Z korespondence olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a Ctibora Syrakovského z Pěrkova

Hrabová byla ve druhé polovině 16. století středně velkou vsí asi se 200 obyvateli. Ve vesnici již stál dřevěný kostel, který tesařští mistři z širšího okolí postavili mezi léty 1540–1550 (snad 1543). Z dendrochronologického znaleckého posudku ovšem zcela jasně vyplývá, že jedlové (nikoli modřínové) stromy byly poraženy po roce 1522. Vlivem požáru kostela v roce 2002 ovšem došlo ke zkreslení vzorků dřeva, odborný posudek Josefa Kyncla proto posouvá počátek stavby kostela mezi roky 1540–1550. Ve vsi již existovaly také rybníky, mlýn, hospodářský dvůr (Lyčkův statek) a fojtství.

U hrabovského kostela sv. Kateřiny Alexandrijské se poprvé připomíná fara roku 1580, kdy majitel paskovského panství a Velké Hrabové Ctibor Syrakovský z Pěrkova (někdy též Ctibor Syrakovský z Pěrkova na Paskově a Staré Vsi), nejvyšší písař markrabství Moravského, v osobní korespondenci žádá olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského (v úřadu 1579–1598), aby mu opatřil katolického faráře do vesnice Velké Hrabové.

Dne 30. dubna 1597 posílá biskup Stanislav II. Pavlovský osobní dopis Ctiboru Syrakovskému z Pěrkova. Ten, ačkoli sám pravděpodobně katolík, dopustil na svém panství rozšíření nekatolických konfesí, pravděpodobně šlo o členy Jednoty bratrské, možná ale i luterány, jež získali přes rekatolizační snahy olomouckých biskupů veliký ohlas v Moravské Ostravě. Stanislav II. Pavlovský napomíná Ctibora Syrakovského z Pěrkova, aby na hrabovské faře dále netrpěl heretické predikanty, tj. kazatele a připomíná mu, aby jako pán a kolátor (právo dosazovat faráře) fary a příslušník pravé katolické víry nechal neodkladně do Hrabové investovat katolického faráře. Pokud by Syrakovský z Pěrkova nemohl rychle nalézt volného kněze, má raději nechat v Hrabové sloužit mše staroveským farářem vždy třetí neděli v měsíci. Nyní bude následovat přepis výše zmíněného dopisu, který můžeme nalézt v první pamětní knize Hrabové.

          Panu Stiborovi Syrakovskému z Pierkova, nejvyššímu písaři markrabství Moravského

          Oznamujeme Vám, že jsme ctihodného kněze Melichara Scholassyusa na faru vaši Starobielskou od tohoto sv. Jiřího dosadili a potvrdili i na to investituru dáti poručili…

          Co se pak fary vaší Hrabovské dotýče, bylo by jistě za dobré a slušné i velice potřebné, abyste jako pravé víry římsko katolickej následovník, dále těch heretických predikantův, kteří duše lidské i sebe samy mizerně zavozují a co tito kněží pořádni v religi sv. vzdělávají, to oni svým bludným a jedovatým učením zase kazí, tu netrpěli. Neb jsouce pánem a kollatorem ty fary, pro těch chudých lidí poddaných svých z bludného učení vyvedení a duší jich k spasení |z kterých jako i jiných poddaných svých, nebudúli na pravou cestu spasení vedeni hrozný počet Pánu Bohu, neb více činící a dovolující v jednostejné trestání upadají, dáti povinni budete| kněze pořadného katolického více toho neodkládajíce na touž faru přijmete z tej lásky, kterou jsme k vám obzvláště nakloněni přejíc vám podle duše i těla všeho dobrého, věrně radíme a napomínáme, ut dům tempus est operemur bonum et salutem tam sírarum |nostrarum| quam proxisnorum procuremus. Sice obávati se jest, abychom ony domluvy a pohrůžky hroznej neslyšeli, které se v zjevení sv. Jana andělu pergamenskej církvé v 2. kap. činí: Praví: Ten kterýž máš meč z obojí strany ostrý, viní skutky tvé a hle mám proti tobě něco, že máš ty, kteříž drží učení Balamova a potom málo nížeji, že také máš některé, kteříž drží učení Mikulášenců, což já v nenávisti mám. Činiž pokání, pakli nebudeš, půjdu na to brzo.

          A protož takových podobných sektářských učitelův a svůdcův na gruntech svých trpěti nemáme. A pokud byste kněze katolického tak na kvap dostati nemohli, mnohem lépe a bezpečněji by bylo, tomu kterého v Staré vsi jmíti budete, touž faru odsluhování tam třetí neděli svěřena a poručena byla, nežli byste nějakého svůdce duší lidských tam trpěti měli. Takli by se nevidělo to vám učiniti chtějte nám oznámiti i o kněze bychom se postarali, kteréhož byste na tu faru přijíti mohli a tak dýle svého svědomí obtěžovati nebudete a ti chudí prostní lidé, kdy jim faráře katolického představíte že proti tomu nebudou, nýbrž pomalu sezajíce pána svého v tom o jejich dobré spasitelné otcovskou péči a starost se na cestu pravou přivésti dají. Pochybnosti o tom žádné nemáme.

          S tím se Vám na všem dobře a šťastně jmíti vinšujeme.

          Datu na zámku našem Kroměříži 30. Aprilis anno 1597 . Stanislav II.

Poznámka Hrabovských novin:

Autor tohoto článku Martin Slepička je studentem oboru Dějiny umění a památkové péče na Ostravské univerzitě. Mimo studium a další aktivity se zabývá historii naší obce. Rovněž spolupracuje na přípravě publikace „Hrabová 1939-1945“. ¨

          21.12. 2014.      V.S.