Navigace: Vladimír Slavík > Z historie Hrabové a okolních obcí > Historie Hrabové I.

Historie Hrabové I.

 

Byl jsem překvapen zájmem, který vyvolal článek Martina Slepičky (viz Hrabova.info) o vývoji počtu obyvatel v Hrabové. Textová část článku se navíc věnuje nejstarším dějinám Hrabové. Článek doposud přečetlo přes 1000 občanů a dva čtenáři dokonce reagovali konkrétním komentářem. Tento zájem si vysvětluji tím, že o životě našich předků toho víme velmi málo a každá nová informace vzbudí pozornost.

Článek mě také zaujal a zároveň mě napadlo, zdali uvedená časová řada počtu obyvatel Hrabové charakterizuje přirozený vývoj obce nebo je ovlivněna některými mimořádnými událostmi. Tím míním hlavně epidemie, válečné události, přírodní katastrofy a podobně. Epidemie proto, že představovaly ve středověku velký problém.  Z válečných událostí to byly především náboženské války v 17. století. Pokud jde o přírodní katastrofy, mohly  to být v našem případě povodně.

O všech těchto událostech jsou poměrně podrobné informace v publikaci „Dějiny Ostravy“ z r. 1993.

Největší epidemie moru, tyfu, cholery nebo neštovic byly v letech 1625, 1713-1750, 1832 a 1866. Pro Ostravu to byly katastrofické události, počet obyvatel se následkem toho vždy výrazně snížil. Mor v v r. 1625 zahubil v Ostravě 500 obyvatel, což byla polovina města. Tyto nemoci pravděpodobně zasáhly i obyvatelstvo v okolí Ostravy.

Rozvoj Ostravy a širokého okolí byl velmi poznamenán v období 1620 až 1642 válečnými událostmi. Vojska obou válčících stran, jak císařské tak protestantské, vyžadovaly od místního obyvatelstva potraviny, píci pro koně a peníze na žold. Většina polí byla obdělávaná jen v obdobích relativního klidu, obyvatelstvo trpělo hladem a nemocemi, což se nemohlo neprojevit i na počtech obyvatel.

Válečné útrapy dovršila v létě r. 1649 velká povodeň, která velmi poškodila město a odnesla z polí úrodu.  Ničivé povodně se v dalších obdobích vyskytovaly velmi často a bezpochyby postihovaly i Hrabovou. Poslední velká povodeň byla v r. 1880, kdy voda na celé ploše ostavické nivy dosahovala výšky přes 2 m. Konec ničivých povodní nastal až po vybudování přehrady Šance-Řečice v r. 1969.

Kupodivu ani epidemie, ani válečné události, ani povodně zásadním způsobem nepoznamenaly postupný růst počtu obyvatel Ostravy a přilehlých obcí včetně Hrabové. Zřejmě vzniklé ztráty byly  poměrně rychle nahrazeny přistěhovalci z jiných oblastí.

Pro  vytvoření podrobnější představy o daném tématu uvádím počty obyvatel v okolních sídlech:

        

 Rok

 

  Ostrava

 

  Hrabová

 

  Hrabůvka

 

Stará Bělá

1297

      ?

   50 - 70

        ?

       ?

1656

      ?

 140 - 160

        ?

cca 500

1699

      ?

 190 - 210

        ?

       ?

1772

   1038

      330

      160

     730

1843

   1876

      526

      251

    1152

1880

  13448

     1035

      796

    1598

1900

  30116

     1860

     2312

    1937

1921

  41756

     2277

     3005

    1083

1940

  47000

     3238

     6053

    3541

1961

   46388

     4571

    10581

     2843

 

 

 

 

 

 

Údaje o počtech obyvatel v Hrabové v r. 1297, 1656, 1699 jsem převzal z článku M. Slepičky, zveřejněném na Hrabova.info.

Několik poznámek k Hrabové:

Rychlý růst počtu obyvatel  v 19. a na počátku 20. století byl způsoben industrializací v ostravské oblasti. Dělníci rychle vznikajících  fabrik a dolů, přicházející ze širokého okolí se ubytovávali v příměstských obcích nedaleko Vítkovic a ostravských dolů. Buď v nájemných bytech nebo ve vlastních domcích.

V letech 1939 – 1950 se počet obyvatel Hrabové skokově zvětšil  asi o 2 200 výstavbou sídliště Šídlovec. Na druhé straně v poválečném období se zmenšoval počet nájemníků ve vesnických domcích, kteří se stěhovali do městských sídlišť. K tomu všemu se v Hrabové provedla v r. 1958 významná změna převodem osady Závodí do Vratimova. Podle mého odhadu „přišla“ tím Hrabová asi o 300 obyvatel.

Očekávaný vývoj v příštích letech:  Nelze přehlédnout snahu mnohých obyvatel městských sídlišť se stěhovat na vesnici. Motivem je bydlet „ve svém“, mít soukromí  a možnost pěstovat různé koníčky, které v panelacích pěstovat nelze. Příkladně mít na zahradě bazén a grilovací koutek.Taková je doba.

1. 1. 2017    V.S.

 
© vladimirslavik.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma