Navigace: Vladimír Slavík > Události a komentáře > Setkání spolužáků

Setkání spolužáků

                      

V minulých dnech se uskutečnilo v restauraci „Stodola“ setkání spolužáků, ročník narození 1935, kteří ukončili střední školu v Hrabové v r. 1950 v tzv. dřevěné škole. Podrobnosti o této škole si mohou zájemci o historii Hrabové přečíst v mém článku v Hrabovských novinách ze 17. 4. 2014.

Poslední ročník této školy ukončilo 36 dětí z Hrabové a Hrabůvky. Po 65. letech se nás ve „Stodole“ sešlo již jenom 18.  Nejdelší cestu měl na setkání Jaroslav Opěla, a to až z německého Mnichova. Poměrně málo spolužáků spojilo svůj život s Hrabovou, většina žila své životy v okolních městských obvodech Ostravy a jinde.

Hrabové zůstali věrni Dana Kanclířová – Záškodná, Irenka Kanderová – Macošková, Marie Kryglová – Krátká, Mařenka Ličková – Stárková a z chlapců pouze Vladimír Slavík. Pochopitelně i další, kteří bohužel již zemřeli.

Jako vždy (scházeli jsme se i v dřívějších letech) se hovořilo o všem možném, pochopitelně se vzpomínalo na školní léta. Zachovalo se dokonce několik čísel školního časopisu, takže se i předčítalo. Jarkovi Opělovi a Lumíru Dokoupilovi byly předány publikace „Hrabová v období druhé světové války“, do které přispěli svými vzpomínkami.

Na pozvání organizátorů setkání přišel mezi seniory místostarosta pan Igor Trávníček a chvíli se besedovalo o současných problémech Hrabové. Dokonce přinesl pro každého seniora drobný dáreček, který vyrobily pro tento účel děti z mateřské školy Klubíčko. Já jsem obdržel chaloupku od Adélky Gajlové. Adélko, děkuji. Děkuji rovněž paní ředitelce Strnišťové, která  po dohodě s panem místostarostou tuto akci zorganizovala.

Vzpomínalo se i na dětská léta, prožitá v Hrabové. Břeťa Tichopád, který bydlel v tzv. kuchyňkové kolonii potvrdil, že na konci války byl na sousední haldě vybudován protiletecký kryt, a to v blízkosti dnešní lávky přes Ostravici. Byl určen pro vojáky, kteří obsluhovali protiletecká děla, umístěna nahoře na haldě.

My kluci jsme vzpomínali na koupání v „Dunaji“. Byl to krátký úsek potoka, vedoucí od mostu přes dnešní území „Tajgy“ kde bylo dostatek vody a dalo se tam i plavat.

Další pamětník, Miloš Tyleček vzpomínal, jak cca v r. 1940 bylo osídlováno německými zaměstnanci VŽ nově postavené sídliště, tehdy nazývané i „Malý Berlín“. Po trati „Komárka“ přijel květinami vyzdobený vlak s několika vagóny, kde byli představitelé VŽ a hudební kapela. Potvrdil, že název „Kuchyňková kolonie“ vznikl od jména německého architekta „Kuchynky“, který se podílel na vzniku této kolonie.

S ohledem na pokročilý věk absolventů školy  bylo toto setkání asi poslední. Ale kdož ví. Mařenka Stárková, obětavá organizátorka těchto setkání, to možná ještě nevzdala. Výjimečná soudržnost  tohoto dětského kolektivu až do pozdního věku byla zřejmě dána i neobvyklým válečným dětstvím, kdy nejenom dospělí, ale i děti měli k sobě navzájem mnohem blíže jak pozdější generace.

            16. 6. 2015     V.S. 

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum