivějšího a tím i dražšího průzkumu.

Po osvobození, kdy bylo zavedeno plánované hospodářství, stal se průzkum důležitým činitelem ve výstavbě OKD. Ale teprve v r. 1955, kryž byl strojní park sjednocen a přičleněn k OKR, bylo možno uskutečnit systematický průzkum, a to pod názvem Uhelný průzkum.

V roce 1955 byla také dokončena 1. etapa výstavby. Byla dokončena správní budova, podnikové dílny a sklady v Hrabové. Tato výstavba byla uskutečněna na parcelách, které vlastnil Václav Adámek čp.334, Vítězslav Lička čp.54 a Alois Adámek čp. 55. Celková výměra činila 11,54 ha. Výstavby pokračovala v r. 1958, kdy byl postaven objekt pasportizačního střediska a závodní jídelny. V r. 1959 byla dokončena výstavba laboratoří, kde je také umístěn sesterský Ústřední  ústav geologický, jehož ředitelem je ing. Ladislav Hájek.

Vedoucím hlubinných vrtů byl do r. 1951 známý ostravský geolog dr. Václav Šusta, 3 roky potom byl ředitelem Miroslav Bardoň, pak Bronislav Macura, který odešel jako ředitel naftových dolů do Hodonína. Nyní je ředitelem mladý inženýr Jaroslav Lapiš.

Do roku 1953 měl UP Ostrava úseky podle typu souprav. V r. 1954 byly utvořeny 4 závody podle oblastí,  a to ve Stonavě, v Paskově, ve Staříči a v Ostravě. V r. 1958 byl počet závodů snížen na tři, a to v Žukově, Paskově a Staříči. Koncem roku 1959 došlo k další změně v tom smyslu, že závod v Paskově byl zrušen a zůstaly jen dva závody v Žukově a ve Fryčovicích, kam závod Staříč přeložil své sídlo.

Na doporučení sovětské expertizy bylo UP dodáno v r. 1955 20 souprav Cr 1200 a 10 souprav FR 4. Uhelný průzkum zajistil zatím výstavbu dolů v polích  Stonavy, Staříče, Paskova a v poli Oderský.

Zpočátku se projevila mezi zaměstnaci UP a občany Hrabové jakási nedůvěra. Avšak mnohé společné akce, jako oslavy 1. máje, 7. listopadu a jiné ukázaly, že je možno a nutno při dobré vůli nalézt společný zájem. Také zajišťování večerní školy politické ekonomie na stanici VB v Hrabové umožnilo pracovníkům UP seznámit se s problémy obce Hrabové. Pracovníci UP se budou ještě důsledněji sžívat s obcí, aby v r. 1960 v období voleb do NV a NS, kdy nastoupíme do socialismu, žádný vnější pozorovatel nenašel rozdíl mezi občanem obce a pracovníkem UP.

                                  Provozovny místního hospodářství.

Vroce 1959 byly provozovnyrozšířeny o další služby: strojní vyšívání a napínání záclon. Holičství Františka Janíka bylo také převedeno do místního hospodářství.

K 1. listopadu 1959 sloužlo obyvatelstvu 6 provozoven s 19 zaměstnanci. V krejčovské provozovně 7 žen a mužů, ve 2 holičských provozovnách po 1 zaměstnanci, v natěračsví pracovali 2 muži, v malířství 3 muži, ve strojním vyšívání 1 žena a napínání záclon také 1 žena.

Příjem ze všech provozoven od 1.1. 1959 do 1.10. 1959 činil 90.437 Kčs, čistý zisk 5.440 Kčs. Pro názornější představu uvedeme příjmy v jednotlivých provozovnách za měsíc říjen: V  krejčovské 7.410 Kčs, na mzdách vyplaceno 5.871 Kčs. V holičství 1.396 Kčs, na mzdách 905 Kčs. V natěračství  1.560 Kč, mzdy 762 Kč. V malířství příjem 2.450 Kč, mzdy 1.230 Kč. Strojní vyšívání 749 Kč, mzdy 575 Kč. Vypínání záclon příjem 224 Kč, mzdy 186 Kč.

    

                                                Služby obyvatelstvu – obchody.

V tomto roce byly dokončeny domy vestavěné do mezer mezi  bloky domů na starém Šídlovci. Kromě bytů budou v těchto domech umístěny i různé provozovny, obchody, kavárna a zdravotní středisko. Místnost vedle kavárny obdržela prodejna Masny. 2.12.schvália rada návrh  n.p. Restaurace a jídelny na pojmenování kavárny názvem Beskyd.

16.12. přidělila rada tržnici VŽKG místnost proti kavárně Beskyd na prodejnu prádla a drobné galanterie, protože tržnice, kde se dosud textil prodával, má býti proměněna na samoobsluhu.

3.10. se přestěhovaly švadleny místního hospodářství z budovy bývalé školy na Paskovské ulici do dvou místností v prolukách na ulici V. Huga. Proti nim na téže ulici zřídil komunální podnik z Havířova provozovnu holičskou a kadeřnickou. Postupně pak byly obsazovány další místnosti na ul. V. Huga správkárnou obuvi, sběrnou čistírny, prodejnou tabákových výrobků.

7.10. se hovoří v radě o tom, že národní výbor převezme do správy místního hospodářství mandl VŽKG i se zaměstnanci.

1.10. přijata do místního hospodářství šička pánského a dámského prádla s. Zdeňka Romanová. Pokud nedojde pro ni objednaný šicí stroj, bude šít na bločky doma.

Provozovny místního hospodářství mají dva běžné účty u spořitelen: jeden pro tržby od obyvatelstva, druhý pro tržby od socialistického sektoru. Z účtu tržeb od obyvatelstva je možno proplácet mzdy. V případě, že na tomto úču není dostatek peněz, lze převést peníze z druhého účtu jen se souhlasem MNV.

Podle zprávy z rady 7.10. byla vytvořena komise pro všenárodní přípravu v tomto složení: Tichopád Alois, Pavlík Karel, Piskoř Miroslav, Mazák Josef, a zástupci Uhelného průzkumu a Prefy. Všenárodní příprava započala 14.10. Prvního školení se zúčastnilo 180 občanů.Školení se koná ve 4 bězích, do každého bylo zařazeno 240 občanů. Vedoucími  běhuů jsou ss. Vitoslavský Josef, Pavlík Karel, Kunčík Antonín a Svoboda Pavel. Školení je rozplánováno do 5.5. 1960. Je třeba říci, že většina občanů bere školení opravdu vážně.

                                              Z činnosti Rady žen.

8.3. byly u příležitosti MDŽ vyznamenány matky s více dětmi. Odznakem 1. stupně byla vyznamenána s.  Jana Slívová z čp.22, která vychovala více jak 10 dětí. Odznak 2. stupně obdržely 3 soudružky: Olga Veličková, Anna Fojtášková a Olga Vřeská, každá měla 8 nebo 9 dětí. Odtnak 3. stupně obdrželo 43 matek s  5 - 7 dětmi. MNV uvolnil na zakoupení květin a pohoštění vyznamenaných matek 800 Kčs. Členky Rady žen navštívily také 30 žen starších 80 let.

V prvním čtvrtletí uspořádala RŽ 4 kursy  šití s 12 – 13 přihlášenými v každém kursu. 18.4. se konala v hostinci U lípy módní přehlídka.  

                     Svaz československo – sovětského přátelství.

Místní pobočka SČSP  začala dosti zdárně rozvoj své činnosti. Je to hlavně zásluhou dobré práce předsedkyně s. Cecilie Mikeskové ze Šídlovce, jíž pomáhali Alžběta Dužíková, Anna Petříková, Leopold Ševčík, Ludmila Urbaníková, Aloisie Ševčíková a Milada Mlčochová.

Odbočka organisovala 2 kursy ruštiny, které vedla ke všeobecné spokojenosti učitelka OSŠ s. Mirka Kludková. Navštěvovalo a ukončilo 11 posluchačů. DO LKR II. stupně chodilo 10 posluchačů, kurs však nebyl dokončen, protože nebylo vedoucího. Jinak spočívala činnost odbočky hlavně v pořádání besed. V tomto roce byly uspořádány následující:

5.2. O Estonsku, Lotyšsku a Litvě (s filmem), účast 60 osob.

17.4. Beseda s účastníky zájezdu do SSSR se s. Ceremugovou, účast 23 osob.

V květnu přednáška o mírové politice SSSR. Referoval s. Kocián, účast 20 osob.

4.6. Slavnostní výroční členská beseda, referoval s. Galia a dr. Hradil z OV SČSP. Kulturní vložku zajistili učitelé ss. Mokresová, Petrovský a Dluhoš.

23.9. Beseda k 15. výročí Slovenského národního povstání. Účast 65 osob.

23.11. Beseda o sovětské literatuře, vedl s. Vladimír Morkes Na besedu pak navázal rozhovor s účastníky zájedzdu do SSSR s. Malinovským a s. Laníkovou. Účast 42 osob.

14.12. byl slavnostně ukončen  Měsíc českols. sov. přátelství. Účinkovali žáci OSŠ. Pořad připravili učitelé B. Olšanský a Eva Olšanská. Politický úvod přednesl s. Mokryš. Účast 62 osob. Kromě těchto besed uskutečnila odbočka 2 autobusové zájezdy do Hranic, Teplic a na Horní Bečvu za účasti 47 osob.Významný byl zájezd do Hodonína, kde hrabovští navázali družbu o odbočkou SČSP – Rybáře. Stalo se tak na popud s. Hamčíka, který je hodonínským rodákem.

25. a 26. 7. se zúčastnilo 20 členů žňové brigády, kde odpracovali 200 hodin.

Není divu, že za tuto práci byli někteří členové odbočky odměněni. Čestné uznání získali: Cecilie Mikesková, Jana Příkopová a Oldřich Kolich.

                                  Lidová myslivecká společnost.

5.1. 1959 byla na schůzi rady dojednána těsnější spolupráce mezi NV a LMS. Někteří členové LMS budou pracovat v komisi pro bezpečnost a v zemědělské komisi. NV podpoří myslivce tím, že bude působit na občany, aby nepouštěli do revíru kočky a psy, aby revír neznečisťovali a aby traktoristé měli při sečení na traktorech ochranné pásy.

LMS má 6 členů. Jsou to: Jindřich Tesařík, mistr u vysoké pece, Karel Sýkora, dělník, Josef Jasný, havíř, Vilém Daněk, úředník, Rudolf Slíva, montér a Petr Janša, důchodce. Odstřel i dodávky plní členové na 100%.

1.4. oznámeno v radě, že ONV schvaluje vlastní honitbu JZD Hrabové za těchto podmínek:

1. Bude vytvořena LMS, která vznikne sloučením dosavadní LMS Hrabová – Hrabůvka se zájemci z členů JZD.

2. Této společnosti se přičlení k obhospodařování i honební pozemky státního statku a pozemky na kat. území Hrabůvky. Celková výměra pozemků honitby bude 452 ha.

22.4. schválila rada žádosti o vydání loveckých lístků pro družstevníky Josefa Chlupatého, Bedřicha Chlupatého, Václava Adámka a Karla Šugara, kteří jsou členy LMS při JZD Hrabová.

6.5. schvaluje rada vydání loveckých lístků pro s. Konstantina Maníka ze Šídlovce.

                                         Svaz zahrádkářů a ovocnářů.

I v tomto roce zvětšila tato čilá organisace pod vedením s. Jana Mináře čp.341 počet svých členů. Jinak pokračovala v běžné činnosti. Opatřovala svým členům umělá hnojiva, objednávala ovocné stromky, radila členům, opatřovala odbornou literaturu.

22.4. přednesl prof. Zika na členské schůzi v hostinci U lípy přednášku na téma Výžva ovocných stromů a zelenny. Přednáška byla velmi poutavá a diskuse k ní živá.

11.7 a 12.7. byl uspořádán zájezd na Velehrad, kde členové navštívili výzkumné sady. Kromě toho se podívali také do Luhačovic, Gottwaldova, prohlédli si hrad Buchlov a zámek v Lednici s překrásnou přírodní reservací.

Přítelkyně Zdenka Sobková vede pěkně ilustrovanou kroniku odbočky, která se všem členům velmi líbí.

                                           Významné dny a události.

14.4. 1959 navštívil Ostravu president republiky s. A. Novotný. Přijel k Ostravě po dálnici z Místku po 2. hodině odpoledne. Cesta byla lemována prapory a těmi, kdož ho přišli uvítat, většinou to byla školní mládež, protože ostatní občané pracovali. Zpátky z Ostravy jel s. president po 22. hodině přes Hrabůvku na Horečky, kde nocoval.

Oslavy 1. máje měly důstojný průběh. Přípravou byl již vlastně jarní úklid při čemž odpracovali občané 835 hodin. Agitační neděle 26.4. se zúčastnilo 88 agitátorů, kteří navštívili 1020 rodin. Získali celkem 296 závazků, z toho 2.171 hodin na výstavbu kravína, 978 hodin na polní práce a 236 hodin na práce v akci Z. Horní konec nebyl tak vyzdoben jako Šídlovec, protože občané se začli pozdě starat o materiál, který v posledních dnech už nebylo možno sehnat. Na Šídlovci byla výzdoba dobrá. Velmi vkusně byl vyzdoben učňovský internát. Májového průvodu do Vratimova se zúčastnilo 1485 občanů, z toho bylo 530 pionýrů a žáků. Průvod zpestřovalo 12 krojů, 36 vlajek, 9 transparentů a 9 alegorických vozů . Ve Vratimovském průvodu bylo 2692 občanů. Oba průvody byly pestré a živé. Dojem byl částečně pokažen nekázni Hrabovského průvodu, který se již během projevu začal rozcházet. Podnět k tomu daly děti, které byly nevítanou sprškou promoklé. Méně omluvitelné je počínání sportovců Tatran Vratimov, kteří hráli při projevu kopanou.

8. května se konal tradiční průvod všech složek od hostince U lípy na místní hřbitov, kde byly k uctění památky padlých položeny věnce. Účast byla tentokrát nebývalá – okolo 300 lidí. Přišli i všichni učitelé a mnoho žáků. Průvodu předcházel Běh vítězství, který organisoval Sokol.

31.5. uspořádal SRPŠ spolu s TJ Sokol Mezinárdní den dětí. Nebýt toho deště, mohla si hrabovská mláděž tentokrát přijít na své. S. Hamčík měl nápad organisovat tuto slavnost jako celý řetězec závodů: na koloběžkách, trojkolkách, na kolech a v běhu. Víte, ono se to jinak závodí, když se na vás dívají rodiče, spolužáci a když vám měří čas samotní členové NV, předseda NF a jiní představitelé veřejného života. Proto ani déšť závodníky neodradil a ve všech kategiriích se odehrály tuhé boje. Rozjížďky a rozběhy se konaly dopoledne před tržnici na Šídlovci, finále mělo být odpoledne na hřišti Sokola. Tam také se měly odehrát zápasy žákovských družstev, bylo tam připraveno občerstvení a různé atrakce (upoutaný motocykl, houpačky, stany apod.). Avšak déšť odpoledne neustal, naopak, ještě zhoustl. I finále se tedy muselo odbýt před tržnicí. Vítězové pak byli ve školní tělocvičně odměněni hodnotnými cenami. O občerstvení se staral SRPŠ, o zábavu Sokol.

26. října projela naší obcí Štafeta míru. Současně s ní běžela i místní štafeta, složená z příslušníků ČSM, PO, Sokola a  učňů Vítkovických staveb. Na Štafetu míru byly připevněny stuhy MNV, NF a SČSP a zdravice s fotografiemi naší obce a s přehledem toho, co bylo v obci za 15 let vykonáno.

17. črvence po 8 hodině ráno  projel po dálnici kolem Hrabové ethiopský císař Heile Selasie se svým průvodem. Císař si prohlédl Ostravu, NHKG a Porubu a vrátil se do Prahy.

6. listopadu v 17 hod. vyšel od tržnice na Šídlovci lampiónový průvod. Prošel obcí k hostinci U lípy, v jehož sále byl slavnostně zahájen Měsíc čs. sov. přátelství. Zahájení se zúčastnilo jen 60 dospělých, z toho ještě velká část byli učiteté. Projev pronesl člen výboru KSČ s. Mokryš, s. Mlčoch pak seznámil přítomné s programem. Malá účast je opravdu zarážející. Je ovšem pravda, že pracující ze závodů se zúčastnili průvodu v Ostravě.

16. listopadu učitelé a žáci hrabovské školy uctili Mezinárodní den studentstva pěkným programem v sídle Osvětové besedy na Šídlovci. Zpěv sólový a sborový se střídal s recitací a hudbou. Nechybělo ani vystoupení tělocvičné a taneční. Škoda, že účast na tak pěkném večeru byla tak malá.

                                                     Výstavba obce.

4. února schválila rada dokumentaci akce Z pro celý rok 1959. Byla tam pojata rekonstrukce ulice Na farském a Nešverovy ulice. Na obou však zůstaly práce neukončeny, protože MNV nemohl opatřit materiál. V ulici Na farském bylo odpracováno 368 hod. Materiálu bylo dovezeno 29 aut a 24 traktorových vleček. Haldovinu dovážel Uhelný průzkum. Z 30.000 Kč na akci Z je doposud vybráno jen 11.000 Kčs.

2. září schválila rada objednávku na provedení dlažby v zatáčce Paskovské ulice u Pramene. Lidové družstvo dlaždičů nabízí provedení za 40.000 Kč. Položení dlážděného chodníku v těchto místech je opravdu velmi potřebné pro bezpečnost chodců, hlavně dětí v nebezpečné zatáčce.

V tmto roce byl vyčistěn místním JZD potok Ščucí. Za tuto práci bylo JZD zaplaceno 3.070 Kčs.

3.6. schvaluje rada rozhodnutí stavební komise nárokovat u Okresního stavebního podniku v Bohumíně adaptaci budovy MNV v ceně 500.000 Kčs. Na tuto adaptaci je již vypracována dokumentace.

4.2. rozhodla rada, aby místnosti v budově bývalé pošty byly dány k dispozicin.p. Prefa ke zřízení svobodárny. S. Malinovský informuje radu ve věci výstavby nové prodejny Pramene na horním konci. V letošním roce bude pořízena dokumentace. Bude se jednat o tom, aby se už v r. 1960 začalo s výstavbou.

3.6. schvaluje rada doporučení finanční komise, aby sál hostince U lípy byl převeden do státního vlastnictví. Dotazem na ONV bylo zjištěno, že o převedení do socialistického sektoru je nutno požádat ONV, školskou a finanční komisi. 21.10 sděleno, že finanční odbor ONV rozhodl kladně o žádosti MNV, aby hostinec U lípy čp.185, číslo parcely 1852 a 1854, patřící Josefu Černému byl převeden do vlastnictví státu. S. Černý podal odvolání, aby mu byl zachován byt. Rada trvá na vyvlastnění budovy včetně bytu a hospodářských budov, jinak by byl narušen celek budovy.

7.10. se dostavili do schůze rady zástupci n.p. Stavební hmoty a dílce, aby projednali prozatímní souhlas rady se stavbou výrobny škvárobetonových tvárnic poblíž mostu do Vratimova. Výrobna by stála na pozemku JZD o rozloze 2,6 ha, jehož majitelé byli Vlastimila Břenková a Antonín Slíž. Ve výrobně, která bude zaměstnávat asi 60 lidí, by našli práci i obyvatelé Hrabové. Rada ani předseda JZD nemají proti stavbě námitek.

Po dvouletém budování byla v letošním roce uvedena v činnost jímací stanice pitné vody, postavena n.p. Ingstav pro potřeby NHKG. Stavba je tvořena 5 studnami, spojenými jímacími zářezy, které vybudovaly před několika lety Vratimovské papírny. Vedení papíren předpokládalo, že na starém toku Ostravice bude hodně čisté vody, kterou chtěli získat k výrobě celulosy, protože voda z řeky, znečistěná odpady z železáren Lískovec není pro výrobu celulosy vhodná. Když ale soudruzi z papíren zjistili, že kapacita nově získané vody dosahuje pouze 30 l za vteřinu místo potřebných 300 l, zanechali práce a celé nákladné dílo zůstalo bez užitku. Pozdějším jednáním mezi papírnou a NKKG bylo dohodnuto, že huť nedokončené dílo převezme a dobuduje a za to poskytne papírnám potřebnou vodu ze Žermanické přehrady. Celé jímací zařízení i s asanačním pásmem je postaveno ve vrbině za sokolským hřištěm. Je oploceno a zabírá plochu přes 5 ha. Pozemky byly vykoupeny od TJ Sokol a rolníků O. Ličky, Josefa Kročka, Bedřicha Gerolda, Václava Petra a Adolfa Soboty.

                                           Soukromá výstavba.

                     Podle zprávy předsedy komise pro výstavbu s. Sobka.

V tomto roce bylo kolaudováno 6 rodinných domků. Nový domek si postavili: Zdenek Baron, Vladimír Peterek, Vojtěch Vajda, Bohuslav Lička, Antonín Šodek a Richard Sklář. Povolení ke stavbě dalších domků dostalo 8 občanů.  6 občanů dostalo povolení ke stavbě garáže. Na Šídlovci se začalo s výstavbou řadových garáží na pozemku Rudolfa Doležálka. Garážníci dostali také povolení ke stavbě mycí rampy.

Kronikář navštívil jednoho ze stavebníků, který v r. 1959 dokončil stavbu rod. domku na bývalém pozemku Aurelie Černé u potoka Ščučí, kde během několika let vyrostla celá řada novostaveb. Tímto stavebníkem byl s. Vladimír Peterek, který stavěl společně se svým zetěm s. Romanovičem a stavba jim trvala asi 2 roky. V prvém roce si připravili materiál včetně výroby škvárových tvárnic a v druhém roce stavěli. Většinu prací dělali sami, potřebovali jen tesaře k zasazení krokví a obkládače. Materiál na stavbu je stál 90.000 Kč. Přitom hodnota stavby je 140.000 Kčs. Domek má dva byty: dole o 2 pokojích a kuchyni, nahoře s 1 pokojem, kuchyní a příslušenstvím. Oba byty jsou vytápěny ze sklepa ústředním topením. Obě rodiny jsou s bydlením spokojeny. Ty dva roky byly ale perné. Stát poskytl na stavbu půjčku ve výši 36.000 Kčs.

1. dubna uznává rada majetnictví Emila Šlapety nad jeho pozemky i rozhodnutí ONV o parcelaci pozemků, ale jen těch, na kterých již stojí rodinné domky. Jde o parcely, na kterých již mají své domky občané: Karel Slíva, Richard Sklář, Zdeněk Baron, Břetislav Linhart a Květoslav Mališ. Kromě toho schvaluje rada převod pozemku pro Viliama Kornase, který se však později stavby vzdal. Pozemky p. Šlapety při Paskovské ulici nedoporučuje komise prodat.

4. února podává předseda bytové komise s. Pavelka zprávu o stavu bytového fondu. Bytová situace je svízelná. I na Šídlovci bydl v bytě 2 až 3 rodiny. Na vesnici kromě nového domu na Jestřábského ulici a v nově postavených domcích také byty neodpovídají dnešní době. Nejhorší situace je v domě bývalého hostince U Vlčka čp.69, jehož budova je na spadnutí a kde jsou byty mokré a bez podlahy. Bydlí tam jednak někteří přestárlí lidé, ale i 2 rodiny s malými dětmi.

V současné době je v obci 540 domů. Z toho 101 závodních a 5 městských. Ostatní jsou soukromé rod. domky nebo vilky.

Počet bytových jednotek je 1.366, z toho ve správě MNV 10, v domovní správě 29, ve správě nár. podniků 625, soukromých 702.

Zapsaných uchazečů o byty je 22, z toho 8 vůbec bez bytu, u 14 jsou byty nevyhovující. V 61 případech platí uživatelé poplatek z nadměrnosti bytové plochy. V 56 případech 18 Kčs měsíčně, v 1 případě 20 Kčs měsíčně,  v 1 případě 29 Kčs, v 1 případě 35 Kčs a ve 2 případech 70 Kčs. Celkový příjem z nadměrných bytů činil za rok 1958 14.660 Kčs. Jde většinou o třípokojové  byty na novém Šídlovci.

Nedostatek bytů nelze vysvětlit tím, že by se nestavělo. Nároky na bydlení velmi stouply. Majitelé domků, kde ještě nedávno bydleli 2 i 3 nájemníci postupně tyto přeměnili na jednobytové o více pokojích a s příslušenstvím.

                                                       Zásobování.

Podle zprávy komise pro obchod je zásobování v naší obci dobré až na maso, jehož množství je stále nedostačujíci. Na druhé straně, někteří občané odmítají kupovat skopové maso. Aby se zamezilo přeplnění některých prodejen, byl zaveden jednotný prodej  stejného množství ve všech prodejnách. Nová prodejna masa byla otevřena na Šídlovci vedle kavárny Beskyd. Nedostatek se projevuje také v luštěninách, máku, ovoci. Z průmyslových výrobků se nedostává např. lékařských teploměrů. Místní hospodářství si stěžuje na nedostatek hlinky a a bronzu k malování. Málo je plzeňského piva, když se někde objeví, hned je vyprodáno, i když je dražší než ostatní piva.  1,90 až 2,20 Kčs za půl litru. 10 st.  pivo stojí  1,40 Kčs,  7 st. 0,80 hal. Z členů komise pro obchod si nejlépe vedli ss. Arnošt Řeha, Antonín Vašíček, Ludmila Sojková a Antonín Činčura.

                                                    Zdravotnictví.

Na jaře bylo dokončeno ve vestavěném domě na Fierlingerově ulici nové zdravotní středisko. Dosud bylo v bytové jednotce v domě č. 23 na Paskovské ulici, dětská poradna pak v přízemí Krajské stanice mladých přírodovědců na Reymentově ulici. Nové středisko má všeobecné oddělení, dětskou ambulanci a zubní ambulanci. Není ještě úplně vybaveno, chybí rentgen na dětském oddělení. Jako obvodní lékařka pracuje ve středisku dr. Pavla Hercigová.  Sestrou je s. Lehká. Pacientů je průměrně  900 -  1000 měsíčně. Velké závody mají své závodní střediska a jejich zaměstnaci chodí přímo tam. Mimo ošetřování nemocných se provádí i preventivní prohlídky a očkování. Všichni obyvatelé se podrobují rentgenování. Během září a října se vyskytly ve škole 4 případy žloutenky.

Dětskou ambulanci, která byla svěřena dr. Věře Hubáčkové,  navštíví průměrně za měsíc 200 – 300 dětí. Vyskytly se plané neštovice, příušnice a spalničky. I dětská ambulance provádí prevenci – prohlídky, očkování dětí z jeslí, z obou školek a žáků OSŠ.

V zubním středisku se zpočátku ordinovalo 3x v týdnu, později 2x a jeden den byl věnován školní mládeži, protože školní zubní lékař onemocněl. Vedoucí zubní ambulance je dentista  Venčovský z Brušperka. Občané si stěžují na dlouhé lhůty mezi jednotlivými ošetřeními. Podle sdělení zubního lékaře bylo ošetřování zubů v minulosti v Hrabové velmi zanedbáno, vždyť obec dosud vlastního zubaře neměla, proto je nyní ve středisku stále nával a 2dny v týdnu na všechno nestačí.

Od 2.10 dochází do střediska jednou až dvakrát týdně gynekolog.

                                        Z práce sociální komise.

V tomto roce vykázala komise sociální a zdravotní zvýšenou činnost. Doporučovala jednak přiznání nebo zvýšení důchodu zemědělským ženám neschopným práce, jejichž synové nebo zeťové vstoupili do JZD. Hlavně však členové této komise prošetřovali důchody tzv. starodůchodců, přiznané před 1. lednem 1957. Šlo o vdovské důchody do 280 Kčs a 400 Kčs,  zaměstnanecké do 600 Kčs a hornické do 800 Kčs.

6. dubna byly na mmořádné schůzi rady schváleny po menších úpravách návrhy sociální komise  a dne 28.5. předali s. Mazák a předsedkyně komise s. Plšáková na veřejné schůzi výměry a zvýšení důchodu 76 důchodcům. V průměru šlo o zvýšení o 80 až 90 Kčs.

14. června navrhla komise dodatečně zvýšení ještě 3 důchodcům. Komise doporučila přiznání zaměstnaneckého důchodu  Anežce Hranické, která doposud pobírala jen sociální důchod, protože u zemědělců, kde celý život pracovala jako děvečka nebo služka, nebyla přihlášena k pojištění. Rada schválila ponechání důchodu Josefu Třetinovi 360 Kčs měsíčně, ačkoliv je zaměstnán u závodní stráže a vydělá 1400 Kčs měsíčně. Důchod je mu ponechán z toho důvodu, že má z koncentračního tábora nalomené zdraví. Z téhož důvodu se ponechává důchod 123 Kčs měsíčně Jaroslavu Kuzníkovi, který pracuje v závodu 4 VŽKG a vydělává měsíčně 2.150 Kčs.

Přestárlým osobám, jejchž nízký důchod nebylo možno podle zákona zvýši a u nichž nebylo alimentačních povinností dětí, byla poskytnuta jednorázová výpomoc ve výši 200 až 300 Kčs. Celkem bylo na tuto výpomoc proplaceno 18.000 Kčs. Peněžitý příspěvek byl poskytnut i několika osobám, nemocným na TBC.

Ministerstvo spravedlnosti požádalo NV o vyjádření k žádosti o milost pro Žofii Miškovičovou, která byla odsouzena na 5 let pro porušení povinnosti veřejného činitele. Rada nedoporučila udělení milosti. 16. září podoručila rada žádost  Olgy Brázdilové o milost pro jejího manžela Františka Brázdila, který byl za protistátní činnost odsouzen na doživotí. Trest mu byl pak zmírněn na 20 let a v říjnu vyprší polovina trestu.

                                                     Stipendia.

Udělení stipendia ve výši 250 – 300 Kčs bylo doporučeno Pavle Štefkové, studující na lékařské fakultě v Olomouci, Vladimíru Opělovi, stud. na přírodovědecké fakultě v Brně, Břetislavu Petrovi, stud. na VŠB v Ostravě, Zdeňku Tomiakovi, stud. na prům. škole jaderné techniky v Praze, Evě Valterové a Věře Kostelníkové, stud. na střední ekonom. škole v Ostravě, Josefu Jagerovi a Janě Ryznákové, stud. na pedagogické škole.

                                                      Škola.

 

Závěrečná konference se konala 16.7. s následujícími výsledky:

Na celé škole je ve 25 třídách (14 tříd 1. stupně a 11 tříd 2. stupně) 843 žáků. Čtyři z nich nebyli pro nemoc klasifikováni. S vyznamenáním prospělo 118 žáků 2. stupně, prospělo prostě 712 žáků a neprospělo 9 žáků. Z chování obdrželo velmi dobrou 802 žáků, uspokojivou 33 žáků a méně uspokojivou 4 žáci.

Na žádost rady byla zpráva školy doplněna takto: Osmou třídu ukončil v tomto roce jen 1 syn družstevníka -  Milan Chlupatý, Paskovská 53, který se přihlásil do učebního oboru jako zámečník. MNV i představenstvo JZD přihlášku schválily.

Na vyučování polytechnické výchově se škola připravuje tak, že dvě učitelky navštěvovaly kurs dřevoobrábění a dvě kurs zemědělských prací. Kromě toho soudr. Vyskočil si doplňuje aprobaci pro vyučování dílenským pracím, v novém školním roce nastoupí do školy s.Mája Chlopčíková, která je vyučena soustružnicí a má dvouletou průmyslovku s doplňujícím pedagogickým kursem. Tato soudružka bude vyučovat jen dílenským pracím.

Zpráva o zahájení nového školního roku:

Proti minulému roku se zvětšil počet tříd o 1 a stav žáků stoupl o 42 dětí. V novém školním roce je ve škole 876 žáků, z toho na 1 stupni 454, na 2. Stupni 422. Počet všech učitelů je 35, z nichž bydliště v Hrabové má jen 15. Ostatní dojíždějí z jiných čtvrtí Ostravy, 2 z Brušperka, 1 z Petřvaldu, 1 z Výškovic a 1 z Nové Bělé. Pro polytechnické vyučování jsou připraveny 2 dílny a to pro práci s kovem a se dřevem.

V tomto roce byl vestibul školy vyzdoben dvěma monumentálními obrazy akad. malíře Lumíra Nedvídka z Prahy. Obraz na levé straně představuje žně, obraz na pravé straně hutníky při práci. Oba jsou malovány zvláštní technikou, které se říká enkaustika. Plátno je zapraveno do omítky, takže vzniká dojem, jakoby byl obraz malován přímo na zdi. Oba obrazy dohromady stály okolo 80.000 Kčs.

Lumír Nedvídek je poměrně mladý umělec, narodil se r. 1920 v Rychnově nad Kněžnou. Nejčastějšími jeho motivy jsou motiv ženy a motiv práce. Známým se stal Nedvídek především svou tematikou výlovu  rybníků, ke které se vrací v několika obrazech. Jinak stojí Nedvídkova tvorba mimo programy a skupiny.

                                     Svaz rodičů a přátel školy.

SRPŠ se zabýval v tomto roce důležitým usnesením 11. sjezdu KSČ a přiblížením školy k praktickému životu. Spolu s ředitelstvím školy se obrátil k patronátnímu závodu, kotlárně VŽKG o pomoc při zřizování dílen pro  polytechnické vyučování.

Také letos se snažil SRPŠ zvýšit znalosti svých členů pořádáním přednášek Rodičovské univerzity. Byla přednesena tato témata: Vývoj myšlení a řeči ( prof. Vichnarová), Mravní výchova a atheismus (řed. Mikolajek), Výchova k práci (řed. Skotnica), Mravnost mládeže (prokurátor lid. soudu v Ostravě), Trestnost mládeže (nadpor. VB z Ostravy). Protože byly přednášky hodnotné, účast na nich byla velká.

Prázdninový stanový tábor byl postaven v Čeladné a zotavilo se v něm ve třech turnusech 204 děti. Stanové podsady, které v min. roce zhotovil s několika žáky uč. s. Bronislav Vyskočil byly letos opatřeny podlážkami. O to se přičinili rodiče, kteří obětovali této práci 392 hodiny ze  svého volného času. Hlavně to byli soudruzi: Leopold Staněk, Jan Kaňok a Oldřich Hranický. Rodiče spolu s kuchařkami družiny mládeže zajistili zdárný průběh všech tří turnusů a to bezplatně na úkor své dovolené. Bohužel ne všichni rodiče se zapojili do práce. Finanční pomoc na letní pionýrský tábor poskytl MNV částkou 3.000 Kčs, KNV 7.280 Kčs, patronátní závod 400 Kčs a SČSP 500 Kčs.

Další akce:

 14. února rodičovský ples.

15. února šátkování pionýrů.

16. března Den učitelů. SRPŠ pozval do sálu osvětové besedy na Šídlovci Ostravské kvarteto, hudební těleso, které dosáhlo i zahraničních úspěchů. Bohužel, tak krásný a smělý podnik skončil fiaskem pro naprostou neúčast rodičů.

22. – 25. dubna oslava desetiletého výročí trvání PO.

22. dubna slavnostní shromáždění PO, na kterém byly přijaty do PO Jiskřičky. 23.4. táborák.

24. a 25. dubna akademie

31. května spolu s TJ Sokol MDŽ.

                                                     Osvětová beseda.

4. února vyhověla školská komise s. učitelce Morkesové o uvolnění z funkce správce osvětové besedy ze zdravotních důvodů. Rada zaslala s. Morkesové děkovný dopis za její práci. Jmenovaná soudružka za svého krátkého působení ve funkci se přičinila hlavně o rozšíření jazykových kursů, v jednom z nich sama vyučovala. Novým správcem osvětové besedy byl jmenován Zdeněk Zrubek, úředník VŽKG.

9. února uspořádala OB přednášku na téma Věda a náboženství. Přednášel s. Huser z odboru školství z Ostravy. Přednáška byla pěkně srozumitelná. Přestože byla atheisticky zaměřená, neurážela věřící lidi. Přítomno však bylo pouze 34 posluchačů, z toho 19 učitelů. Zbytek byli většinou občané bez vyznání.

OB organisovala kursy šití, ukončované módní přehlídkou, kursy kreslení s 28 žáky, němčiny s 51 žáky, angličtiny s 31 žáky a hry na klavír s 15 žáky.

Dobře si vedl kroužek redakční, jehož měsíčně vycházející Vesnický zpravodaj byl velmi pěkně hodnocen ve Vesnických novinách.

Rozhlasový kroužek konal pravidelně své relace. Kroužek propagační vývěskami a plakáty informoval občany o akcích složek NF. Kroužek mladých výtvarníků, který vede s. Sedlík, výtvarník NHKG, uspořádal ve dnech 20. 22. června svou první výstavu. Bylo vystaveno 120 kreseb žáků, výstavku navštívilo 613 žáků a 140 dospělých. Po 3 dny, kdy byla výstavka otevřena,  kreslili žáci kroužku přímo ve výstavním sále, aby se návštěvníci mohli přesvědčit, jak odvážně a s chutí přistupují mladí výtvarníci ke své práci.

Po stránce výchovy občanů uměním bylo divadelním souborem Vojan sehráno 5. A 12. dubna představení Nušičovy komedie Paní ministrová, které shlédlo 660 diváků.Hlavní role se s úspěchem zhostila Jarka Černá, režii měl Alois Tichopád.

U divadelního odboru Vojan by se chtěl kronikář trochu zastavit. Když se loňského roku na podzim sešli někteří jeho členové, ponejprv zase po delší době v hostinci U lípy, vypadalo to žalostně. Sešlo se jich jen šest. Velku lilo, a kdyby jen venku, těžké kapky dopadaly i na jeviště, kterému vichřice sebrala střechu. Těžké kapky dopadaly na prkna divadelní svatyně, těžké myšlenky se ukládaly do myslí ochotníků. Kdo by si v takové situaci nepomyslil – raději všeho nechat a počkat, až budou podmínky lepší, až bude vystavěn kulturní dům nebo až národní výbor opraví střechu a zavede na jevišti topení. Stavba kulturního domu ve výhledovém plánu NV opravdu je, dříve ovšem musejí přijít na řadu naléhavější práce, jako dokončení vodovodu, kravína apod. Nebylo možno čekat. Jeviště v hostinci U lípy zůstalo prozatím jediným místem vhodným k provozování divadla. Bylo nutné je opravit. Střechu opravil s. Černý sám. Protože škoda byla  způsobena vichřicí, dostal určitou částku na její úhradu. A nyní nastala pro vojanovce perná práce. Bylo třeba zvednout a znovu upevnit těžkou železnou oponu. Soudruzi Beneš, Dřímal, Klauda, Procháček pracovali nejdřív při svíčce, dokud s. Procháček, který docházel obětavě z Vratimova, neopravil světlo. Soustavu kladek na zvedání opony uvedl opět do provozu věrný hrabovský občan ze Závodí s. Albert Seidl. Je málo ochotnických scén s otáčivým jevičtěm jako v Hrabové, jenže jeho zařízení zrezivělo a bylo třeba je vyčistit a promazat. Nyní lze otočit jevištěm jednou rukou. Nejvíce práce dala podlaha. Nyní je jeviště pevné a nevrže při každém kroku jako dřív. Za to děkujeme s. Jurečkovi, Foltovi, Ertlovi, Ptáčkovi, Romanovi a opět Benešovi a Klaudovi. Zbývalo ještě opravit kulisy, které potom s. Žurek a s. Sedlík vymalovali. A mohlo se hrát! Ale dalo to fušku. Je pravdou, že MNV, především jeho školská komise (s. Kocián)  a osvětová beseda (s. Zrubek) obnovení činnosti ochotnického divadla plně  pomáhali.

Na pomoc žním vydala OB první číslo Vesnického zpravodaje, místním rozhlasem byly denně ve večerních hodinách ohlašovány výsledky uplynulého dne a stanovené úkoly na příští den. Názorné agitaci sloužily také dvoje nástěnných novin, jedna tabule byla umístěna u kanceláře JZD, druhá na horním konci.

6.10. měl s. Mužný v učňovském středisku velmi pěknou besedu o minulosti obce Hrabové. Besedu uspořádala OB společně s Výborem žen.

 2.12. schválila rada platy lektorů OB takto: s. Libuši Sikorové a s. Štěpánce Ziembinské za hodiny na klavír 12 Kčs/hod., s. Josefě Jurové a s. Elišce Morkesové za vyučování  angličtiny 12 Kčs /hod., s. Al. Štěrbovi a s. Vlad. Morkesovi za vyučování němčině 10 Kčs/hod., s. Petru Jenknerovi za vyučování němčině 8 Kčs/hod.

Výtvarníku s. Emilu Sedlíkovi 12 Kč/hod. za vedení výtvarného kroužku. Vedoucím kroužků ruštiny (LKR) s. Miroslavě Kludkové a s. Ludmile Bartuskové vyplácí 8 Kčs/hod SČSP.

Velké těžkosti působilo NV dokončení oprav v hostinci U lípy, který hygienik dal uzavřít (nevhodné záchody). 16.12. souhlasí rada s převodem částky 40.000 Kčs na osvětovou besedu, která má tyto peníze využít k dokončení uvedených oprav. Vítkovické stavby, které se původně uvolily tuto práci provést, nedaly dosud určitou odpověď, proto se jedná se zedníky – důchodci, kteří právě dokončili kravín, aby tuto práci provedli.

                                                           Kino.

V září t.r. ukončil s. Josef Choleva, člen závodního klubu VŽKG ve spolupráci s dalšími členy klubu s. Otavou a Nečesaným instalaci stabilního promítacího přístroje v sále MNV na Šídlovci v budově Krajské stanice mladých přírodovědců. Zbudovali pro promítací přístroj kabinu, takže promítání není rušeno. Promítá se pravidelně v sobotu odpoledne pro děti a večer pro dospělé. Účast dospělých je spíš nahodilá než pravidelná (průměrně asi 30 osob). Vstupné je pro dospělé 2 a pro děti 1 Kčs. Zájem s. Cholevy o promítání je staršího data. Už v r. 1950 promítal svým sousedům, a to ve sklepě. V roku 1951 začal promítat na svobodárně Vítkovických staveb. Účast dětí byla neobyčejná, seděly často 2 na jednom sedadle nebo i na zemi. Dospělých přišlo průměrně 40. V rámci atheistického boje byla zařazována dětská představení na neděli dopoledne. Po odstěhování družiny mládeže do nové školy v r. 1958 byl sál družiny mládeže uvolněn osvětové besedě. V září 1958 pak povolila rada MNV závodníku klubu VŽKG promítání filmů v tomto sále s podmínkou, že 25% příjmů z každého představení připadne národnímu výboru.

 

                                             Místní lidová knihovna.

                                            (Podle zprávy knihovníka s. Konvičky).

Knihovna zaměřila v tomto roce svou činnost k plnění úkolů, vytýčených 11. sjezdem KSČ, k dovršení kulturní revoluce. Propagovala mezi čtenáři naučnou,  politickou a společenskou literaturu. Bylo vypůjčeno 888 svazků oproti 595 v minulém roce. Knihovník upozorňoval i na literaturu s ateistickým zaměřením. Značně stouply i vypůjčky naučné literatury z oboru přírodních věd, techniky, zeměpisu apod. U řady starších čtenářů, kteří dříve vyžadovali bezcennou dobrodružnou literaturu, dosáhl knihovník toho, že nyní jeví živý zájem o novou pokrokovou beletrii. I mládež se postupně odpoutává od brakové rodokapsové beletrie a ráda sáhne po dobré novince. Z mladších autorů jsou nejvíce čteni Branald, Kupka, Neff, z cizích Feuchtwanger, Hemindgwey, Remarque. Z klasiků Jirásek, Neruda, Němcová, Balzac, Hugo, Tolstoj.

Knižní fond stoupl za 3 roky o 3.400 svazků. V r. 1959 přibylo 1488 knih, z toho 818 nákupem, 666 z darů.  Za nakoupené knihy zaplatil MNV 8.926 Kčs, z příjmu knihovny bylo použito na nákup 1.303 Kčs. Celkem činily poplatky za vypůjčky 3.262 Kčs. Knihovna je otevřena mimo prázdniny po celý rok, půjčuje se v úterý, pátek a v neděli, vždy 3 hodiny. Knihovnu vedl s. Konvička ve spolupráci se s. Mazákovou.

Knihovna v Hrabové je na velmi vysoké úrovni. Je to především zásluhou knihovníka s.  Ant. Konvičky, jeho dlouholeté houževnaté a obětavé práce. Přesto nedošel s. Konvička u národního výboru náležitého ocenění. Naopak došlo k určitému nedorozumění. Rada NV se usnesla, aby knihovna byla převedena do řízení a kontroly osvětové besedy, což odporuje řádu místních lidových knihoven, podle něhož je MLK samostatným kulturním zařízením, podléhajícím přímo NV. I při hodnocení činnosti školskou a kulturní komisi byly hledány na práci knihovníka spíš nedostatky (např. že nepořádal besedy a výstavky) a tyto nedostatky nebyly postaveny do správného poměru jako nepatrné k opravdu záslužné práci, kterou už s. Konvička vykonal.  Vždyť s. Konvička byl jedním z nejlepších knihovníků v kraji. Je jisté, že všechny tyto věci knihovníkovi chuti k práci nedodaly, naopak mu ji ztrpčily.

Opsáno z Pamětní knihy Hrabová II, která je uložena v Archivu města Ostravy.

8.10. 2015.  V.S.

                                             

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma