Navigace: Vladimír Slavík > Pamětní kniha obce Hrabová II > Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 2

Pamětní kniha obce Hrabová II - pokračování č. 2

 

                                                Rok 1939

Obecní zastupitelstvo Hrabové jmenovalo ve své chůzi, konané dne 8. října 1939 pana vládního radu Františka Studnáře, okresního hejtmana v Mor. Ostravě  čestným občanem obce Hrabové za zásluhy, kterých si o obec získal.

                                    (fotografie Františka Studnáře)

Pan vládní rada Fr. Studnář vycházel vždy a za každých okolností obci Hrabové vstříc, měl porozumění pro všechny její potřeby a staral se všemožně o její rozkvět po všech stránkách. Z každého jeho činu bylo viděti, jak mu na srdci leží rozkvět celého jemu svěřeného okresu, jak s radostí a celou svou bytostí pracuje pro jeho blaho. Zvláště naše obec poznala, jak přímo otcovsky se o ni stará, ať již to byla finanční podpora při různých obecních podnicích, podpora nezaměstnaného dělnictva, zlepšení bezpečnosti, zlepšení celkového vzhledu obce, nebo kladení základů pro další její rozvoj. Neúnavnou prací docílil, že okres ostravský stojí v popředí všech okresů naší země a Hrabová v popředí všech obcí ostravských.

Z velkého množství zásluh, jež si o Hrabovou získal, uvádíme jen nepatrnou část pro paměť budoucím:

V r. 1931 měla naše obec přispěti na částečnou regulaci řeky Ostravice (od vítkovického jezu dolů) částkou 65.000 Kč. Obec souhlasila s přeložením cesty od obce k řece –  k novému vítkovickému jezu a zato, zásluhou p. rady převzal zaplacení částky 65.000 Kč na sebe okresní výbor.

Pro silnou frekvenci na silnici docházelo často k úrazům, a to i velmi těžkým. Aby bezpečnost byla zvýšena, zasadil se p. rada o rozšíření silnice v místech nejnebezpečnějších a o zřízení kanalizace, kde byly dříve hluboké příkopy. V r. 1935 byla takto upravena a asfaltována silnice v horní polovině obce a v r. 1936 v její dolní polovině nákladem okresního výboru.

Když škola v r. 1936 potřebovala nutně nových místností pro vyučování a tehdejš  řídící učitel Zd. Oliva bytu ve škole nepoužíval maje svůj vlastní dům, zažádala obec o kolaudaci bytu na učební místnosti, čemuž p. rada ochotně vyhověl a sám kolaudace osobně se zúčastnil. Při té příležitosti prohlédl si také stavbu makadonové silnice v Hrabové, která byla postavena jeho přičiněním a přispěla nemálo jak k lepšímu vzhledu obce tak i k bezpečnější a pohodlnější dopravě.

Cesta k nové škole od okresní silnice byla v tak špatném stavu, že se jí žacstvo za deštivého počasí raději vyhnulo a šlo raději příkopem nebo za ním, aby se do školy dostalo. Vzácným pochopením p. vládního rady bylo umožněno zříditi zde v r. 1936 úplně novou cestu s pevným základem a makadonovým povrchem, takže dřívější starosti se špatným příchodem ke škole prchly jako zlý sen.

Také obecní cesta od zákrutu pod Adámkovou samotou kolem nové kolonie přímo k Žižkovu byla péči okresního výboru v r. 1939 znovu zřízena a vyválcována, takže slouží nyní obci ke cti. Za to sluší poděkovat v prvé řadě  panu vládnímu radovi.

Největšími a nejdůležitějšími stavbami, které Hrabovou posunuly daleko ku předu, a pro její  rozvoj  v budoucnu mají nesmírnou cenu, jsou: stavba dálnice „Na břehu“ a stavba mostu přes řeku Ostravici. Za provedení obou těchto projektů v r. 1939, na jejichž uskutečnění se pracovalo již po dlouhá léta, máme také děkovati v prvé řadě jen p. vládnímu radovi, který se o rychlé a příznivé vyřízení nejvíce zasloužil a sám se osobně komisionelního řízení konaného v r. 1937 „Na břehu“ zúčastnil. Otevřením nové dálnice zmírněn byl provoz v naší obci tou měrou, že neštěstí na silnici přestaly skoro úplně. Cena pozemků kolem dálnice silně stoupla a v budoucnosti bude tu vyrůstat Nová Hrabová.

Stavbou mostu a nové cesty k němu učiněn bude konec dopravním nesnázím vrbinou a hledáním brodů přes řeku. Co se tu dříve přihodilo neštěstí nelze vůbec vypočísti. Při povodních a po nich bývalo spojení se Závodím a s nádražím ve Vratimově úplně přerušeno, dělníci nemohli mnohdy ani do práce. Všem těm kalamitám spojeným s velkým vydáním pro obec  bude nyní konec.

Zásluhou p. vl. rady přiznána byla naší obci v r. 1939 podpora od okresního výboru na zakoupení  463 ovocných stromků ve výši 926 K a na zakoupení postřikové látky částka 620 K a včelářskému spolku na zvelebení včelařství částka 500 K.

Za dlouhá léta poznali jsme málo představených s tak vzácným charakterem, tak milých a upřímných v každém jednání. Kdo s p. vládním radou jednal, ten odnesl si dojem co nejpříjemnější a na nové jednání a práci s ním se těšil.

Návrh naší obecní rady jmenovati ho naším čestným občanem uvítán byl veškerým občanstvem s nebývalou účastí, radostí a vnitřním uspokojením. Jmenování toto jest výrazem úcty, vážnosti a vděčnosti veškerého občanstva hrabovského.

Za všechnu tu práci ve prospěch naší obce p. vládnímu radovi srdečný dík !

Diplom čestného občanství nakreslil akademický malíř Jan Obšil, profesor v Mor. Ostravě, žák profesora Švabinského na pražské maléřské alkademii.

Deputace odevzdala p. vlád. radovi s tímto diplomem i věrný opis těchto listů z obecní kroniky a předložilo mu obecní kroniku k ctěnému a milému podpisu:

            František Studnář v.r., vládní rada a okresní hejtman.

Deputace, kterou tvořili: starosta obce Karel Balušek, 2. náměstek starosty Emil Nováčeka radní František Machýček, odevzdala diplom p. vládnímu radovi dne … 1940. Proslov p. starosty viz v příloze.

                       

                                            Protektorát – válka.

28.2. Vrátili se domů vojáci odvodního ročníku 1936 po 5 měsíčním přesluhování.

1.3. Odešli za vojenskou povinností nováčci, kteří měli nastoupiti 1.10. 1938. Z obecní rady a zastupitelstva byli okr. úřadem vyloučeni komunisté a na jejich místo byli okr. úřadem jmenováni:  Fr. Šebesta, hutník č. 7, Ant. Piskoř, rolník č. 11, Alos Lipina, obchodník a náhradníci: Otakar Lyčka, syn statkáře a Arnošt Mutina, soustružník č. 267.

10.3. Stal se pokus o převrat na Slovensku, který překažen jmenováním nové vlády prezidentem republiky dne 11.3.

12.3. V Hrabové byla konána ustavující schůze Národní strany práce. Důvěrníkem byl zvolen Karel Balušek, starosta obce č. 133, místodůvěrníkem Karel Závada, soustružník, jednatelem Emil Jež, hutník, kulturním referentem Vladimír Opěla, skladník v prodejně „Budoucost“, pokladníkem Karel Balušek, slevač č. 286.

13.3. Odletěl z Vídně do Berlína mong. Dr.Tiso k vyjednávání o Slovensku s Vůdcem.

14.3. V Bratislavě byl svolán sněm Slovenské krajiny o 12 hod. polední, který prohlásil úplnou samostanost Slovenska. Jméno „Republika Československá“ bylo změněno na „Republika Česká“. Prezident dr. Emil Hácha odjel do Berlína k vyjednávání o české republice s Vůdcem. Večer obsadila německá vojska Mor. Ostravu a Místek.

15.3. Od 6. hodiny ráno počalo obsazování celého území České republiky německým vojskem. Hrabovou pochodovalo pěší vojsko i děla směrem k Místku. Pochod trval odpoledne plné 2 hodiny.

16.3. Motorisované oddíly německého vojska projížděly Hrabovou od 20 do 21 hodiny. Dle rozhodnutí říšského německého kancléře Adolfa Hitlera a dle jeho prohlášení na Pražském hradě stávají se Čechy a Morava autonomním protektorátem Říše Německé. (Viz o tom vůdcův výnos v Českém  Slově ze dne 17.3. 1939).

17.3. Na poště a na četnické stanici zavlál poprvé prapor s hákovým křížem. Bylo nařízeno odstraniti z obecního úřadu, pošty, četnické stanice a ze všech veřejných místností obrazy presidenta Masaryka a Beneše, legionářů a státní znaky. Dle tohoto byly  odstraněny z ob. úřadu reliefy Masaryka, Beneše a Štefánika i s obrazem Stromu Svobody s legionáři.

19.3. Vrátili se domů nováčci, kteří nastoupili vojenskou službu 1.3. 1939. Odvody nováčků byly odvolány.

21.3.Utvořena byla jednotná politická organizace „Národní souručenství“ z rozpuštěných politických stran Národní jednoty a Národní strany práce. Prezident Protektorátu dr. Emil Hácha jmenoval výbor Národního souručenství.

22.3. Německo zabralo Memel.

23.3. Slovensko se dalo pod ochranu Německa.

25.3. Okr. Úřad sdělil přípisem č. 409/1, že veškerá pořádková služba včetně četnictva a obecní policie podléhá veliteli policejní skupiny č. 2 plukovníku Meisnerovi.

8. – 14.4. Různé jednotky německého  vojska pěší, dělostřelectvo, trén a.j.  pochodovaly Hrabovou směrem k Místku a k Ostravě.

20.4. Vedoucím Nár.souručenství v Hrabové byl jmenován Frant. Vavruška, hutník č. 364.

23.4. Konal se nábor členstva do Nár. souručenství. Zápis prováděli v obou školních budovách učitelé a četníci. Celkem se přihlásilo 945 členů, tedy více mužů, než je zapsáno ve voličských seznamech. Hlásili se totiž i četníci a občané nově se do Hrabové přistěhovavší.

1.5. Dělnické průvody a tábory se nekonaly. Byly povoleny jen taneční zábavy v místnostech.

21.5. Konal se nábor mládeže do Nár. souručenství. Okresní úřad nařídil, aby obchody byly otevřeny jen do 19. hodin s 2 hod. polední přestávkou a nedělní klid.

27.8. Přijeli do Hrabové vojáci a ubytovali se v hostinci „U lípy“. V neděli 28.8. přijeli další od vozatajstva pluku č. 137 a ubytovali se po sedlácích. Byli to záložníci z Vídně a okolí. 31.8. odjeli směrem k Mor. Ostravě.

30.8. Polsko vyhlásilo všeobecnou mobilizaci.

1.9. Německé vojsko překročilo polské hranice. Opanovalo Polsko rychlým tempem, takže do 4 týdnů bylo Polsko obsazeno. Východní část Polska obsadilo vojsko ruské. Čeští a němečtí uprchlíci z Těšínska obsazeného Poláky vraceli se zpět na svá místa.

3.9. Anglie podala Německu ultimatum, jelikož se Polsku pomocí zaručila.

5.9. Nařízeno bylo zatemnění bytů a vozidel.

Poznámka V.S.: V těchto místech byly vzhledem k válečným událostem a k okupaci kronikářské zápisy přerušeny a kroniky musely býti odevzdány úřadům.

 

 

                                                                                                                                                                                                                               

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma