24.7.2018: Jaký osud čeká Starý Šídlovec

Jaký osud čeká Starý Šídlovec?

Jak známo, převážná část bytových domů v této kolonii byla postavena v letech 1940-1942. Bylo tehdy dokonce  pamatováno i na školku (1941), která  existuje na Příborské ulici dodnes.

 Další bytové i nebytové domy a objekty  byly postaveny až po válce, a to tržnice (1953), Pionýrský dům ( 1953), školka na ulici V. Huga (1952), závodní jesle VŽKG (1948) a různé obchody a provozovny včetně restaurace  v přízemí  nově postavených domů (1957-1960).

Ke  školce na ulici V. Huga (1952)  musím poznamenat, že to nebylo žádné zařízení staveniště (viz tvrzení pana starosty v Hrabovských listech v březnu  2016), ale solidní stavba s patřičnou kolaudací.  Současné hygienické a jiné  problémy (voda ve sklepě a plíseň v některých prostorách) mohly být způsobeny jinými důvody, třeba nevhodnými pozdějšími stavebními zásahy a špatnou údržbou  původní kanalizace z roku 1940.  

V době vzniku samostatné Hrabové v roce 1990 bylo na městský obvod převedeno  v této zástavbě  278 bytů. Byty na Starém Šídlovci byly v omezeném  měřítku privatizovány až v roce 2002. V současné době zde ještě stále je 218 bytů ve správě městského obvodu, z toho 31 „neprodejných“ v domech, kde v přízemí jsou nebytové prostory.

Je otázkou, zdali tento  vysoký  počet „obecních“ bytů je pro Hrabovou výhodný.  Dovoluji si tvrdit, že nikoliv. Své tvrzení opírám o následující fakta:

1. V záležitostech majetkových  nikdy nebylo, není a nebude „kolektivní“  vlastnictví příliš úspěšné. Platí to také v plném rozsahu i o bytovém fondu.  U obecních bytů se nájemníci (pochopitelně) snaží získat za minimální prostředky maximum výhod  a čelit tomu tlaku  je pro samosprávu téměř nemožné. Vždyť  nájemníci jsou naši  voliči!   Výsledkem  této situace je skutečnost, že obecní pokladna často doplácí na obecní byty.

Na druhé straně existuje velmi dobrá zkušenost s privatizací bytů, a to v novější části Šídlovce. Jejich majitelé dbají o údržbu bytů, o celkový vzhled sídliště  a dokonce i o nákladné zateplování  domů,  a to bez jakýchkoliv nároků na obecní pokladnu. Zdá se, že obyvatelé této části Šídlovce jsou se svým bydlením velmi spokojeni.

2. Řešení nájemných vztahů mezi veřejnou správou obce  a nájemníky neúměrně zatěžuje orgány veřejné správy. Míním tím Radu městského obvodu  a úřednický aparát městského obvodu. Pokud jde o Radu, musí značný čas na  svých jednáních věnovat této problematice, a to na úkor záležitostí většího významu. Pokud jde o úřednický aparát, musí se této problematice věnovat na plný úvazek dvě úřednice, a to vyžaduje i vysoké finanční náklady, placených z obecní pokladny.

3. Při debatách  na toto téma s některými zastupiteli jsem se nedozvěděl o žádné výhodě, která  by plynula z takového množství obecních bytů.  Ve srovnání s jinými městskými obvody jsme v počtu obecních bytů velmi výjimeční a většina občanů  Hrabové z toho nemá žádné výhody, spíše  nevýhody.

Přitom zde existuje jedna otevřená otázka:  Nikdo neví, jaký by byl zájem ze strany nynějších nájemníků o eventuální koupi bytu, ve kterém bydlí. Za jakých podmínek by byli  ochotni se o svůj byt samostatně „starat“ . Tak jako se „stará“ o své bydlení zbývajících cca 85% rodin v Hrabové.

Snad se po letošních volbách uskuteční racionální  diskuse o dalších osudech Starého Šídlovce.  Vždyť zde bydlí významná část občanů Hrabové a jejich bytové poměry jim nejsou určitě lhostejné. Tedy konkrétně, zda bydlí „ve svém“ nebo „v obecním“.  Ale při řešení tohoto problému by měli tito občané sdělit svůj názor. Prozatím se situace jeví tak, že jsou se svým nájemním stavem spokojeni. Asi  to má své důvody.

24. 7. 2018       V.S.